Jak jsem jel ze Zahrady (aneb co mi chybělo navštívit v Moravském krasu)

O tom, že cesta z hudebního festivalu může být zajímavá, vás v tomto článku přesvědčí Petr Chaloupka, který to vzal přes Machochu.

     Cestou z festivalu Zahrada jsem si zajel do Moravského krasu. Byl to výlet plánovaný, takže když jsem se ráno probudil, nasedl jsem na kolo a vyrazil. Cestu popisovat nebudu, proběhla bez zajímavostí. Snad jen, že foukal silný protivítr a když jsem byl naložen, tak se moc dobře nejelo.
     Moravský kras je nádherný a já jsem v něm již několikrát byl (naposledy letos na jaře). Navštívil jsem zde všechny jeskyně, ale Sloupsko šošůvské jen zčásti, protože zde jsou dva okruhy a já si prohlédl pouze okruh krátký. Dnes si tedy chci prohlédnout i dlouhý okruh. To se mi povedlo a já jsem spokojený. Všem vám vřele doporučuji navštívit Moravský kras, stále zde objevuji něco nového. A abyste věděli, co zde můžete očekávat, tak nabízím stručné shrnutí:
     Asi nejznámější jsou zde Punkevní jeskyně, které se nacházejí v Pustém žlebu. Byly objevovány postupně v letech 1909 1933 pracovní skupinou profesora Karla Absolona. Návštěvníci zde procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno světoznámé propasti Macocha. Odtud se pokračuje elektrickými čluny po podzemní říčce Punkvě. Průvodci na člunech často žertují, například vám řeknou, že hloubka vody je na některých místech až 150…, pak se odmlčí a po chvíli dodají …až 150 centimetrů. Punkevní jeskyně navazují na nejdelší jeskynní systém České republiky Amatérskou jeskyni, jejíž délka chodeb je přes 20 kilometrů. Doba prohlídky je přibližně 1 hodina, délka trasy 720 metrů, vodní plavba 450 metrů.
     Další známé místo je propast Macocha. Propast je hluboká 138,7 metru, i když nejnovější měření dokazují, je ještě o něco více. Propast vznikla zřícením několika jeskynních pater. První písemná zmínka o propasti je z roku 1663. První historicky ověřený sestup je z roku 1723. Kuriózní sestup provedl roku 1913 profesor Karel Absolon, který nechal sestrojit 2700 kg těžký a 80 metrů dlouhý železný žebřík po němž sestoupil do propasti. Název propast dostala prý podle následující pověst: V nedaleké obci Vilémovice žil vdovec s malým synkem Janíčkem. Když se podruhé oženil, přivedl Janíčkovi novou matku a později i bratříčka. Zatímco Janíček byl zcela zdráv, jeho bratra sužovaly nemoci. Macecha proto svého nevlastního syna nenáviděla a poslechla bábu kořenářku, která ji předpověděla, že pokud Janíček zemře, její vlastní syn se uzdraví. Vylákala proto Janíčka na kraj propasti, aby tam sbíral lesní plody a potom jej svrhla dolů. Ten se však šťastnou náhodou zachytil za větvě stromů a začal volat o pomoc. Jeho volání zaslechli dřevorubci a pomocí lan jej zachránili. Mezitím se macecha vrátila domů a našla svého vlastního syna mrtvého. Napůl šílená se vrátila k propasti a vrhla se s mrtvým dítětem v náručí do její temné hlubiny. Od těch dob se propast nazývá Macocha. Lidé si vypravují, že při bouři je slyšet z propasti pláč a sténání ženy. To prý v ní naříká macecha.
     Pokud půjdete asi 1 kilometr od Punkevních jeskyní Pustým žlebem na jih, dojdete ke Kateřinské jeskyni. Již několik metrů za vchodem nás čeká Hlavní dóm, který je s rozměry 95 x 44 x 20 metrů největší veřejnosti přístupnou podzemní prostorou České republiky. Zde je hudební ukázka z Verdiho opery Aida. Mně osobně běhal mráz po zádech bylo to úchvatné!! Díky své výborné akustice se zde pořádají hudební koncerty. V části nazvané Nová Kateřinská jeskyně uvidíte překrásnou krápníkovou výzdobu tvořenou vysokými hůlkovými stalagmity uskupenými ve scenérii nazývané Bambusový lesík. Děti asi nejvíc potěší kouzelně osvětlená chaloupka s Čarodějnicí, která je také symbolem této jeskyně. Doba prohlídky přibližně 1/2 hodiny, délka trasy 430 metrů.
     Trochu stranou od "centra" je jeskyně Balcarka, která je v obci Ostrov u Macochy. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. V jeskyni byly nalezeny kosti pravěkých zvířat, kamenné a kostěné nástroje i ohniště lidí starší doby kamenné. Části jeskyně nazvané Galerie a Přírodní chodba patří mezi nejkrásnější prostory Moravského krasu. Pozoruhodné jsou též kruhové propasťovité prostory, tzv. Rotundy. Doba prohlídky asi 3/4 hodiny, délka trasy 600 metrů.
     Poslední veřejnosti přístupné jeskyně se jmenují Sloupsko šošůvské jeskyně. Je to rozsáhlá soustava dómů, chodeb a podzemních propastí, které jsou opravdu obrovské. V jeskyni byly nalezeny kostry pravěkých zvířat medvědů, hyen a dokonce i lvů. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku. I zde je hudební ukázka, tentokrát však úvodní píseň z filmu Návrat do ráje, název písně si bohužel nemohu vybavit. Při rekonstrukci roku 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého typu v České republice. Je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. Od roku 1997 je součástí prohlídkové trasy i jeskyně Kůlna, kde byly nalezeny části lebky neandrtálského člověka asi 120 000 let staré. Doba prohlídky 1 hodina (krátký okruh), 1 a 3/4 hodiny (dlouhý okruh), délka trasy 890 metrů (krátký), 1 670 metrů (dlouhý).
     A je toho o hodně víc, co v Moravském krasu uvidíte. Toto jsou však místa nejznámější. Ať už navštívíte tento kraj s rodiči, se školou nebo jakkoliv jinak, dívejte se pozorně kolem sebe! Je zde co obdivovat!!