Jak by měla vypadat tisková zpráva či článek?

Stále častěji narážíme na nepoužitelné tiskové zprávy či články, která by nás sice obsahově zajímala, ale bohužel je technicky nepoužitelná. Přinášíme tedy pár rad, jak na to a čeho se naopak vyvarovat.

Tisková zpráva by měla mít textovou podobu, rozhodně by tedy nikdy nemělo jít o letáček. Náš redakční systém (a myslím, že nejsme jediví), jej nedokáže zpracovat a protože jsem amatérské médium, kde redakroři jsou dobrovolníci, nemáme čas informace z takovýchto letáčků ručně přepisovat.

Další chybou je, pokud případné obrázky nejsou samostatnou přílohou a jsou vloženy do textu v textovém editoru. Jejich vyjmutí je komplikované a zabírá čas, který mnohdy není.

Články zařazujeme většinou jednou týdně, proto je potřeba zprávy posílat včas, s předstihem zhruba 7 až 15 dní. Čím dříve, tím lépe. Zpráva poslaná den předem, byt by byla sebezajímavější, je pro nás v 99% nepoužitelná.

Text by neměl být nikdy formátován, nejhorší je používání různých textových rámů ve Wordu, které nejsou kompatibilní a při přenesení do redakčního systému vypadnou. Ideální je Word Pad, který má stoprocentní kompatibilitu se všemi textovými editory a tím i se všemi redakčními systémy.

Častým zlozvykem je psaní dlouhých textů velkými písmeny, buď nadpisů a nebo celých úvodních odstavců – prefixu. Tyto texty potom stejně převádíme na normáopní písmena (velká a malá), což nám zabírá zbytečně čas a mnohdy může být zdrojem pořeklepů a chyb.

Textová zpráva by měla být stručná a měla by obsahovat přehledně nejdůležitější údaje. Jde-li o pozvánku na akci, mělo by být v prvních dvou maximálně třech větách patrno, kdy se akce koná. Přidělává nám práci, pokud začneme textovou zprávu zpracovávat a až, když jsme v půli práce, zjistíme, že je neaktuální, protože již akce proběhla.

Obrázky by měly být vždy posílány jako příloha a v přiměřeném rozlišení. Pamatujte, že např. internetový magazín nepotřebuje extrémní tozlišení, kdy jedna fotka zabírá 2 Mb. Fotky z vyšším rozlišením naopak potřebuje tištěné médium. Nikoho nepotěší, když ztahuje tiskovou zprávu s fotografiemi několik minut a nakonec zjistí, že ji stejně nepoužije a nebo že mu do článku stačí jedna fotografie z deseti nabízených a to ještě v pětinové velikosti.

Díky těmto chybám mnohdy zajímavé zprávy padají pod stůl a k četenářům se nedostanou. Paradoxní je zjištění, že ani profesionální organizace nemají mnohdy prosesionály, kteří by dokázali napsat správně textovou zprávu.