Tělesná výchova v oddílu I

I nyní o prázdninách otevíráme skriptum pro vedoucí a podělíme se s vámi v několika pokračování s tím, jaké místo má tělesná výchova v činnosti oddílu a jak ji můžete využít.

     1. Význam tělesné výchovy

     Čím větší hospodářský a sociální pokrok činí společnost, tím se život občanů stává pohodlnější, ale současně je plný hluku a nervozity. Životní prostředí - především ovzduší - se zhoršuje. Pracovní výkon se stává v důsledku pokroku techniky stále více specializovaným, a tím i monotónnějším. Zdravotní důsledky tohoto stavu jsou pro všechny občany velmi nepříznivé: zvýšená obezita, zchoulostivělost, snížená odolnost vůči nemocem, neurotické stavy projevující se už u dětí, což je jen částečný výčet škod na zdraví. Východisko hledáme především ve zvýšené tělovýchovné aktivitě. Od tělesné výchovy se očekává, že:
     - přivede občany do zdravějšího prostředí, tedy především do přírody na čerstvý vzduch
     - bohatou pohybovou aktivitou, dostatečně fyzicky náročnou, bude vyrovnávat (kompenzovat) sedavý způsob života
     - četnými novými dojmy a emocemi (vzruchy) se stane dostatečnou protiváhou monotónnosti všedního zaměstnání
     - lidé v ní najdou šťastné chvilky a možnosti sebeuplatnění (seberealizace)
     - poskytne alespoň částečně příležitost odpoutat se od každodenního shonu a nervozity a umožní tak duševní hygienu
     - tělesná cvičení pomohou posílit organismus a stanou se předpokladem růstu pracovní výkonnosti
     - tělesný pohyb se stane aktivním odpočinkem, při němž se pracovní schopnosti daleko rychleji regenerují než při úplné nečinnosti
     - působením přírodních činitelů - slunce, vody a vzduchu - se organismus otuží, tj. naučí se rychleji adaptovat na nepříznivé podmínky
     - pravidelné tělesné cvičení, především pokud se koná v družném kolektivu, se odrazí ve formování žádoucích charakterových, morálních a volních vlastností cvičence.

     Prostřednictvím tělesné výchovy se tedy posílí jak zdravotní stav, tak pracovní výkonnost a branná zdatnost, ale i spokojenost občanů.

     Tělesná příprava se v turistice, právě tak jako ve sportech, dělí na:

     - všestrannou tělesnou přípravu, prováděnou v tělocvičně, na hřišti i v přírodě

     - speciální tělesnou přípravu, tj. nácvik a zdokonalování techniky jednotlivých druhů turistiky (chůze, ovládání kola, lyží, lodí atd.)

     Specifickým rysem turistických akcí (jak charakteru přesunu z místa na místo, tak soutěživého) je, že nejsou pouze vyvrcholením všestranné a speciální tělesné přípravy, ale jsou součástí této přípravy uskutečněné v jiných podmínkách a doplněné zpravidla kulturně poznávací činností a využitím odborně technických znalostí. Proti jiným sportům se zde tedy nejeví výrazný rozdíl mezi přípravou (tréninkem) a výkonem (závodem, utkáním). Proto se nezasvěcenému zdá, že ve výčtu složek obsahu turistiky nebylo pamatováno na fyzický výkon při turistických akcích.

     Turistika má v podstatě charakter vytrvalostního cvičení. Kromě toho ji můžeme považovat i při pravidelné činnosti (např. při výletech konaných každých 14 dní) pouze za cvičení nárazové, nemající příliš významný vliv na růst tělesné zdatnosti. Proto je třeba konat pravidelně dostatečně náročná cvičení doplňková. Při nich se kromě všestranné a speciální tělesné přípravy v tělocvičně a na hřišti uplatní především cvičení a hry v přírodě, doplněné o některé prvky orientačního běhu.