Program Galerie hl. m. Prahy na květen 2013

Co nabízí v květnu Galerie hl. m. Prahy?

DŮM U KAMENNÉHO ZVONU

RADEK KRATINA (1928–1999)
6. 3. – 19. 5. 2013
První souborná výstava Radka Kratiny v Domě U Kamenného zvonu představuje umělce, jehož tvorba osobitým způsobem reflektovala neokonstruktivistické a kinetické tendence v českém umění druhé poloviny 60. let. Expozici tvoří průřez Kratinovou tvorbou, kterou charakterizuje na jedné straně racionalita, smysl pro geometrii a konstrukci formy, na straně druhé všudypřítomný prvek nezávazné hry, obsažené v principu variability jeho prací. Variabily, jak umělec nazýval své dřevěné a později kovové reliéfy a objekty, založené na proměnlivosti reliéfních struktur, byly v šedesátých a sedmdesátých letech v kontextu českého umění ojedinělé. Téměř tři desetiletí je Kratina rozvíjel v nesčíslných variantách, které v devadesátých letech vyústily do prostorových vertikálních soch-objektů. Právě princip proměny řadí Kratinovu tvorbu do širšího rámce kinetismu, avšak podmíněného účastí diváka, který aktivními zásahy do struktury díla donekonečna obměňuje výslednou, předem nedefinovatelnou podobu, která zůstává dílem náhody.

Kurátorská prohlídka s Hanou Larvovou a Helenou Kratinovou: čt 16. 5. v 17.00
Lektorská prohlídka: út 7. 5. v 16.30

MĚSTSKÁ KNIHOVNA

VNITŘNÍ OKRUH V SOUČASNÉ ČESKÉ FOTOGRAFII
15. 5. – 18. 8. 2013
 
Dosud nejrozsáhlejší výstava aktuálních tendencí české fotografie a výtvarné tvorby exploatující fotografické médium z období po roce 2000 je zaměřena na širokou škálu děl s motivy „vnitřního okruhu“ – autorské sebereflexe, rodiny, nejbližších lidí a věcí. Zatímco v západoevropské, americké či japonské fotografii mnozí autoři už dlouho ve svých dílech ukazují i ty nejintimnější chvíle svého života a života svých rodin a přátel, v české fotografii se až na malé výjimky takovéto otevřené autoroflexivní záběry či fotografické deníky donedávna příliš neobjevovaly.
Expozice představuje, jak se po roce 2000 stalo toto téma i v české fotografické tvorbě rozšířené a aktuální. Na vybraných dílech ze širokého spektra od tradičního dokumentu a portrétu přes výrazně subjektivně pojatou tvorbu až k fúzím různých stylů a médií chce ukázat zásadní změny, k nimž ve fotografii došlo po nástupu digitálních technologií a jejím úniku z úzkého oborového ghetta. Na výstavě je zastoupeno vice než čtyřicet autorů různých generací od etablovaných tvůrců Ivana Pinkavy, Jiřího Davida, Pavla Máry, Dity Pepe, Pavla Baňky či Veroniky Bromové až po současné studenty a nedávné absolventy různých uměleckých škol. K výstavě, kterou sestavil Vladimír Birgus, vychází katalog s českými a anglickými texty v nakladatelství KANT.   
Kurátorské prohlídky s Vladimírem Birgusem: čt 30. 5., út 25. 6. v 17 h
Lektorské prohlídky: čt 23. 5., 6. 6., 20. 6., 18. 7., 22. 8. v 16.30

Městská knihovna, 2. patro, Mariánské náměstí 1, Praha 1
út-ne 10-18 h

Staroměstská radnice

PAVLA SCERANKOVÁ / ŽENA NA MĚSÍCI
20. 3. - 5. 5. 2013

Pavla Sceranková (* 1980, Košice) se v Galerii hlavního města Prahy představuje podruhé. Podobně jako na předešlé výstavě Zpráva z neokortexu, kdy se zabývala sny, pamětí a procesy odehrávajícími se v lidském mozku, podniká i tentokrát dobrodružnou cestu do neprobádaných míst. Opět čerpá z konkrétního zážitku, který ji podvědomě zasáhl, a rozpracovává jej do podoby svébytného vizuálního experimentu. Pro tvorbu Scerankové je typické paralelní soustředění na vědeckou a intuitivní složku. Obojí funguje jako rub a líc téže mince. Intuice však náleží spíše ženskému principu, který se uplatňuje tam, kde výpočty selhávají. Žena se proto stala nejen hlavní hrdinkou filmu Fritze Langa Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929), ale i výstavního projektu.

