Petr Spálený zpíval v Plzni vedoucím

V závěru ukončovacíého ceremoniálu plzenšké CVVZ, která proběhla o tomto víkendu v Plzni, zazpíval vedoucím kolketivů dětí a mládeže zpěvák Petr Spálený.

     Od pátku 13. do neděle 15. listopadu probíhal v Plzni už 17. ročník Celostátní vzájemné výměny zkušeností, kterého jsem se zúčastnil opět jako lektor.

     Do Plzně jsem dorazil společně s Romanem Šubrtem - Kondorem, který jel přes Prahu a vlakem z Prahy jsme jeli společně. Na nádraží nás čekalo první zklamání. Nebylo žde žádné značení ani spojky. Všimli jsme si neoznačeného autobusu a cedulí Škvrňany, který jak s eukázalo, na CVVZ opravdu od nádraží jel. Protože nebyl označený, tak bohužel prázdný.

     Protože jsme přednáčel hned od 20 hodin, tak jsme hned po prezentaci šel do počítačové učebny, kde jsme si přednášku připravil a odpřednášel. Až v 21.30 hodin po přednášce, jsem se šel ubytovat do třídy. Potom jsem také dělal nástěnky pro Informační centrum oddílů a klubů a Pražskou radu dětí a mládeže.

     Další přednášku jsem měl od 23.30 hodin do 1.00 a tak jsem měl čas si projít školu, kde se CVVZ konala. Byla ve třech školách, z nichž dvě jsou propojeny "tunelem". Třetí, v které byly programy, je asi o 300 m dále a prochází se mezu nimi přes školní dvůr. Obdobně se procházelo i do jídelny na jídlo. To bylo ve čtvrté škole v témže areálu.

     Na CVVZ jsem potkával známé tváře - Mexičana z Ostravy a Bobra z Prahy (šéf CVVZ v Praze v roce 2002).

     Na CVVZ jsem sbíral podpisy na několik udělovaček Březových lístků. Jednu jsem také v zákoutí Březuového lístku pod transparentem Březového lístku předal Kondorovi, kterému jsem udělil Březový lístek 7. stupně.

     Měl jsem celkem osm přednášek - čtyři různé přednášky, z nichž každá byla dvakrát. O čem byly, najdete zde. Zbyly mě dva volné bloky, v nichž jsem byl přihklášený na dvě přednášky jako posluchač. Jedne as enekonala, protože nepřijel lektor. Šlo o přednášku o komunikaci, z které bych ale stejně musel odejít dřív, abych se stihl navečeřet před svojí další přednáškou.

     V sobotu jsem navštívil přednášku Jak se fotí do novin, kterou vedla lektorka Bc. Jiřina Falková. Ta zajímavým způsobem rozváděla, které fotografie se hodí k prezentaci činnosti a které ne. Účastníci sami označovali nejvhodnější a nejméně vhodnou fotografii z fotografií, nalepených na tabuli.

     Zákoutí Březového lístku, kde se sešli Kondor, Jeryy a Datel, bylo hned naproti počítačové učebně, kde jsem měl všechny přednášky.

     Nutno ocenit, že ač měl pořadatel problémy s počítačovou učebnou, do níž mu nechtěli půjčit školní počítače, poradil si mnohem lépe než v Třešti, kde kvůli tomu nakonec jedna přednáška nebyla vůbec a další byly v provizorních podmínkách. Zde sehnali vlastní počítače, z kterých vytvořili funkční síť s Ionternetem. Takže všechny moje přednášky se konaly bez omezení, pouze na menším počtu počítačů, který ale stačil.

     Śéfka CVVZ Ivča v sobotu v 22 hodin zahájila závěrečný ceremoniál. Poděkovala celému štábu a došlo k předání pádla Chrudimi, kde bude CVVZ v roce 2010.

     Představilo se několik kandidátů na rok 2011, kteří byli všichni z východních Čech. Ještě než došlo k volbě, převlékli trička a vystoupili jako společný kandidát na Východočeskou CVVZ. Takže se opět pořadatel nevolil, protože byl jediný kandidát.

     Oficiální creemoniál byl zakončen zpěvem hymny a potom bylo pro účastníky připraveno překvapení. Až skoro do půlnoci zazpíval Petr Spálený se skupinou Apollo. Staré písničky rozhýbaly část mladších účastníků, kteří začali tancovat.

      V noci v tradiční jednu hodinu se konalo Quo vadis, což je program o tom, kam kráčí CVVZ. Zde se mluvilo o tom, kam by se měly CVVZ směřovat. O problémové CVVZ v Přerově se mluvilo pouze krátce, spíše se mluvilo o budoucnosti. Ale i tom, proč bylo v Plzni málo účastníků. Za tím určitě stály některé problémy, např. vysoká cena - účastnický poplatek byl 600,-- Kč.

     Východočeši se budou snažit o návrat ke kořenům CVVZ. Diskutována byla i spodní věková hranice účastníků.

     CVVZ pokračovala v neděli, kdy jsme měl ještě dvě přednášky a potom po obědě jsme vyrazili s Kondorem na vlakové nádraží. Příjemné překvapení bylo, že nás tam odvezl autobus, před nímž jsme se nejprve vyfotografovali.

     CVVZ v Plzni skončila. Jako každá, měla své plusy i své mínusy. Pořadatelům za ni patří dík, protože vlastně kandidovali proto, aby letos CVVZ vůbec byla. Takto velkou a náročnou akci je umění zorganizovat a v paměti účastníků nakonec zbudou ty pěkné vzpomínky a na nedostatky se brzo zapomene.