DUO"střešních" bude možné!

Existence dvou střešních organizací, které u nás zastřešují sdružení dětí a mládeže, může připadat někomu nezvyklá. K čemu vlastně takové "střechy"jsou?

     Psáno jako navrhovaná možná -zatím nezávazná- vize spolupráce dosud znesvářených střešních organizací "Kruh" a "ČRDM", a to jako prvoplánový koncept k dalšímu uvažování kohokoliv. Nikdo z čelných funkcionářů čili česky činovníků, nepoužívá už pojmu "znesvářený" či "znepřátelený"... Je to povzbudivý projev. Nikdo v roli rušitele spolupráce nechce vystupovat.
     Zůstávají tíživé a ještě dost nedávné zážitky jednajících, odstranitelné asi tak dvěma hlavními způsoby. (Těch způsobů bude mnohem více a z té množiny alternativ postupů jsou osobní vůle a osobní vstřícnost nejdůležitější.)
     Ty dvě možnosti, asi-žel- stále kontraverzní, ale přecejen nadějné: 1. Přesvědčit ty, kteří minulé blesky a hromy zavinili, aby se na základě hluboké upřímné sebeanalyzy omluvili. 2. Aby ti, kteří toho nejsou schopni, zůstali sice v práci pro dobro dětí i dorosteneckého věku (a to ve svých organizacích, tedy dokonce i v těch "střešních"), ale neusilovali a nebo odmítli -kdyby je někdo navrhoval-, být zástupci v DUU či KVARTITĚ (aplikuj si sám ze známého pojmu "tripartita"), tedy společného a jediného zastoupení všech přihlášených organizací dětí a mládeže České republiky na evropských, případně světových, konferencích a poradách. Všechny státy v Evropě, pokud směřují k Evropské unii, mají své jednotné zastoupení. ČR jako jediná má dvě "střešní" organizace a společné zastoupení je svízelné, i když obě "střechy" o to usilují.
     Nelze naši "dvojstřechost" nějak úplně zatracovat. Může být naopak argumentem naší dnes už vyspělé demokratičnosti. Ale to jen v tom případě, dokážeme-li z obou střech vyslat buď názorově domluvené duo (pro ten který Evropou nastolený problém k jednání) a nebo celou čtveřici takových zástupců, což by zejména tam, kde se očekává celá delegace, bylo předem už vítané, že delegáty nejsou jen dva zástupci nebo dokonce jediný.
     Proč zastávám názor zachovat "dvojstřechu": Stanovy Kruhu i ČRDM jsou od sebe tak rozdílné a vzdálené, že není možno perspektivně předpokládat, že by se mohly sjednotit. (Pochopitelně chce-li se o to někdo pokoušet, nechť se pokouší.) Přecejen však vadí, že v minulosti chtěla jedna organizace druhou pohltit, čímž vznikl nedemokratický tlak a diktátorské očekávání. To se jen tak nevytratí.
     Ty střešní organizace mají také plno prvků naprosto rozdílného zřízení. Různost členských příspěvků partnerských organizací není při tom rozdílem nepřekonatelným. Sveřepější je rozdíl "parlamentních" způsobů legislativy i praktického rozhodování. Zatím co v Kruhu má každá jeho partnerská organizace jeden a rovnocenný HLAS, v ČRDM se rozhoduje "komorově". V komoře velkých organizací mají velké organizace několik hlasů, kdežto komora malých organizací jen jeden jediný hlas společný. Obojí se dá příkladovat jako demokratické: V OSN má RADA BEZPEČNOSTI jen hlasy velmocí (v podstatě),Valné shrom.jeden hlas za každý stát.
     Myslím si, že dosavadní text vysvětluje jak podstatu, tak stručně i cestu k sbližování. Zbytek stránky věnuji vnitřní úvaze pro nejbližší spolupracovníky:
     Před dvěma až třemi roky jsem byl tak rozkacen zejména směrem k ČRDM, že jsem možná jednak příčinou její nenávisti, jednak bezděčným zachráncem KRUHU. Nezapírám takovou nedávnou minulost, jen vysvětluji: 1.Neměl jsem příčinu nenávidět ČRDM, a to protože jsem jak členem Junáka, tak členem YMCA, tak dokonce řadu let jsem pracoval ve prospěch dětí Pinýra v určité vrcholové formě (po dobu 9 let) jako redaktor časopisu ABC ml.techniků a přírodovědců. Byl jsem proto rád, že sametovou revolucí reformovaný a přetvořený Pionýr našel cestu k Junáku a k dalším tradičním organizacím. Jen jsem nechápal, proč nová Rada čtí takovou síru na Kruh a Kruh jsem hájil jako životaschopnou organizaci perspektivně všech nových, malých a do značné míry nezkušených sdružení nejrůznějších zaměření a programů.
