Martin Dejdar rozhovor: Buďte hodní na své rodiče a učitele!

Martin Dejdar. Herec, moderátor, vypravěč i skvělý zpěvák a sportovec. Zde je s ním malý, SKUTEČNÝ rozhovor.

Je pravda, že máte v rodině námořníky?

Ano, je to pravda. Můj otec je bývalý námořník. Dokonce, když mi bylo 7 let, absolvoval jsem s ním cestu na lodi téměř kolem světa.

Co jste nejraději hrál, nebo hrajete se svými dětmi?

My nejradeji sportujeme. Hrajeme pochopitelně hokej, ale take golf, jezdíme na kolečkových bruslích, hrajeme bedminton. A když jsme doma, tak rádi hrajeme aktivity, nebo jiné stolní hry.

Mám nově rybářský lístek, a proto mě zajímá, jestli také rád rybaříte?

Já ne. Rybařil jsem asi tak 2x v životě. Já díky tomu, že jsem skutečne pokřtěný na rovníku, a mé mořske jméno je Mořský koník, ani ryby chytat nemůžu.

Když Vám bylo tak, jako mě (dvanáct), představoval jste si, že budete tak slavný, jako jste dnes?

Nepředstavoval, ale chtěl jsem. Možná proto jsem se rozhodl být herec.

Baví Vás dělat spíš divadlo nebo film?

Asi spíš film. Protože filmu je méně, než divadelních představení. A proto se víc těším na natáčení, než na představení.

Vzpomínáte na natáčení Pražské pětky divadla Sklep?

To je tak strašně dávno, že už skoro ne. Ale byla to sranda. S touhle partou to vždycky byla legrace, ale zároveň to vždycky zavánělo průserem.

Jakým?

Co se těch průserů týče, těch byla hromada. Nezapomínejte, že jsme tehdy byly ještě v době komunistické totality, takže různe vtípky a happeningy byly opravdu nebezpečné. Například, když jsme jeli Škodovkami na zájezd, seděli v okýnkách u zadních sedadel, diskutovali opření proti sobě na střeše, u toho pili burčák a po ostatních autech jsme stříleli z umělých samopalů….. co se asi dělo vám spíš vysvětlí vaši rodiče.

Kolem roku 1986 jste měl, když jste se dostal na DAMU, problémy s bydlením a Václav Marhoul Vám sháněl bydlení. A přesvědčoval naši matku, aby Vás nechala u sebe bydlet. Víte o tom?

Tak o tom vůbec nevím. Vím, že se mi pokoušel bydlení sehnat, to ano. Ale asi jsem neprošel, co? Mamince jsem se evidentně nelíbil. Ani se jí nedivím!!

Máte někdy čas zajít do divadla?

Ani moc ne. A přiznam se ti, že když ten volný večer mám, raději jsem doma.

Mají Vaše děti také umělecké sklony?

Vypadá to, že ne. Matěj chce být hokejista a u Sáry se to ještě neví.

Co říkají kamarádí, příbuzní a děti, když Vás vidí na obrazovkách?

To já nevím, to by ses musel zeptat jich.

Jakou rád posloucháte hudbu?

To se dá těžko specifikovat. Chtělo by se mi říct, že dobrou. Ale to je moc subjektivní pohled. Každý máme rádi něco jiného. Takže abych ti to alespoň trochu přiblížil, pro mě je dobrá hudba všechno, co má melodii.

Měli Vás spolužáci rádi, když jste byl dítě?

To já nevím. Zase otázka spíš pro ně. Ale snad jo, protože to na našich setkáních vypadá, že mě rádi vidí.

Hlavní otázka: Na jakou vzpomínku z dětství nejraději vzpomínáte?

Kamaráde, denně vzpomínám na celé dětsví. Tedy na odbdobí, než jsem se o sebe musel začít starat sám. A bylo to úúúúžasné. Buďte rádi, že si to ještě pár let budete užívat. A buďte hodní na své rodiče a učitele. Maji vás rádi!!

Autor fotografie: Petr Novák - Wikipedie