Písmák a písmenka

Písmák, jak napovídá jeho přezdívka, má rád písmenka. Má je rád tolik, že je umí ve svých čtyřech letech už nejenom psát, ale i číst. Psát umí zatím sice "jenom" na počítačí, ale za to už nedělá skoro žádné chyby. Jsou to genetické vlohy po jeho bratrovi?

     Písmák měl bratra, který si už od první třídy psal deník. Nebyl to deník ledajaký, Písmák starší (Písmákův bratr měl totiž také přezdívku Písmák), do něj psal každý den. A tak deník utěšeně narůstal a sešity, do kterých ho Písmák starší psal, rychle přibývaly. Písmákův deník je hodně zajímavý a připravuje se jeho knižní verze, která se, až bude hotová, objeví na Internetu. Budou to samozřejmě vybrané a literárně upravené úseky z deníku. Zveřejnit celý deník není možné, protože je to věc soukromá. I když Písmák starší už nežije, je nutno respektovat přání jeho maminky, která s doslovnou publikací nesouhlasí. Nedoporučuje ji ani Míla Fuček, který Písmákův deník připravuje do literární verze. "Některé věci, které v deníku jsou, jsou čistě soukromou záležitostí rodiny Nováčků", odůvodňuje tento svůj názor.
     Písmákův bratr tragicky zahynul v 15 letech, když jel na kole se svým kamarádem Míšou a srazila je motorka, která jim nedala přednost, přestože křižovala z vedlejší ulice hlavní silnici, po které jeli oni. Písmákova máma nesla smrt svého syna velice těžce a chtěla radši zapomenout. Odstěhovala se z Prahy na Moravu a Písmákův deník málem spálila. Nakonec jí to nedalo a nechala ho a dala souhlas Mílovi, aby ho literárně zpracoval. Pár neúplných verzí už totiž v té době existovalo a Písmákově mámě se celkem líbily. Kamarádi staršího Písmáka dostali do klubovny i památky, které po něm zbyly, a které pro ně měly velkou cenu. Mezi ně patří pyramida Březových lístků SKSK ČR, kterou si udělal starší Písmák z dřevěných kostek. Dále sem patří Písmákovy razítka z gumy, které mu vyrobil žatecký Medvěd a i cena, kterou získal sice až posmrtně, za nejlepší reportáž v časopisu SKSK ČR Kamarád. V této reportáži starší Písmák velmi zajímavě popsal fakta kolem úrazu jeho kamaráda Kuby.
     Písmákova máma, která je doktorkou psycholožkou, působila krátkou dobu v Brně. Tam se seznámila s doktorem, s kterým nakonec uzavřela manželství. Narodil se jim syn - no a to je právě malý Písmák. Protože Písmákův táta dostal nabídku práce v Praze, vrátili se všichni zpět do Prahy. Nejdřív nic netušili, i když mohli. Písmák, i když svého bráchu nezažil, protože se narodil asi rok po jeho smrti, o něm určitě ví. Mezi jeho první slova totiž patřilo "táta" a "máma", což je pochopitelné, ale i "Písmák". Jakmile narazil na nějaký psaný text, začal se pát na jednotlivá písmenka a už v necelých třech letech si pamatoval a poznal všechny samohlásky.
     Rodiče vysvobodily od neustálých otázek na písmenka Majáky, kde Písmák objevil obrázkové přelepky na klávesnici. Ty mu táta vytiskl a nalepil a Písmák tak věděl, že písmenko, u kterého má na klávesnici obrázek melounu je prostě M, u hrušky, že je zase H atd. Písmák byl tedy skoro pořád u počítače, dost chodil i na Internet, kam se už umí i sám připojit a po čase rodiče zjistili, že umí abecedu. Mimo slova Písmák, který umí napsat i psacím, píše zatím tiskacím. Kde se slovo Písmák naučil psát psacím, je záhada. Navíc to píše úplně stejně, jako jeho bratr. Ví, že měl jeho bratr 3. stupeň Březového lístku, poznal všechny jeho gumová razítka, přesto že byly mezi několika jinými razítky a ví o svém bratrovi i jiné věci. Proto se tu nabízí myšlenka, jestli to není on sám a nevrátil se nám. Pokud věříte na reinkarnaci, pak asi uvěříte i verzi, že to je opravdu on.
     Písmák nemá rád, když se mu řáká Písmáček. On je prostě Písmák. Tím co umí, ve svých čtyřech letech, je opravdu šikovný Písmák. Nedávno se v tropických jarních dnech naučil plavat. Místo do deseti, se naučil počítat do dvaceti, krátce na to do sta a dnes umí už do tisíce. Když objevil Alíka, našel na něm slabikář, takže teď se učí psát i psací písmenka. Ještě před tím se Písmák podivoval, proč jsou dvě I a Y. Používal všude jenom I a Y se mu nelíbilo a připadalo mu zbytečné. Nelíbilo se mu proto, že u něj na klávesnici neměl žádný obrázek, stejně tak jako X. Kamarádi mu ale vysvětlili, že i Y je třeba a tak se začal zajímat proč. Tak se ho ujal jeho kamarád Marťas a naučil ho nejdřív tvrdé a měkké souhlásky, potom vyjmenovaná slova a teď už i shodu podnětu s přísudkem. Protože Marťas půjde po prázdninách teprve do šesté třídy, musí si Písmák na další učivo počkat. Marťas je sice hodně sečtený a ví, jaké I psát i v jiných případech, neví ale proč a tak to může těžko Písmáka naučit. Pokud teda dělá Písmák chyby, tak je to v časování sloves a ve skloňování podstatných jmen. Ostatní už umí. Dokonce už i umí někde psát čárky mezi slovy, i když všude ne. Jeho sloh, je na jeho věk překvapivě dobrý.
     Písmák si teda určitě za to, co ve svém čtyřletém věku umí, jedničku s hvězdičkou zaslouží. Skoro všechno ho zajímá. Chtěl se učit dělat i www stránky, ale to je na něj bohužel zatím příliš složité. Svojí vlastní stránku už taky má, i když toho na ní zatím moc není. Písmáka můžete najít na Internetu na Majácích a na Alíkovi. Na Majácích má svoji loď Deník a s oblibou chodí mlsat do lodi U Pralinků pralinky a do Čokoládové lodi čokoládu.