Slovo do pranice aneb omyl č. 5

Dnes bude řeč o Darwinovi a o jeho přínosu či nepřínosu pro lidstvo.

   Mnozí věří, že Charles Darwin byl velký přírodovědec

     Velký byl tím, že zavlekl vědu do velkého omylu. Z  Darwinovy “velikosti” zbyla dnes už jen rozporuplná myšlenka vybásněného vývoje, pachuť neexistující evoluce. K jeho učení a zvláště knize O vzniku druhů (1859), která je biblí darwinistů, řekli:

     Francouzský botanik A. Wigand: “Darwinismus není teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak jako je pohádka dějepisem.” Prof. G. Ehrenberg nazval darwinistickou bibli básní, ale ne vědou. Virchow o ní řekl: “To je fantazie, ne věda”. Zoolog Ch. Giebel o ní napsal, že je to “chaos neuvěřitelností a nedokázaných pitomých drzostí”. Thomas Carlyle ji nazval Evangeliem špíny. Vévoda z Argyllu prohlásil: “Dovoluji si tvrdit, že žádný filozofický systém dosud vyslovený ne Zemi není zatížen takovou vahou apriorní nepravděpodobnosti.” V roce 1872 bylo Darwinovi zamítnuto členství v zoologické sekci Institut Francais. Jeden z jeho členů prohlásil, že “věda obsažená v těch jeho knihách, které ho proslavily…není vědou, nýbrž hromadou tvrzení…často zřejmě mylných.” (Dějiny planety Země, Stephen J. Gould, str. 155) Nicméně r. 1878 byl zvolen za dopisujícího člena ústavu. Vedle toho však Darwin ceněn byl, stal se členem Královské společnosti a Francouzské akademie věd.

     Charles Robert Darwin jako člověk (12.2.1809 – 19.4.1882)

     Otec Darwina byl zámožný venkovský lékař, matka mu zemřela v 8 letech. (4 sestry a 1 bratr). Darwin byl ve škole přezdíván spolužáky “plyn” (gass) pro svoji oblibu chemie. Ve své autobiografii o sobě píše, že byl nezbedný a rád si z druhých utahoval. Sbíral přírodní věci, jezdil na koni, rybařil a lovil ptáky. V Edinburghu nedostudoval medicínu, protože nepřekonal odpor k pitvě a operacím. Pak ani v Cambridge nedokončil kněžská studia. Když jednou našel postřeleného ptáka, odložil pušku a přestal lovit. Neměl rád kritiku a jen neochotně se účastnil debat a disputací. Byl citlivý, velkomyslný a skromný člověk, byl milován a ke konci života dost nemocný (žaludek a asi hypochondrie). Jeho negativní vlastností byla ješitnost. R. 1831 byl doporučen na loď Beagle (=honící pes), aby se zúčastnil její cesty kolem světa jako přírodovědec. V té době byl ještě věřící (kreacionista), uznával, že Bůh stvořil druhy rostlin a živočichů. Svoji víru však postupně ztrácel – nemohl se smířit hlavně s utrpením, které viděl v přírodě. Kapitán Beaglu Fitzroy, kreacionista, se stal později nesmiřitelným odpůrcem Darwinových teorií. (Kreacionisty jsou dnes označováni vědci, kteří nepřijímají evoluční teorii a vědecky obhajují stvoření. Přestože proti evoluci argumentují vědeckými fakty, evolucionisté stále kreacionisty nálepkují označením “náboženští fundamentalisté”, a tím se vyhýbají nepříjemným otázkám).

     Po pěti letech plavby si Darwin přivezl domů bedny zkamenělin a materiál všeho druhu. Oženil se se svou sestřenicí a žil v  Down House v Kentu, na jihovýchodě Anglie. Byl bohatý, a měl mnoho času třídit nasbíraný materiál, kontaktovat lidi podobného zaměření (např. chovatele a pěstitele) a filosofovat o vzniku druhů. Jeho víra ve Stvořitele postupně slábla, jak stále více věřil svému nápadu o transformaci jednoho zvířete ve druhé. Jeho žena s ním nikdy nesouhlasila a jeho odklonem od Boha trpěla. Darwin si však osobně nepřál, aby jeho teorie byly použity proti náboženství, což se ale nakonec stalo.(Např. Bedřich Engels jásal, že Darwinova teorie je už konečně tou poslední zbraní ke zničení církve – viz dopisy Marxovi). Není nijak potvrzena všeobecně rozšířená domněnka, že se Darwin ke sklonku života stal opět věřícím a odvrhl svoji evoluční teorii. Jisté je, že si nebyl nikdy zcela jist, jestli boj o život, pohlavní výběr, selekce a adaptace měly skutečně tu sílu vytvořit třeba oko, takže kolísal v názorech na evoluční mechanizmy (to se projevuje v různých verzích Origin of Species – O vzniku druhů), velmi pravděpodobně však svým teoriím věřil až do smrti. Proto se mu potřeba Stvořitele jako autora živé přírody stala nadbytečnou a neviděl důvod, proč by měl věřit, což je čestné.