EVŽEN ŠIMERA / DUCH LÁTKY
22. 5. – 7. 7. 2013
Evžen Šimera (* 1980 Praha) si již během studia na pražské Akademii výtvarných umění vymyslel vlastní malířskou technologii New Dripping (Stékané obrazy), kdy pouze kapkami barvy spolu s působením gravitační síly tvoří geometrické útvary. Tímto experimentem se představil mimo jiné na finále Ceny Jindřicha Chalupeckého (2008) a v expozici Po sametu
v Domě U Zlatého prstenu.
Na samostatné výstavě Duch látky ukazuje nová díla, která jsou výsledkem jeho dalšího výzkumu možností konceptuálního přístupu k médiu malby a hledání jeho hranic. Hlavní úlohu zastává opět akrylová barva, již tentokrát modifikuje pomocí tekutého dusíku. Práci malíře tak rozšiřuje k hranicím alchymie. „Fascinuje mě alchymie, obor, který stejně tak jako umění proměňoval látky méně cenné v materiály vzácné,“ říká Evžen Šimera. 
Výstava je zároveň praktickou částí jeho doktoranské práce na VŠUP v Praze u Federika Díaze a posledním projektem současného umění ve druhém patře Staroměstské radnice.

Autorská prohlídka s Evženem Šimerou: út 4. 6. v 17.00
Lektorské prohlídky:  čt 30. 5., 13. 6., 27. 6. v 16:30

Staroměstská radnice, 2. patro, Staroměstské náměstí 1, Praha 1
út-ne 10-18 h

DŮM U ZLATÉHO PRSTENU

START UP  

JAKUB PETR / Toroid
16. 5. – 16. 6. 2013

Jakub Petr (* 1987, Praha) navazuje svým studiem na rodinnou sklářskou tradici, avšak ve své volné tvorbě spojuje zálibu v matematice a fyzice s konstrukcí elektronicky řízených mechanismů. Na výstavě v rámci projektu Start up III představuje monumentální kinetický objekt inspirován elektromagnetickým zářením, teorií strun a de Broiglieho modelem atomu. Interaktivně ovládaný stroj s rotujícími částmi s upevněnými LED diodami vytváří iluzivní světelné kresby levitujícího toroidu (tj. prostorové těleso prstencového tvaru), jehož podoba dokonce může být modifikována divákem. „Při výkladu elementární fyziky se člověk dobírá pravd a odhaluje základní principy přírody, já se inspirován tímto světem pokouším
o zhmotnění jeho esence v našem lidském měřítku,“ říká autor. 
Jakub Petr je studentem ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla na VŠUP v Praze.

Autorská prohlídka s Jakubem Petrem: čt 23. 5. v 17.00
Dům U Zlatého prstenu, Týnská 6, Praha 1 – Ungelt
út–ne 10–18 h

TEREZA ČERNÁ / Vzdušné války 
4. 7. – 4. 8. 2013

Alegorie v obrazech a kresbách Terezy Černé (*1988, Nové Město nad Metují) vypráví o mytických legendách a rituálech. Vyfantazírované příběhy se zvířecími a symbolistickými motivy jsou však ve skutečnosti paralelou k lidským událostem, které se dotýkají naší osobní historie.
V rámci projektu Start up III Tereza představuje sérii obrazů s komiksovým nádechem, vypovídajících o životě fiktivních tvorů, kteří žijí v nebi, odkud se vynořují, aby nalezli a získali krystal umožňující dokončit úkol na Zemi. „Příběh vznikal sám, spontánně, je o nalezení a uvědomění si zodpovědnosti za chycený krystal – vlastní existenci,“ popisuje téma autorka. 
Tereza Černá absolvovala v roce 2012 ateliér malířství u Daniela Balabána na Ostravské univerzitě.

