Po roce znovu na kempu v Sadské

Loni jsem poprvé zavítal s tátou na kemp stolního tenisu do Sadské, kde jsem se zúčastnili dvou týdnů po sobě. Letos mám už první kemp za sebou a na další se chystám.

     Po loňských dvou kempech stolního tenisu v Sadské jsem byl mile překvapen úderovou jistotu, kterou jsem po kempu měl. protože jsem byl na kempu v prvních dvou týdnech prázdnin a pak jsem sedm týdnů nehrál, v září se úderová jistota hodně vytratila. A tak jsem začal chodit hrát víckrát týdně, abych ji zase získal. Před kempem v Sadské jsem hrál pouze jednou týdně.

     I když jsem hrál třikrát až čtyřikrát týdně, pořád to nebylo ono. Uvědomil jsem si, že v michelské herně jsem viděl vysoké míčky, které jsou zhruba kolem metru od očí, rozmazaně. V Sadské jsme tento problém nenměl, protože tam bylo kvalitní světlo, které mi tento handicap kompenzovalo. A to byl tedy také impulz k tomu, že jsme od ledna letošního roku otevřeli Centrum zábavy, tedy novou hernu stolního tenisu pro veřejnost, kam chodíme hrát nyní.

     Letošní první kemp v Sadské začínal v sobotu 4. července. Jeli jsem na něj s tátou autobusem z Černého mostu. protože, když jsme vystoupili z autobusu vydatně pršelo, přijel pro nás autem pan Pospíšil, abychom to nemuseli v dešti hledat. Ubytováni jsme byli v skromném pojíčku v sokolovně, odkud je to blízko jak do haly, tak do školní jídelny na obědy a také do hotelu Garni, kam jsme chodili na snídaně.

     Tentokrát se do Sadské z TTC Praha vypravili ještě Helena Štanclová, Jitka Schinková a Ondra Pavelka a z hráčů, kteří chodí hrát do naší herny Roman Vašek, Petr Vávra a Vladimír Papoušek. na 3. kemp Sadskou plánuje ještě Pepa Pavelka a na 4. kemp Jiří a Jakub Valentovi.

     Protože letos je poprvé šest kempů, je zaplněnost menší ? zájemci se rozložili z loňských čtyř týdnů do šesti týdnů. Na tomto kempu bylo kolem čtyřiceti účastníků a tak jsme trénovali ve dvou tréninkových skupinách. Naši skupinu A začátečníků vedli trenéři Lucie Rozkovcová a Štěpán Obrdlík.

     Letos probíhal kemp v nové hale, kde jsme trénovali na dvanácti stolech. Naše skupina A měla dopolední trénink od 9 hodin, přičemž od 8.45 probíhala v hale rozcvička. Dopolední trénink končil v 11 hodin. Protože snídaně byla v hotelu Garni od 8 hodin, chodili jsme na rozcvičku a trénink přímo z ní.

     Oběd jsme měli v neděli v hotelu Modrá hvězda, kde byla v sobotu a v neděli i večeře. Od pondělí byl oběd i večeře ve škole, kam se chodilo přímo z haly. Původně byl oběd od 12 hodin, potom od 13 hodin, což s ohledem na to, že rozcvičení před tréninkem začínalo v 14.15 hodin mi dělalo problém, abych stihl vytrávit. Bohužel s postupujícím věkem potřebuju na trávení po obědě a večeři celou hodinu. Večeře byla od 17 hodin, později od 17.30 hodin. Odpolední trénink končil v 16.30 hodin. Od 19.30 hodin bylo možno v hale volně hrát.

    V naší skupině A nás v tomto kempu moc nebylo. Mě osobně se nejlépe trénovalo s Marcelem Tvarůžkem, což je levoruký hráč z kategorie mladších žáků (odhaduju mu tak kolem 11 let), který hraje dost dobře, hrál ve své kategorii na mistrovství republiky a na žebříčku mladších žáků v republice je kolem stého místa.

     Dobře jsem si samozřejmě zatrénoval i s Helenou Štanclovou a Jitkou Schinkovou, které jsou výkonnostně poměrně blízko u mě. Dále s nám trénoval i Vladimír Papoušek, ale při rozcvičování před tréninkem to přehnal při běhání, spadl a natáhl si sval, takže musel odjet domů. Pěkný trénink byl i s Ondrou Pavelkou, Romanem Vaškem a Petrem Vávrou, kteří občas zavítali i do skupiny B.

     První den s námi trénoval i Mirek Hrouda, který ale od druhého tréninku přešel do pokročilé skupiny B. Tam o den později přešel i Dan Zelinka. Dost vyrovnaně jsem hrál i s Markem Medkem. Ve skupině A s námi trénoval i můj táta, který nám ale výkonnostně s ohledem na svůj věk nestačil.

     Trénovali jsme útočné kombinace i pink. Dozvěděli jsem se i něco o pravidlech, o různých materiálech (myšleno potahy na pálky) a ve čtvrtek odpoledne měla naše skupina turnaj.

     Hráli jsme i několik tréninkových zápasů. Protože byly tréninkové, tak se ale většinou nedohrály, protože byly až na konci tréninku. Já hrál např. s Martinem Medkem, který měl handicap 2:0. První set jsem ho porazil, v druhém to vyrovnal na 1:1 a třetí set jsem nedohráli, protože za stavu asi 4:4 skončil trénink.

     S handicapem jsem hrál i proti Marcelovi Tvarůžkovi. S tím jsem hrál nejřív zápas bez handicapu, který Marcel poměrně jednoznačně vyhrál. Měl jsem šanci na něj uhrát set, když jsem vedl 7:1, jenže sotva jsem si připustil, že bych na něj mohl uhrát set, přestalo mi to jít a nakonec jsem prohrál 11:7. Dostal jsme tedy v dalším zápasu na něj handacip 5:0. S tímto handicapem jsem ho dokázal 2:1 porazit. Potom jsme spolu trénovali koncovky, tedy hru za stavů 8:8, 9:9 apod.

     V úterý byla exhibice, v níž se utkal Ivan Karabec s Bohumilem Vožickým. Byl to velmi pěkný zápas, který nakonec vyhrál Karabec 3:2.

     Další exhibice nás čekala ve čtvrtek, kdy hrál Ivan Karabec s pukem a s parketou proti třen vybranýnm účastníkům kempu. Jako první proti němu nastoupil Marcel Tvarůžek, proti němuž hrál Karabec pukem. V prvním setu měl Marcel trému a moc mu to nešlo, v druhém mu Karabec trochu pomohl a vyhecoval ho svojí hrou a tak třetí set byl bojem, v němž oba hráči hráli v dost prodloužené koncovce.

     Po Marcelovi proti Karbecovi s pukem nastoupil Dan Zelinka. Ten si na Karabce dokonce uhrál i set.

     Exhibice vyvrcholila, když nastoupil Ondra Pavelka, proti kterému hrál Karabec parketou. Bvyl to pětisetový boj, který do vítězného konce dotáhl Karabec, který prostě umí.

     Po exhibici bylo grilování prasete a posezení, které se protáhlo až přes půlnoc. Nejprve se sedělo venku před sokolovnou, kde si také grilovalo.

     Když se venku večer ochladilo, přesunuli jsme se do sokolovny, kde jsme seděli dlouho. Já s tátou jsme šli spát kolem jedné hodiny, ostatní ještě seděli.

Převzato z Magazínu TTC Praha