Velikonoce jsou tu

Velikonoce jsou svátky jara a znovuzrození. V křesťanství oslavují Velikonoce Kristovo zmrtvýchvstání, z pohanských tradic zase vychází symbolika Velikonoc jakožto svátků jarní rovnodennosti a příchodu jara. Spolu s Velikonočními svátky jde ruku v ruce tradiční pomlázka a výslužka.

     Při pomlázce dostávají děvčata a ženy od mužů symbolický "výprask" pomlázkou upletenou z čerstvých vrbových proutků jakožto symbol omlazení, pomlazení (odsud název pomlázka) a za tuto laskavost jsou pak muži odměněni výslužkou. A co by to bylo za velikonoční výslužku bez pořádně ozdobené kraslice? Jak každý jistě ví, kraslice je v dnešní době natvrdo uvařené nebo vyfouklé duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Vejce je vedle beránka, zajíčka, kříže nebo pomlázky jedním z hlavních symbolů Velikonoc a v mnoha kulturách je odpradávna symbolem plodnosti, zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých  jako příslib znovuzrození. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.
V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj=červený). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

     Vejce darované z lásky muselo být v minulosti nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice, tzv. výdumky jsou k vidění až v moderní době, kdy se staly výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila. (zdroj www.wikipedie.cz)

      Technik zdobení vajec existuje celá řada a moderní výtvarné materiály tuto řadu stále rozšiřují. Mezi nejjednoduší patří malování barvami nebo vaření vajec zabalených do listů rostlin v cibulovém odvaru, reliéfní kresba roztaveným včelím nebo barevným voskem či jednoduché voskové batikování. Mezi techniky náročnější na zručnost se řadí vícebarevná batika, leptání  nebo polepování slámou či sítinou a vyškrabování, neboli gravírování. Další, celkem komplikovanou technikou je drátování, patrně nejkomplikovanější je pak prořezávání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby. V dnešní době se také díky své jednoduchosti stále častěji vyskytuje polepování vajíček obtisky s veselými jarními motivy.
Některé jednodušší i náročnější techniky zdobení kraslic si o uplynulém víkendu vyzkoušely děti z Prahy na oblíbené velikonoční pizza party, kterou již poněkolikáté uspořádalo v pizzerii v centru města občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Děti si nejprve vlastnoručně vyrobily pizzu podle své chuti a po dobrém obědě pro ně byl připraven výtvarný workshop, kde měl každý možnost ozdobit si svou kraslici temperovými barvami, voskovou batikou, ubrouskovou technikou ańebo vyškrabováním. "Nejvíc mě bavilo vyškrabování, protože jsem to ještě nikdy nedělala. Ani ve škole při výtvarné výchově. Hned v pondělí to musím vypravovat paní učitelce, abychom to ve škole taky někdy zkusili.", řekla nám desetiletá Anička K., která navštívila pizza party sdružení Děti bez hranic už počtvrté. "S Dětmi bez hranic jezdím na letní tábory už od první třídy a mám odtamtud spoustu kamarádů, se kterými se na pizza party někdy potkám, proto sem taky chodím.", dodala Anička. "To mně se zase nejvíc líbila ta technika s ubrouskama. Lepit někam ubrousky lepidlem by mě jinak ani ve snu nenapadlo.", směje se Terezka S. Zajímá-li vás, jaké další kraslice si děti vytvořily, na www.detibezhranic.cz najdete širokou fotogalerii z této akce, případně i s dalších akcí Děti bez hranic jako jsou letní dětské  tábory, víkendovky nebo zimní tábory.