Spolupráce s OÚ Klatovy

V souvislosti s tím, že máme v Horažďovicích turistickou základnu pro děti, na které děláme mimo jiné i akce pro děti z dětských domovů, jsme bohužel nuceni občas spolupracovat s Okresním úřadem Klatovy.

     Počátek naší spolupráce s Okresním úřadem Klatovy byl na jednom táboře o jarních prázdninách, kde se nám sešlo pár velmi nepovedených vedoucích. Ti měli představu, kolik si odvezou z tábora peněz, přestože věděli, že se jedná o tábor pro děti z dětských domovů, kde děláme ceny účastnických poukazů co nejnižší. Navíc viděli, v jakém špatném stavu byla tenkrát turistická základna Loreta, kde se tábor konal, takže bylo jasné, že je třeba šetřit každou korunou, aby se po každém turnusu mohlo něco vylepšit a dovybavit. Ke všem problémům ještě přibyla epideme chřipky a angíny, která v té době řádila na Horažďovicku.
     Tito hádaví vedoucí, z nichž někteří se s největší oblibou hádali před dětmi, se potřebovali hádat za každou cenu. Byli náramně hákliví, když službě upadla na zem lžíce a okamžitě ji nezvedla, ale když vlezl do kuchyně jejich pes, to jim nevadilo. Navíc v době, kdy jsem přecházel chřipku s teplotami kolem 38 stupňů a věnoval jsem se teda přednostně svým povinnostem zdravotníka a snažil jsem se nechodit mezi zdravé děti, neplnili ani základní povinnosti a tak se děti třeba vůbec za celý tábor nemyly. Sice bylo méně teplé vody, ale na to, aby se každé dítě aspoň jednou až dvakrát osprchovalo, by voda vystačila. Jenže to by už nezbyla ten den pro vedoucí a ti by se nemohli mít každý den v teplé vodě.
     Jedna z těchto vedoucích poštvala na naši základnu hygieničku, která tam našla některé závady. Ty se zveličily o to, že díky tomu, že se tito vedoucí o děti prakticky vůbec nestarali po stránce hygienické, a já to bohužel při svém zdravotním stavu nebyl schopen kontrolovat, přišly i stížnosti z třech ze čtyř zúčastněných dětských domovů.
     Hned po těchto turnusech se začala dělat na turistické základně Loreta rozsáhlá rekonstrukce. Část peněz na ní sehnali moji rodiče, kteří jsou už oba v důchodu (ročník 1919 a 1925). Nejdříve se tedy rekonstruovalo z jejich stavebního spoření, posléze z penzijního připojištění, které měli uzavřeno na 2 roky a pak přišly na řadu úspory. Část finančních prostředků přinesl odprodej jednoho patra UNIMO buněk, které jsou součástí základny. Potom ještě vypomohla půjčka, kterou si táta vzal ze spořitelny a kterou postupně splácel. Díky tomu všemu se podařilo základnu zprovoznit tak, že proběhla aspoň dočasná rekolaudace a od 1. srpna 1999 zde proběhl jeden turnus tábora. K tomu všemu samozřejmě nestačily jenom peníze, ale je nutno počítat desítky (možná i stovky) brigádnických hodin, které jsem s tátou strávil na Loretě já, kdy bylo třeba jak přenášet nábytek, tak natírat (postele, zdi, parapety u oken, zárubně u dveří, zábradlí, kóje na WC a další drobnosti). Bylo třeba uklízet okolí Lorety a prostě spousta mravenčí práce. Na dva víkendy na brigádu přijelo i několik vedoucích, kteří s námi jezdí na tábory a i pár dětí.
     Tábor tedy konečně proběhl a začali jsme shánět peníze na odkanalizaci a plynofikaci, které jsou nutné k dalšímu provozu. Problémem je totiž septik s podmokem, který je proti předpisům. Museli jsme zabetonovat odtokový otvor, ale k dalšímu provozu by to znamenalo zkoušku nepropustnosti a zhuba každoměsíční vyvážení. To by bylo v zimě s ohledem na přístupovou cestu problematické a navíc by to za půl roku stálo tolik, kolik bude stát odkanalizace. Protože nevyhovující je i kotel, usoudili jsme, že nejschůdnějším řešením bude vykopat širší výkop a současně s odkanalizací provést i plynofikaci. K tomu pak ještě bude třeba udělat sociální zařízení (WC a umývárnu) pro zdravotní izolaci. Pro ni se uvolní jedna místnost právě zrušením stávající kotelny. Malý plynový kotel může být umístěn ve skladu.
