Týden s veterány? Zážitek na celý život!

Celé západní Čechy žily v uplynulých dnech oslavami 65. výročí osvobození armádami U.S.A. a Belgie. O něco víc než sběratelé autogramů nebo obdivovatelé historické techniky ale slavnostmi žila skupina 14 skautek a skautů, kteří se na šest dnů stali osobními průvodci pro 14 veteránů obou armád. Každý z veteránů pozvaných na Slavnosti svobody plzeňskou radnicí získal na několik dnů svého osobního průvodce. A podle toho, co tito mladí lidé po týdnu se spojeneckými vojáky z 2. světové války vyprávějí, bylo pro ně průvodcování zážitkem na celý život.

     Mysleli jste, že když je někomu daleko přes osmdesát a má za sebou náročnou cestu přes oceán, bude pak pár dnů odpočívat a trochu se šetřit? Že pro mládež jsou schody a ti starší si dopřávají cesty výtahem? Nebo že pokud neovládáte všechny časy, které angličtina nabízí, nebudete se umět dostatečně domluvit? Těchto a podobných pověr se čtrnáctka plzeňských skautek a skautů, studentů středních i vysokých škol, zbavila jen během několika dnů strávených po boku veteránů. Nebo spíše během několika prvních hodin.

     "Samotný kontakt s veterány pro nás byl intenzivním zážitkem. Každou minutu jsem si užíval a veteráni se svými rodinami nám dávali neustále najevo, jak oceňují naší přítomnost. Dostal jsem se na místa, kam bych se jinak asi nedostal a seznámil se s lidmi, o kterých bych jinak pouze četl. Během těch pár dnů se nám podařilo navázat moc hezký vztah a už se těším na návštěvu ve Spojených státech, kam jsem byl pozván," vypráví devatenáctiletý student Václav Zbránek z plzeňského skautského střediska Střela, který strávil několik dnů po boku George Pattona Waterse, vnuka generála Pattona.

     "Byla jsem připravená na to, že budu tlumočit, co půjde, že použiji a trochu osvěžím svoji angličtinu. Ale když jsem hned druhý den Slavností byla postavená na podium na náměstí Republiky a měla před těmi tisíci lidí tlumočit bez přípravy a předchozího varování, byla jsem přeci jen trochu nervózní. Ale vlastně dobře, že to bylo bez varování, kdybych si to měla čas rozmyslet, nikdo by mě na to podium nedostal," říká s úsměvem čtyřiadvacetiletá Ingrid Hochmannová, studentka ZČU, skautská vedoucí z Tlučné a v uplynulých dnech i průvodkyně Mariona Kirkhama, veterána a bratra posledního spojeneckého letce sestřeleného na konci války poblíž Domažlic.

     Tým dobrovolných průvodců pro americké a belgické veterány byl vybrán ze zájemců z řad plzeňských skautských oddílů. 14 vybraných ve věku 17 až 24 let strávilo s veterány celé Slavnosti svobody a byli jim nápomocni s jakýmikoli nástrahami všedního dne a případnými problémy. To vše za koordinace kanceláře primátora města Plzně, na jehož pozvání veteráni do Plzně již tradičně dorazili.