     2. Jestliže ČRDM sdružuje přibližně 20 velkých organizací a Kruh asi 60 organizací menších a malých, cítím to jako určitou vyrovnanost, rovnost a oprávněnost. I poto hájím zachování obou.
     3. Jsem přesvědčen, že i když je mé vysvětlení stručné, pochopí je všichni naši spolupracovníci, mezi jinými především členové týmů a sympatizanti GN=Galénovy nadace. Máme ve všech organizacích sbližovací a smírčí vliv a proto jsem přesvědčen, že se jednak udrží obě "střechy" vedle sebe, ale že souběžně a postupně dojdou k závěrům podobným, které doporučuji. To je myšlenka oné kvartity či kvartality a nebo DUA zastupování vedle sebe v uváženě sjednocených stanoviscích pro Evropu a možná logicky i následně v stále bližší spolupráci obou "střech" ve vnitrostátních záležitostech dětí a mládeže.
     4. Dříve byly až tisíce osamostatnělých izolovaných a roztříštěných organizací a organizaček. Mám na mysli roky 1990 a 1991. Nyní (r.2000) je takových organizací už jenom asi 800, což je v celku velmi podstatná redukce, v které není ani třeba pokračovat. Dokonce znalci ze zahraničí tvrdí, že západní cizina má mnohem více oddělených nebo dokonce izolovaných dětských a mládežnických organizací. Ponechme na uvážení vědců-sociologů ale především samotné mládeže a jejich organizátorů, zda se rozhodnou pro intenzivnější sjednocování nebo se dají cestou až zlovolné západní individualizace, o které víme, že není ve všech případech zdravá a příkladná.
     5. Zajímavým faktem je okolnost, že buď do hnutí foglarovských Žlutých kvítků nebo jinak se formujícího systému Březových lístků dospělých lidiček nebo jinými dalšími našimi systémy (VVZ, srazy, glejty MP, diplomy 7 Fričů a dalšími) jemně a pluralitně ovlivňujeme mnohem více druhů zájmů, zaměření a programů, než je v součtu partnerských organizací Kruhu a ČRDM.
     6. To znamená, že můžeme sehrát důležitou roli v získávání a narůstání partnerských článků obou "střech". Působme v tom smyslu a dokažme, že naše pedagogická a zejména sebevýchovná činnost je "více andělská než ďábelská" a že tedy směrem zdola nahoru můžeme být a jsme vydatnými pomocníky rodičů a škol. Nu a celé společnosti. Kam své "nezařazené" zvát - opravdu zvát a ne komandovat? Radím jak věřím s potřebnou dávkou objektivity: Ti, kteří inklinují k rodičovským a školským autoritám i k tradičním hodnotám společenského vývoje, ať se hlásí k Radě dětí a mládeže. Ostatní, to jsou především ti, kteří sami chtějí vytvořit hodnoty nové a moderní a jsou pevně přesvědčeni, že jimi účinněji vychovají a samovychovají lépe nové kvalitní členy občanské národní a evropské společnosti bez setrvačnosti v podřízení se rozsáhlým a přísným pravidlům tradičních zaběhaných organizací, ti ať se přimknou k benevolentnější "střeše" (někdy poněkud zatékající vadami rychlosti v budování jak to známe u novostaveb), tedy k partnerským svazkům v rámci Kruhu.
     7. Obávám se a nebo jsem experimentálně rád, že více zájemců se bude hlásit do Kruhu. To protože: ČRDM má "Radu bezpečnosti" kdežto Kruh ji nemá.(Je ale otázkou, zda v organizacích, v kterých se neřeší války a terorismus, je přísnost RB nutná.) ČRDM má vyšší členské příspěvky, Kruh nižší. Je ovšem na uvážení, jestli vyššími příspěvky není spolek bohatší a tedy zdatnější, zatím co chudší řešení přináší možnost skromněji a otužileji přemáhat překážky a tím se možná srdnatěji chystat na život v dospělosti než jak se to daří těm movitějším. ČRDM má starší zkušenější zahraniční styky. Ovšem na skautské jamborree budou vždy vysláni jen junáci a skautky. Organizace Kruhu jsou volnější a proto schopnější vyhledat si úplně nové zahraniční styky, méně zatížené tradicemi. Jen je tu větší nebezpečí, že takový styk přinese i nezdary a zklamání. ČRDM má onen komorový systém skoro až "hlídací", kdo si chce užít více diskuse a hledání, nebude mlčet z úcty a spíš mluvit a bojovat...