     Začali jsme tedy usilovně shánět peníze. Odhad byl, že kdyby se vše stihlo do zimy, stačilo by zhruba 150.000,-- Kč. Jenže peníze se nesehnaly. Obeslali jsme i politiky, z nich opětovně nám daroval 20.000,-- Kč předseda vlády Miloš Zeman a dalších 10.000,-- Kč věnovala předsedkyně senátu paní Libuše Benešová. Bohužel zazimování základny stálo další finanční náklady a tak odhadovaná částka stoupla v tuto chvíli na cca 200.000,-- Kč.
     Mezi institucemi, které jsme prosili o pomoc byl i Okresní úřad Klatovy. Ti nám dne 17. 12. 99 odpověděli: "Obdrželi jsme od Vás žádost o finanční výpomoc resp. poskytnutí finančního příspěvku na činnost Vašeho sdružení. Této žádosti nemůžeme vyhovět, neboť právní normy, především zákon o rozpočtových pravidelch republiky a zákon o okresních úřadech, které upravují hospodaření s rozpočtovými prostředky okresního úřadu, nám poskytnutí takového příspěvku neumožňují. Litujeme, že Vám nemůžeme podat příznivější zprávu."
     Kauza Loreta tedy byla pro nedostatek peněz odložena. V té době byla Nadace Kamarádi, která je majitelem základny, zadlužena, takže byla odpojena i elektřina a posléze i zastavena voda. Nadace splácela ve splátkových kalendářích telefon a elektřinu. Bohužel však zůstávají dluhy stavební firmě Smolík, zámečnické firmě Hapon a ještě starý dluh za vodovodní přípojku 1. JVS a za odběr vody..
     SKSK ČR uskutečnilo tedy tábor o jarních prázdninách ve Vlkanově. Připravovali jsme turnaj ve stolním tenisu pro děti z dětských domovů z celé ČR Grand Prix Kamarád 2000. Zhruba v půlce března jsme se ale dozvěděli, že OÚ Klatovy provedl tajně a zcela za našimi zády na Loretě šetření a to odeslal na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které nám na základě jeho výsledků zrušilo dotace pro rok 2000. O této skutečnosti jsem se prvně dozvěděl z internetového serweru Adam a asi hodinu na to z pošty z MŠMT ČR. Začalo tedy dopisování s MŠMT ČR ve zcela obecné rovině, neboť s výsledky šetření jsme až dosud seznámeni nebyli.
     Tato skutečnost nám samozřejmě výrazně zkomplikovala finanční situaci, neboť již proběhl tábor, který byl schodkový a stejně tak i jedno oblastní kolo turnaje ve stolním tenisu. Obojí mělo být dotováno z dotace MŠMT ČR. To vše musí tedy SKSK ČR hradit ze svých vlastních zdrojů, přesto že se jedná o akce vesměs pro nečleny našeho sdružení. Přesto jsme uskutečnili i druhé oblastní kolo a chceme uskutečnit i finále, protože nechceme zklamat děti z dětských domovů, které postoupily a na finále se těší.
     Dne 7. 6. 2000 jsem poslal na OÚ Klatovy žádost o zaslání výsledků šetřní a sdělení údajů, proč bylo celé jejich šetření před námi utajeno. Na můj dopis odpověděla ing. Seidlová zhruba za týden. Výsledky šetření ale neposlala a náš dotaz také nezodpověděla. Místo toho pouze napsala, proč bylo šetření provedeno, na což jsme se neptali. Po telefonickém rozhovoru, který jsem uskutečnil týž den, kdy dopis došel, slíbila ing. Seidlová, že výsledky šetření zašlou co nejdříve, nejpozději do středy příštího týdne. Ty však během příštího týdne nepřišly vůbec.
     Na základě tohoto patrně zcela neobjektivního šetření nám následně zastavil dotace i Magistrát hl. m. Prahy a to nejenom SKSK ČR, ale i Informačnímu centru oddílů a klubů s odůvodněním, že jsem statutárním zástupcem obou organizací. Nepomáhaly ani apely úředníků z odboru školství a mládeže, kteří naši činnnost znají.
