Pražské májové dovádění II.

Druhý ročník putování po Praze se pro skupinu moravských kluků a holek vyvedl na výbornou. Dokonce bych řekl, že měl i větší úspěch, než akce v loňském roce. A jaké že to “dovádění” bylo?

     Kruh zlatého trojúhleníku z Přerova připravil opět v měsíci květnu akci s cílem většího poznání Prahy a přiblížení hlavního města mladým lidem z Moravy. Cíl ukázat ty nejkrásnější místa byl splněn. I pro 16ti leté kluky a holky má Praha své neopakovatelné kouzlo, zejména pokud vylezete na některou z věží, odkud je možné pražské ulice a uličky shlédnout jako z vlastní dlaně. A tak jsme “prolezli” Staroměstské náměstí a uličky Starého města, po Starých zámeckých schodech jsme prošli Hradem s návštěvou zajímavých míst, Nerudovkou přes Malou stranu na Karlův most. Mimochodem – už na vás někdy zapůsobilo nějaké místo tak, že jste to pocítili u svého srdíčka? Že ne? Tak to si najděte čas, navštivte Vladislavský sál Pražského hradu a hlavně: s klidem a beze spěchu ho nejen prolezte včetně jeho přilehlých místností a místnůstek, ale začtěte se i do poměrně obsáhlých informačních cedulí, které vám dají vynikající lekci z dějepisu. Na každého člověka s průměrnou fantazií, který si dokáže, stoje v uváděných místech, děje vybavit, to prostě nemůže nezapůsobit.

     Obdobně dokáže zapůsobit návštěva Národního divadla. Díky Pražské informační službě, která organizuje prohlídky divadla s obsáhlým výkladem, měla naše skupina možnost dostat další z lekci dějin českého národa. Nemohu nenabýt dojmu, že takováto návštěva by měla být pro každého žáka našeho školského procesu (libovolno, zda základní, střední či jiné vyšší školy) povinná. Touto naší budovou (musím to slovo “naší” použít, neboť vznikla díky našim pra, pra… babičkám a dědečkům) se prolínají osudy osob, o kterých jsme se učili ve škole, stejně jako osob nedávno zesnulých a i osob žijících, stále ještě spjatých s tímto divadlem.

     Málem bych zapomněl! Sobotní večer byl naplněn hudbou rockových legend Metalica a Scorpions a to za doprovodu symfonických orchestrů a kde jinde, než na Křižíkově fontáně. Krásnými hrady, historickými budovami a překrásnými místy se můžeme pochlubit i na Moravě, ale Křižíkova fontána? Tak tu Praze můžeme tiše závidět. Pro našince, velice zřídkakdy navšívivšího Prahu je i tento “výdobytek” moderní doby stejně působivý, jako již předešlé.

     Nedělní závěr našeho “dovádění” byl věnován vrchu Petřínu (jaké zklamání ze zavřené rozhledny, když už v loňském roce jsme dopadli stejně – rozhledna zavřená), muzeu miniatur a Loretě.

     Asi se shodneme na tom, že krásných míst je v Praze tolik, že dvoudenní návštěva může zachytit jen zlomek možností, ale za rok tu máme máj zase a určitě i naše oblíbené májové dovádění, kdy se do Prahy jistojistě podíváme opět.

     Závěrem našeho prima tipu pro všechny mimopražské i místní dodám, že i v Praze se dá přespat za 25 korun. Horší je to se vstupem do muzeí a na historická místa. Ve většině případů mají studenci 50% slevu ze vstupného, ale i tak našinec utratí poměrně hodně peněz. Když se ale zamýšlím nad tím, jak v neděli někteří účastníci naší skupiny počítali, kolik jim ještě zbývá…. No, nejsou ty praktické lekce dějepisu zrovna levnou záležitostí. Škoda. Myslím, že to naši mladí určitě potřebují.

     A tak jsme se zabývali i otázkou jiných měst naší země. Najde se skupina, oddíl či sdružení, se kterým bychom mohli vyměnit vzájemný pobyt ve svých městech?