Tábor Bratrských Tuláků

Náš tábor začal hned na začátku prázdnin. Byly na něm celé naše dvě střediska Bratrstvo i Tuláci. Odjížděli jsme dvěma autobusy směr Velké Dářko. Tam jsme se setkali s moravskými Šlépějemi, které kdysi založil Vašek. Tábořily kousek vedle nás. Naše tábory byly samostatné, ale poměrně dost akcí jsme dělali společných.

     Hned první den se rozjela celotáborová hra, která navazovala na naši dlouhodobou hru. Fungovaly tu dvě země - Čerghie, kterou tvoří Bratrstvo a Wahagánie, kterou tvoří Tuláci. Každá země má pak své kmeny, to jsou jednotlivé kluby. Soutěžily tedy mezi sebou kluby, ale i jednotlivci. Ti ale mnohdy podřizovali své osobní zájmy společnému zájmu kmene - klubu. Ty kluby, které dosud nebyly dostatečně sehrány, na to ze začátku trochu doplácely.
     Některé etapy trochu komplikoval poměrně silný déšť, který byl o to nepříjemnější, že část končin v okolí Velkého Dářka, je bažinatá. Přesto jsme si ale poradili a celé etapová hra proběhla vpořádku. Proběhly i všechny sportovní turnaje. Ve stolním tenisu kraloval Marťas, který vyhrál s přehledem nejenom svoji kategorii, ale i kategorii starších a nakonec dokázal porazit i vedoucí a instruktory a byl tak absolutně nejlepší. Měl prostě super formu. Stejně dobře si Marťas vedl i v šachovém turnaji. Tam se ale nehrála kategorie instruktorů a vedoucích. V plavání byl nejlepší Zorro, v tenisu a softtenisu Pavel Šimoníček a v atletických disciplínách PatrikFroněk. V tábornických disciplínách toho většinu vyhrával Marek Břežanský, ale těsně mu byl v patách Marťas.
     Vydařily se i celodenní výlety. Jeden byl do Chotěboře, kde jsme byli v muzeu a samozřejmě i na zřícenině hradu Sokolohraby, která byla při cestě. Zajímavý byl i výlet do Přibyslavi, kde jsem taky navštívili muzeum. Po cestě jsme viděli zříceninu hradu Rohov. Následoval výlet do Žďáru nad Sázavou, kde jsem byli samozřejmě taky v muzeu. Tady sice po cestě žádná zřícenina hradu nebyla, ale šli jsem kolem dost rybníků. Ze Žďáru se část z nás, kteří byli turisticky zdatnější, vydala ještě do Nového Města na Moravě. Poslední celodenní výlet byl do Hlinska. V půldenním výletu jsem pak ještě navštívili partyzánský bunkr.
     Proti Šlépějím jsme několikrát soutěžili ve fotbalu. Vždycky to bylo velice vyrovnané. Šlépěje tady hrály stejnou celotáborovou hru jako my a budou v ní pokračovat i v roce jako v dlouhodobé hře. Proto jsme měli společné i některé etapy a dvě noční bojovky.
     Tradiční putování klubů bylo s ohledem na velmi deštivé počasí zkráceno a bylo pouze dvoudenní. Většina klubů se při něm pohybovala po Kašovce a Tisůvce. Jako nejlepší byli nakonec vyhodnoceni Zálesáci, kteří byli nejsehranější. Ti vyhráli i celotáborovou hru. Nejlepšími jednotlivci se stali Zorro, Marek Břežanský a Marťas.
     S koncem tábora se začalo vybírat i počasí. V sobotu se někteří hodně otužilí i chvíli koupali. V neděli, kdy už šplhala rtuť teploměru skoro ke třicítce, už bohužel čas nebyl, protože se balilo. Oběd byl na jedenáctou a v dvanáct hodin už naše autobusy vyjížděly směr domov. Část z nás totiž hned zítra brzo ráno odjíždí na mezinárodní klubařský sraz do Lengefeldu. Proto jsme celkem uvítali, že jsme byli doma už před třetí hodinou.