Autorská prohlídka s Terezou Černou: út 16. 7. v 17.00

Dům U Zlatého prstenu, Týnská 6, Praha 1 – Ungelt
út–ne 10–18 h

Po sametu / Současné české umění s přesahy do minulosti
17. 11. 2009 - 2. 6. 2013 (dlouhodobá expozice)

Dlouhodobá expozice Po sametu zahrnuje generačně vzdálené umělce. Mimo autory, kteří si během dvaceti let svobody založili vlastní „školy“ a začali vychovávat vrstvu nastupujících tvůrců, představuje i výrazné osobnosti výtvarného světa, legendy českého umění 20. století, jejichž tvorba sahá hluboko před rok 1989. Kurátoři expozice vybrali díla různých médií a dobových tendencí, jejichž zvrstvení vychází z poznání dynamické scény nejen umění devadesátých let, ale i začátku nového milenia. Po sametu nahlíží na české vizuální umění převážně z posledních dvaceti let nečasově. Potlačením chronologického řazení a vzájemnou rytmizací umělců různých generací vznikají netušené paralely, otvírá se prostor pro nové výklady.

Dům U Zlatého prstenu, Týnská 6, Praha 1 – Ungelt
út–ne 10–18 h

ZÁMEK TROJA

BENÁTSKÉ HUTNĚ TVAROVANÉ A ČESKÉ ŘEZANÉ SKLO
ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (16. – 19. století)
3. 4. 2013 – 3. 11. 2013

Výstava skla z Uměleckoprůmyslového musea v Praze na Zámku Troja se zaměřuje na dva významné fenomény evropského sklářství – benátské, hutně tvarované sklo 16.–18. století a české řezané sklo z období konce 17. – první poloviny 19. věku.  První zprávy o sklářích v Benátkách se objevují již v 10. století, ovšem největší slávy zdejší sklo dosáhlo až v období 16. a 17. století. Tehdy byly produkovány artefakty zhotovené typickou renesanční technikou zv. millefiori a tzv. nitkováním (vetro a filigrana).  Období největšího rozmachu produkce barokního řezaného skla v českých zemích spadá do období 1710–1750, kdy dekorace řezbou dominovala nad jinými technikami.  Podobně tomu bylo i v době první poloviny
19. století (zejm. v období biedermeieru), to je v době nástupu středního stavu – měšťanstva, který byl též hlavním odběratelem kvalitního skla. 

Kurátorská prohlídka s Janem Schöttnerem: út 11. 6. v 17.00
Lektorské prohlídky: ne 19. 5., 26. 5., 9. 6., 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00

VÁŠEŇ, SEN A IDEÁL / Česká secesní plastika
3. 4. 2013 – 3. 11. 2013

Nová expozice v Zámku Troja provází návštěvníky příběhem secesní plastiky počínajícím neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848–1922) přes práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka (1874–1937), Quido Kocian (1874–1928), Bohumil Kafka (1878–1942) a Jan Štursa (1880–1925). Výstava zahrnuje také jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek (1871–1895), který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl (1876–1960), Josef Kalvoda (1874–1925), český Němec Alois Rieber (1876–1944), Ladislav Kofránek (1880–1954) a Jaroslav Krepčík (1880–1959). Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly. 
Výstava nabízí průřez tvorbou osobností české plastiky přelomu století od tradičního sochařského pojetí Myslbekova, přes dobové naturalistické tendence, které působily na české umění paralelně s impresionistickým pojetím tvaru. Není opomenuta ani secesní tvorba Stanislava Suchardy (1866–1916) a Ladislava Šalouna (1870–1946). V překvapivém kontextu se objevuje i symbolistický sochař František Bílek (1872–1941).

Kurátorská prohlídka se Sandrou Baborovskou: út 28. 5. v 17.00
Lektorské prohlídky: ne 19. 5., 26. 5., 9. 6., 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00
Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7
út–ne 10-18, pá 13–18 h

VELETRŽNÍ PALÁC

ALFONS MUCHA / SLOVANSKÁ EPOPEJ
dlouhodobá expozice

Alfons Mucha (1860–1939) je světově nejproslulejší český moderní umělec, který získal mezinárodní slávu v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své originální secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější – v souboru dvaceti velkoformátových obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912–1926. Monumentální cyklus Slovanská epopej je nyní představen české veřejnosti v celé své velkoleposti.  Vůbec poprvé v historii je v Praze vystaveno všech dvacet pláten. Současná instalace vychází z Muchova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Obrazy jsou řazeny chronologicky podle výjevů, které jsou na nich znázorněny. Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev přes znázornění historicky doložených událostí, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. V deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami: „česká epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Druhých deset pláten je věnováno ostatním Slovanům a všeslovanským výjevům.

