zachycená historie

Kurátorka shromáždila nejlepší fotografie třiceti českých autorů, kteří „byli u toho“. Samotné pátrání po fotografiích trvalo tři roky
a projekt se postupně rozšířil i o fotografie sovětských vojsk z tzv. osvobození v roce 1945.

„Z celé kolekce je pro mne nejsilnější fotka Vladimíra Lammera z 21. srpna 1968, kde řadový český človíček zírá s údivem na tank, který se valí Václavákem. Žádné prvoplánové vizuální bojové drama, o to silnější vypovídací hodnota,“ uvedla kurátorka. Stejnou fotografii si vybralo Muzeum studené války v Dánsku pro svůj propagační spot.

HODNOTNÉ A NEJCENNĚJŠÍ

Mimořádný historický význam mají fotografie Karla Ludwiga, Václava Chocholy a Jiřího Jeníčka vzniklé v okamžicích osvobození Prahy v květnu 1945. Vynikající je zejména soubor fotografií Tibora Hontyho, jehož snímek Padl v posledních vteřinách války se stal symbolem válečného utrpení a jako takový patří k ikonám české fotografie.

Invazi sovětských vojsk do Československa
v srpnu 1968 dokumentují fotografie Jaromíra Čejky, Bohumila Dobrovolského, Libuše Kyndrové, Vladimíra Lammera, Miloně Novotného, Daniely Sýkorové, Jana Reicha
a Jiřího Všetečky, kteří tuto událost zachytili v Praze. Václav Toužimský je autorem legendární fotografie tanku bořícího podloubí na náměstí v Liberci.

Bouřlivé události, které provázely sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969, zachytili fotografové Jan Bartůšek, Jovan Dezort, Pavel Dias, Přemysl Hněvkovský, Dagmar Hochová, Miroslav Hucek, Jaroslav Kučera, Miroslav Martinovský, Miloň Novotný, Daniela Sýkorová, Pavel Štecha a Miroslav Zajíc.

Sametovou revoluci, listopad 1989, představují fotografie nejen ze samotného 17. listopadu na Národní třídě (Radovan Boček, Jan Šibík, Jan Šilpoch), ale i z dalších emocemi nabitých listopadových dnů, které přivedly do ulic tisíce lidí. Vystavovaný soubor zahrnuje také fotografii

Radka Bajgara z demonstrace 28. října 1989.

Na výstavě budou k vidění fotografie těchto autorů a institucí: Archiv hl. m. Prahy, Archiv Národního muzea, Archiv Aleny Šourkové, Radek Bajgar, Jan Bartůšek, Radovan Boček, Karel Cudlín, Jaromír Čejka, Jovan Dezort, Pavel Dias, Bohumil Dobrovolský, Přemysl Hněvkovský, Dagmar Hochová, Tibor Honty, Miroslav Hucek, Václav Chochola, Jiří Jeníček, Jaroslav Kučera, Dana Kyndrová, Libuše Kyndrová, Vladimír Lammer, Karel Ludwig, Miroslav Martinovský, Miloň Novotný, Jan Reich, Sbírka Miloše Heyduka, Sbírka Martina Wagnera, Roman Sejkot, Daniela Sýkorová, Jan Šibík, Jan Šilpoch, Pavel Štecha, Václav Toužimský, Vojenský ústřední archiv, Jiří Všetečka, Miroslav Zajíc. Několik fotografií
z roku 1945 je od neznámých autorů.

ČESKÁ CENTRA

Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci ČR v zahraničí. Prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli. Síť Českých center působí z 22 zahraničních

metropolí tří kontinentů. Generální ředitelkou Českých center je Vilma Anýžová.

www.czechcentres.cz

INFORMACE O VÝSTAVĚ:

Česká osudová data

Výstava celkem představuje
60 snímků od 30 autorů.

Místo konání: České centrum Praha,
Rytířská 31, 110 00 Praha 1

Kurátorka: Dana Kyndrová

Autor úvodního textu: Pavel Bělina

Organizátor výstavy: Česká centra

Otevírací doba:

Výstava je otevřena každý všední den
od 10 do 17 hodin. Vstup volný.