Technické zásady psaní tiskových zpráv a článků

Přináším slíbený návod, jak psát tiskové zprávy, aby vám nezdělo v uších při tom, když se je redaktor snaží vložit do svého redakčního systému.

      Na začátek si řekněme, že se nebudu zabývat rozdílem mezi článkem a tiskovou zprávou, což je jiná kapitola. Snad jenom to, že tisková zpráva počítá s dalším šíření, za předpokladu uvedení autora, zatím co u článku se toto nepředpokládá a je psán pro konkrétní zdroj.

     Z hlediska technického provedení není mezi psaním článku a tiskové zprávy rozdíl, proto budu používat pojem tisková zpráva, který je obecnější.

     Každá tisková zpráva by měla mít vždy zcela oddělenu textovou a obrázkovou část. Textová část by měla být zaslána v co nejvíce kompatibilním editoru, ne tedy v nejnovějším Wordu, který ještě nemusí všichni mít. Za nejideálnější považuji Word pad (formát RTF), který umí přečíst každý počítač. Jeho další výhodou je, že vám nedovolí část nehodného formátování, jako např. textové rámy, které jsou absolutně nekompatibilní s čímkoli.

      Obrázky je vhodné dávat samostatně jako přílohu a pokud chcete, aby byly v textu na přesném místě, uveďte jejich umístění do textu. Posíláte-li jich víc, je vjodné se předem dohodnout na jejich rozlišení, protože např. pro intenretové použití stačí menší rozlišení a je zbytečné přenášet stovky MB dat, pokud to není třeba a redaktor stejně rozlišení snižuje. Naopak pro klasickou tištěnou podobu je třeba co největší rozlišení.

      Úplně nejhorší věcí je formátování textu. Pamatujte, že klávesa ENTER se má používat pouze na konci odstavce. Text má být psán jedinou nebo maximálně dvěma velikostmi písma. V textu se zásadně nepoužívají barvy. Pokud text obsahuje tabulku, je dobré se domluvit, zda redakční systém má wysiwyg editor a umožní redaktorovi její vložení. Pokud ne, je dobré ji poslat samostatně jako HTML soubor, z kterého lze jednoduše vzít co nejčistší HTML kód.

     Další hroznou variantou je poslání plákátku, který má nahradit textovou zprávu a je ve formě obrázku. Ten je pro další použití zcela nepoužitelný, protože ve velikosti, aby byl čitelný, jej většinou nejde použít hned ze dvou důvodů. Za prvé, stránka by se otvírala neúměrně dlouho a za druhé, by obrázek muskle být tak velký, že by rozhazoval grafiku magazínu. Při menší velikosti by totiž byl text v obrázku nečitelný.

     Nejhorší varianty formátování jsou, pokud to textu doplňujete tvrdé mezery, kterými např. nahrazujete centrování či nastavujtee pevnou délku řádky. protože uživatelé mají různé rozlišení svých prohlížečů, končí pak řádky, které vy vydíte na svém počítači na konci, někde uprostřed řádků. Např. takto:

      Toto je ukázka formátovaného textu

jak by nikdy neměl vypadat. Všichni víme, že klávesu enter používáme pouze na konci odstavce, nikoli ma konci

řádku. Protože to potom vypadá fakt hrozně. Doudám, že tato ukázka vyjde dobře na co nejvíce různých

rozlišení monitoů.

     Díky formátování odstavce psaného kurzívou, kde je natvrdo nastavený konec řádků klávesou ENTER, se lidem s jiným rozlišením zalomí řádek jinde než na konci řádku. Hodně takto formátovaných tiskových zpráv chodí např. z tiskové konference na Pandoře.

     Vložíte-li obrázek do textu ve Wordu, je zbytečná práce jej z textu vyndavat. Většina redakčních systémů má samostatníé vkládání obrázků, proto je vhodné jej přikládat zcela samostatně. A protože některé redakční systémy mají omeznu velikost vkládaného obrázku, je zbytečné je posílat v příliš velkém rozlišení. Vždy je lepší s ena rozlišení předem domluvit, zejména, posíláme-li obrázků více.

     V obyčejné textové zprávě vypadá hrozně, pokud používáte barevné písmo. Výjimkou samozřejmě může být odborný text, ale u něj je třeba se na takovéto podobě předem dohodnout. Pokud máte podnadpisy, které dáte p trochu větším písmem nebo tučně, nic se neděje. Je-li ale v textu více jak dvě velikosti písma či více jak dva typy písma, je to špatně. Využít je možno v rozumné míře i kurzívu či podtržené písmo.

     To jsou tedy hlavní zásady, jak psát tiskovou zprávu (článek) a čeho se hlavně vyvyrovat. Nedávno např. skončil v našem redakčním koši příspěvek, který měl natvrdo nastaveny mezerami řádky a nepomohlo ani odformátování pomocí Natepadu. To je totiž nástroj, který redaktoři používají k odformátování přeformátovaného textu, což je ale za cenu ztráty vložených hypertxtových odkazů (pokud v textu byly). Bohužel ale na tvrdé mezery to ne vždy zabírá.