Přednášky:
Ivana Čornejová: A. Komenský, učitel národů a věčný poutník -
čt 16. 5. v 18.00
Vratislav Doubek. Stát a státnost v éře moderny – út 4. 6. v 18.00

Lektorské prohlídky: so 11. 5., 25. 5., 8. 6., 22. 6., 20. 7., 17. 8. v 15.00

Veletržní palác, velká dvorana, Dukelských hrdinů 47, Praha 7-Holešovice
út–ne 10–18 h

BÍLKOVA VILA

ATELIÉR FRANTIŠKA BÍLKA
stálá expozice

Ateliérovou vilu v Praze-Hradčanech vystavěl František Bílek v letech 1910–1911 podle vlastních plánů. Bílek byl hlavně sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo
k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v plném působení, naplňujícím své poslání spiritualizace lidského života. Vila nabízí mimo ateliér Františka Bílka výstavu sestavenou z několika raných prací a soubor komorních portrétů. V suterénu mohou badatelé navštívit nově vzniklé Bílkovo centrum s archivními materiály týkajícími se umělcova života. Cílem expozice je ukázat na vybraných dílech Františka Bílka (volné sochy, reliéfy, kresby, grafiky, nábytek, keramika) celkový charakter jeho tvorby a poskytnout tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému modernímu umění.

Přednášky:

Jana Růžičková: Kód posvátné geometrie v architektuře – st 29. 5. v 18 h
Jana Fojtíková: Josef Bohuslav Foerster a František Bílek – spřízněni duchem –
čt 13. 6. v 17 h

Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace předem na pr@ghmp.cz

Lektorské prohlídky: st 15. 5., 2. 6., 26. 6., 17. 7. a 21. 8. v 16.30

FRANTIŠEK BÍLEK A PORTRÉT
František Bílek a portrét je téma druhé výstavy, která po znovuotevření Bílkovy vily nahrazuje expozici věnovanou autorově práci pro knihu.
Sochař František Bílek, symbolista, který je vnímán veřejností především jako velký mystik a tvůrce spirituálního monumentálního díla, se tentokrát představuje svou méně známou, komorní tvorbou jako vynikající portrétista. Vybraný soubor sochařských portrétů a několika kreseb, které vytvořil v letech 1895–1921, svědčí o schopnosti vystihnout v sumarizující zjednodušené formě, modelované často na jednom pohledu, psychiku osobnosti, stejně jako v realističtější poloze zachytit smyslovou jemnost ženského výrazu. Výstavu rámcově doplňují sochařské portréty a kresby, které jsou součástí stálé expozice v ostatních prostorách Bílkovy vily a expozice v rodném Chýnově u Tábora.

Bílkova vila, Mickiewiczova1, Praha 6-Hradčany
út–ne 10–18 h

DŮM FRANTIŠKA BÍLKA V CHÝNOVĚ

CHÝNOVSKÁ VIZE FRANTIŠKA BÍLKA
stálá expozice

Expozice představuje pozoruhodné, secesně symbolistní dílo umělce, který si v rodném Chýnově vytvořil zázemí pro svou tvorbu v podobě originální autorské varianty rodinného domu s ateliérem. Architektura domu, postaveného Bílkem v roce 1898 z režného cihlového zdiva s dobovými „lidovými“ dřevěnými prvky a dřevořezbami, odkazuje k tradici chýnovského stavitelství. V reprezentativním výběru děl, kde se Bílek představuje především jako sochař, jsou zastoupeny také práce, odkazující k národní duchovní tradici českého národa, která má kořeny právě v tomto regionu.

Dům Františka Bílka v Chýnově, Údolní 133, Chýnov u Tábora, tel. 381 297 230
út-ne 10 – 12 h, 13 – 17 h