     Proč takto OÚ postupuje? Nabízí se několik řešení. Není totiž podle mě náhodou, že jsem se doslech, že na horažďovicku je zájemce, který by chtěl Loretu koupit. Tato situace mu samozřejmě nahrává k tomu, aby ji koupil co nejlevněji. Netuší ovšem, že nadace ji nemůže prodat, protože tvoří její základní jmění a aby mohla být prodána, muselo by nejdříve dojít k likvidaci nadace. V tu chvíli by ji pak prodával ovšem už likvidátor. OÚ získává čas, protože ví, že ten hraje proti nám. Pomalu se blíží další zima. Firmy, kterým dlužíme, nám nebudou čekat věčně. Naší jedinou šancí na to splatit dluhy je, aby byla Loreta v provozu a na dluhy vydělala. Žádný sponzor totiž nedá dar na splácení dluhů.
     Zastavené dotace od MŠMT ČR situaci silně komplikují, protože SKSK ČR uskutečnila vždy na Loretě velké množství akcí. Jejich členové se spokojili s jednoduchými podmínkami a SKSK ČR bylo schopno po obdržení dotací si pobyty předplatit na celý rok 2000. Z těchto peněz by se potom mohla rekonstrukce základny samozřejmě dokončit. V tuto chvíli tento zdroj padá. Od Magistrátu hl. m. máme smluvně přislíbeno na rekonstrukci Lorety 60.000,-- Kč. Smlouva konečně v pátek přišla, takže na Magistrátu je už doufejme vše vysvětleno a peníze snad přijdou co nejdříve. Táta už obětavě sehnal zbylých 140.000,-- Kč jako půjčku, kterou bude nutno splatit do 2 let. To bude možno pouze, pokud se nyní rekonstrukce opravdu dokončí a Loreta začne vydělávat na svůj provoz a na svoji rekonstrukci. Táta samozřejmě ze svého důchodu za 2 roky 140.000,-- Kč nenašetří.
     Proti výsledkům šetření OÚ se nemůžeme bránit, protože je neznáme. Z dopisů MŠMT ČR víme pouze o několika problémových táborech. Problémů, které na některých táborech byly, si vědomi jsme. Jde vesměs ale o tábory staršího data. Některé kusé výsledky z šetření OÚ Klatovy nám připadají silně podjaté. Například v hodnocení z DD Olešovice (mimochodem jméno dětského domova bylo v dopisu zkomoleno), poskytuje naše hodnocení paní ředitelka, která nás vůbec nezná. My jsme doložili dopis od paní Klabíčkové, která na táboře byla a byla v té době hlavní vychovatelkou. Ta byla s táborem spokojena a posléze nám napsala doporučující dopis pro dotace z MŠMT ČR pro následující rok. Po táboře se rozběhl v tomto DD klub, který vedla Irena Zadáková s Martinem Bouškou. Klub vyvíjel činnost asi půl roku, po té ji ukončil z důvodů zdravotních problémů Ireny Zadákové a náročnosti práce s těmito dětmi, které byly mentálně zpožděné, takže by to Martin Bouška sám nezvládl. Jak zjistila Irena Zadáková dotazem u paní Klabíčkové, ta v DD Olešovice již nepracuje a současná paní ředitelka se jí na úroveň tábora nedotázala. Na základě čeho teda odpovídala, nevíme. To jenom ukazuje na "objektivitu" šetření OÚ Klatovy.
     Důvodem utajení je zcela jistě skutečnost, že ve výsledcích šetření jsou patrně závažné, avšak nepravdivé skutečnosti. OÚ Klatovy jde o to, aby jsme měli možnost se proti těmto faktům obhájit co nejpozději, což je i zřejmý zájem toho, kdo by rád Loretu koupil (samozřejmě co nejlevněji). S ohledem na to, že nejdražší rekonstrukční práce již byly provedeny, byla by to koupě zcela jistě výhodná. Zda je to někdo přímo z OÚ Klatovy nebo zda někoho z tohoto OÚ zainteresoval jiným způsobem nevíme. V každém případě by asi věci prospělo, kdyby se postupem OÚ Klatovy zabýval nějaký kontrolní orgán. Z celé kausy by pak nepochybně měly být vyvozeny i personální závěry.
     O tom, jak se bude vše dál vyvíjet a kdy se nám konečně podaří se dostat k výsledkům onoho záhadně utajeného šetření OÚ Klatovy vás budu průběžně informovat. Zatím je ten závěr, že v našem snažení nám OÚ Klatovy nemomohl sebemíň a naopak se nám sanží dle svých možností maximálně komplikovat naši situaci.