Do jihomoravských škol se vrací výuka první pomoci. Dospělí se pomáhat bojí

Více než třetina obyvatel jižní Moravy by v případě nouze neposkytla první pomoc. Bojí se nákazy a nevěří svým schopnostem. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu, který provedla společnost Zentiva. I proto se rozbíhá vzdělávací program, který do jihomoravských škol vrací výuku první pomoci. V tomto školním roce by se výukových kurzů mělo zúčastnit na 6 500 dětí z regionu. Odborným garantem programu, který připravila společnost Zentiva, je Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje. Záštitu převzal jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Přímou zkušenost se záchranou člověka má na jižní Moravě téměř čtvrtina lidí. Ostatní zatím první pomoc poskytovat nemuseli. A jsou za to rádi. Z průzkumu, který provedla společnost Zentiva ve spolupráci s agenturou ppm factum na reprezentativním vzorku populace ČR, vyplynulo, že 79 % lidí z jihomoravského regionu má strach, že pomoc nezvládnou a pacientovi ještě více uškodí. 59 % dotazovaných také přiznalo obavy, že se od pacienta samo nakazí. 35 % respondentů z regionu dokonce přiznalo, že by se o záchranu raději nepokoušelo ze strachu, že stav pacienta ještě více zhorší.

Většina lidí by se naštěstí postavila k záchraně člověka čelem. Celých 59 % obyvatel jižní Moravy by se snažilo první pomoc poskytnout. „Necelá polovina (47 %) Jihomoravanů tvrdí, že by se o poskytnutí první pomoci pokusila, ale zároveň si nejsou jistí svými schopnostmi. Jen 12 % věří, že by to zvládlo,“ přibližuje MUDr. Ivo Žídek, generální ředitel společnosti Zentivy.

A jak to potom vypadá ve skutečnosti? Lidé, kteří se do kritické situace již dostali, se podle svých slov o záchranu v naprosté většině případů pokusili. Pouze 1 % dotazovaných Jihomoravanů přiznalo, že pomoc neposkytli, ani nezavolali záchranku. „Pokud je člověk postižen náhlou zástavou oběhu na veřejnosti, je ve většině případů odkázán na pomoc kolemjdoucích. Není-li prováděna resuscitace, klesá jeho šance na přežití až o 12 % za minutu. Mozkové buňky nenávratně odumírají za tři až pět minut bez kyslíku,“ upozorňuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje (ZZS JmK) MUDr. Barbora Zuchová. Čím více lidí tedy ví, jak poskytnout první pomoc, tím lépe. Včetně dětí.

I dítě může zachránit život

I proto spustila Zentiva projekt, v němž učí prvňáky principy první pomoci. „Plošné vzdělávání žáků základních škol v této oblasti chybělo. Proto jsme se rozhodli připravit kurzy, které je se zásadami první pomoci seznámí,“ vysvětluje MUDr. Žídek. Pilotní projekt zrealizovala Zentiva loni na podzim ve Středočeském kraji, kde v loňském roce kurzy prošlo více než 7 000 školáků.

Mezi prvňáky na jižní Moravě poběží kurzy celý školní rok. Profesionální školitelé za tu dobu zvládnou navštívit na 260 prvních tříd základních škol v 14 obcích celého jihomoravského regionu. Celkem by se v letošním roce měla výuka týkat zhruba 6 500 dětí. Odbornou stránku výuky zajišťuje ZZS JmK, projekt zaštítil i hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek. Už nyní tak tým záchranářů začal vyjíždět do základních škol po celém jihomoravském regionu a zábavným způsobem děti učí, jak resuscitovat, ošetřit zraněného, ale i komunikovat s operátorem na tísňové lince.

Právě školy jsou pro mnoho lidí hlavním zdrojem informací o první pomoci. Většina dotazovaných z průzkumu se totiž se základy první pomoci setkala naposledy jako dítě nebo dospívající. Z průzkumu vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny Jihomoravanů získaly stěžejní informace o poskytování první pomoci ve věku do dvaceti let. „Potvrdilo to dokonce i 63 % seniorů nad 60 let. Jejich znalosti jsou tedy více než 40 let staré,“ upozorňuje MUDr. Žídek. Ve věku nad 25 let si základy první pomoci připomíná jen 11% obyvatel jižní Moravy, vyplynulo dále z výzkumu.

Z výzkumu, který pro Zentivu provedla společnost ppm factum mezi 2 096 respondenty staršími 15 let, vyplynulo pro jižní Moravu, že přístup, znalosti a zkušenosti s poskytováním první pomoci obyvateli Jihomoravského kraje je velmi obdobný jako v celé České republice. Obyvatel Jižní Moravy, kteří přiznávají, že mají velmi omezené nebo žádné znalosti o poskytování první pomoci, je o 4 procentní body méně, než je v průměrné populaci ČR. Jihomoravané výrazně častěji získávali informace o poskytování první pomoci v rámci volnočasových aktivit (Jihomoravané 24 %, populace ČR 17 %).