     Darwin a jeho zmatená hypotéza

     Nebyl to Darwin, koho napadla myšlenka evoluce jako prvního. Už jeho děd Erasmus (lékař, přírodozpytec a básník) jej ovlivnil spekulacemi o vývoji. Velmi silně na Darwina zapůsobila četba Charlese Lyella (Základy geologie). Dále Sedgwick, Henslow a Lamarck ovlivnili Darwinovo myšlení a přivedli ho do jeho tragického omylu. Učení anglického ekonoma Malthuse, který tvrdil, že růst lidské populace je rychlejší než produkce potravin, a proto musí docházet k boji o zdroje, případně hladomorům, bylo inspirující pro Darwinovu myšlenku přírodního výběru a přežívání nejsilnějšího. Z jeho knih jej nejvíce proslavily knihy O vzniku druhů a později O původu člověka a další. Kniha O vzniku druhů měla 7 vydání – asi 800 krát tam nacházíme obrat “můžeme předpokládat” – což příliš vědecky nezní. Asi ani v nejhorším snu netušil, že se tyto bláboly stanou základem nového světového náboženství, pilířem ateismu. Že na jeho rasismus (O Darwinovi jako rasistovi se dnes zarytě mlčí) naváže Hitler, Stalin a další světoví vrazi. Hitlerův Mein Kampf (Můj boj) je přímým odrazem darwinistického “boje o život”, přežívání nejsilnějšího a potlačování “méně vyvinutých ras”. Také J.V.Džugašvili (Stalin) ztratil při četbě Darwina víru v Boha a stal se ateistou. I on našel ve zrůdné teorii inspiraci tvrdě se vypořádat s třídami, které byly “zpátečnické a brzdou pokroku” – výsledkem toho pak byly desítky milionů mrtvých jen v první polovině 20. století. Myšlenka “velkého přírodovědce” opravdu zabrala – hlavně u velkých zločinců. Už slyším, jak řada lidí nyní řekne: a ono náboženství nemá na svědomí zlo? Vždyť jsem to ale už řekl, že evoluční teorie je náboženství, tak v čem je spor? Každé náboženství založené na lži je zlo! Každá víra, která je omylem, primitivizmem, lží – vede ke zlu a končí smrtí. A k této skupině se vedle klasických falešných náboženství (tj. mylného učení o Bohu) řadí i ateismus a evoluční biologie (mylná učení o původu).

     Co nám dnes zbylo z “velkého přírodovědce” ?

     Jen pachuť zla a břemeno omylu, na který přistoupila řada vědců nenávidících myšlenku inteligentního stvoření. A tak se teorie o přeměně ryb v obojživelníky a těch zas v plazy, ptáky, savce a člověka, učí nestoudně na školách. “Co bychom tedy měli učit ?”, řekla mi jedna učitelka biologie po mé přednášce proti darwinismu. “Vím, že darwinismus není bezchybný (!), ale něco přece učit musím, tak učím alespoň to.” Stejně jako Marx, Engels a Lenin podvedli miliony lidí utopií komunismu (viz Omyl č.7), tak Darwin podvedl miliony utopií evoluční teorie. Vše, na čem Darwin stavěl, se zhroutilo, viz Omyl č.4. Každý čestný vědec by měl teorii o vývoji dávno opustit. Když spadnou všechny pilíře mostu, těžko po něm budeme nadále jezdit. V evoluční teorii se zřítily pilíře i s mostovkou, ale “vývojáři” jezdí dál – to je možné ale jen se značnou dávkou řečnického umění, pomocí nejrůznějších podvodů, zamlčováním a zamlžováním pravdy a jinými fígly. Několik takových příkladů si nyní jen tak pro ilustraci uvedeme.

1. Piltdownský člověk, lebka sestavená z lidské a opičí části, zuby zpilovány, vydáváno za chybějící článek. Jak může znát veřejnost pravdu, když jim 40 let ukazují podvrh jako důkaz vývoje?
2. Ukázalo se, že přidržovací mozoly žáby ropušky (Alytes obstetrican) byly přimalovány nerozpustnou barvou. Dr.Paul Kammerer krátce nato spáchal sebevraždu. Nebyl darwinista, ale nadšený evolucionista, lamarckista.
3. Neandertálský člověk – přes padesát let se učilo a pomocí falešných obrázků dokládalo, že Neandertálci byli spojovacím článkem. Jak může znát veřejnost pravdu, když odborníci klamou?
4. Motýli Biston Batularis byli lepeni na kůru stromů, aby se dětem ve školách mohlo vykládat, jak funguje evoluce. A protože nefunguje, je nutno uchylovat se k podvodům.
5. Javanský člověk - jeho objevitel Dubois zatajil, že ve stejné vrstvě našel moderního člověka (Wadjackého). Až později přiznal, že jde spíše o kosti velkého orangutana než o člověka.
6. Čéška slona z Jávy byla vydávána za lebku Pithecantropa, zub z vyhynulého prasete použili evolucionisté jako důkaz vývoje člověka ve známém “evolučním procesu” v Tennessee, tzv. coloradský člověk byl později zařazen mezi koně, lýtková kost ze Seattlu byla později rozpoznána jako část zadní končetiny medvěda, atd. (Henry M. Morris).

     Tento seznam evolučních podvrhů, omylů a blbin všeho druhu by mohl být snad nekonečný. Mnoho Darwinových následovníků se snažilo a pořád ještě snaží prokázat, že Darwin byl velký přírodovědec. Je třeba se tomu moc divit? Což marxismus, rasismus a nacismus nemají svoje zastánce dodnes, po všech těch nesmyslech a zvěrstvech, která napáchali? Je to moc podivné, po desítkách let propagace všech těch evolučních omylů, že darwinismus je stále ještě pevně zakořeněn v myslích mnoha lidí a Darwin považován za velkého vědce? Co říci závěrem? Whitcomb a Morris píší v The Genesis Flood: “Když mohl nedostudovaný bohoslovec a amatér ve vědě /Darwin/ položit základy teorie evoluce, podobně jako filosofické základy současné geologie položili amatéři, negeologové, jako byli Charles Lyell (právník), William Smith (zeměměřič), James Hutton (zemědělec), John Playfair (matematik), George Cuvier (srovnávaní anatom) a četní teologové (Buckland, Fleming, Pye Smith, Sedgwick), proč by zase neodborníci nemohli tyto falešné filosofické koncepce ve vědách rozbít? (str. 27)