V Praze bylo podepsáno memorandum Venkov jako důstojné místo pro život

Předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Ing. Dan Jiránek, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR Ing. František Winter, předseda Sdružení místních samospráv ČR Ing. Josef Bartoněk, předseda Spolku pro obnova venkova ČR Mgr. Eduard Kavala a místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Ing. Jana Juřenčáková podepsali memorandum Venkov jako důstojné místo pro život. Jeho cílem je zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj venkovského prostoru. Podle signatářů memoranda je proto nutné, aby na rozvoj obcí a diverzifikaci podnikatelských aktivit na venkově směřovalo nejméně 50 % prostředků z budoucího Programu rozvoje venkova (2014--2020).

     "Organizace, které připravily memorandum Venkov jako důstojné místo pro život, zastupují většinu venkovských oblastí v České republice. Sjednocením našich sil tak můžeme pozitivně ovlivnit rozvoj českého venkova, a to zejména prosazením navýšení finančních prostředků směřujících do rozvoje venkovských obcí a celkově zjednodušením přístupu k čerpání prostředků z evropských fondů. Jak se v současném programovacím období ukazuje, velkou překážkou pro venkovské obce při čerpání peněz z evropských fondů je příliš složitá administrace, která řadu obcí odrazuje od podání projektu. Při čerpání ze strukturálních fondů se navíc má stát DPH neuznatelným nákladem, což reálně navyšuje spoluúčast obcí a logicky snižuje atraktivitu evropských fondů. Memorandum je tak jednou ze snah Svazu měst a obcí ČR prosadit změnu, která by do budoucna zajistila vyvážený a udržitelný rozvoj českého venkova," uvedl předseda SMO ČR Ing. Dan Jiránek. Svaz podle něho jako "jediná organizace dlouhodobě obhaj! uje zájmy obcí a měst i na evropské úrovni, a to prostřednictvím svého místopředsedy pro evropské záležitosti a místopředsedy Evropského parlamentu Ing. Oldřicha Vlasáka a aktivním zapojením do mezinárodních struktur samospráv."

     Spolupráci podporuje i předseda Sdružení místních samospráv ČR Ing. Josef Bartoněk. "Jsem velmi rád, že jsme schopni nalézt společnou řeč i v tak složitých otázkách, které se týkají budoucí podpory venkova. Naším společným jmenovatelem jsou obce, které je potřeba v jejich rozvoji bezezbytku podpořit. Jen tak dosáhneme atraktivního venkova, který bude dobrým místem pro život i nové podnikatelské aktivity," řekl Josef Bartoněk.

     Také podle předsedy Národní sítě místních akčních skupin Ing. Františka Wintera by měli o rozvoji venkovských regionů rozhodovat hlavně ti, kteří tam žijí. "Právě proto se snažíme diskutovat se všemi zájmovými skupinami, které na venkově pracují. Podpis memoranda je stvrzením spolupráce s organizacemi, které zastupují veř! ejný sektor. Slibujeme si od toho užší propojení našich pracov! ních týmů a rychlejší předávání informací, které povede ke společnému cíli, kterým je rozvoj venkova," dodal František Winter.

     Společný postup preferuje i předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Mgr. Eduard Kavala: "V mém případě se jedná o dlouhodobou zásadu. Vždycky se snažím svést lidi k jednomu stolu, aby se v obraně venkova načetly síly. Každá záležitost, která k tomu vede, je dobrá - ať už jde o memorandum nebo společný postup při diskuzích u kulatého stolu či při jednáních s vládou a podobně," konstatoval Eduard Kavala.

     Význam podpisu Memoranda potvrdila také místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Ing. Jana Juřenčáková: "Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova dlouhodobě spolupracuje se Spolkem pro obnovu venkova ČR a už v minulosti se společně podílely na výzvě k vytvoření samostatného ministerstva venkova. Spolupráce se samosprávami je nosným základem práce Komise a každé memorandum má svůj smysl. Pokud se, ale na memorandu shodnou ti, kterým na! budoucnosti venkova záleží, tak se síla memoranda zásadně zvyšuje. Společným cílem všech pak je snaha o to, aby přijaté memorandum akceptovala samotná vláda, Parlament ČR a došlo k jeho naplnění."

     Podle signatářů memoranda jsou obce základním územním samosprávným celkem, který je ze zákona odpovědný za rozvoj na svém území. Samosprávu proto vnímají jako nejdůležitějšího aktéra veřejné kontroly v implementační struktuře komunitně vedeného místního rozvoje. Zároveň podporují partnerství a spolupráci, a to nejen mezi obcemi, ale také mezi samosprávou a dalšími subjekty, jak je to například běžné při distribuci prostředků pro rozvoj venkova metodou Leader. Jednotlivé organizace při tom vzájemně konzultují své postoje a hledají stanoviska, která pak společně prosazují.