Praha nemá zájem o informatiku

Bohužel Praha nemá zájem o informatiku v oblasti dětí a mládeže. Je to hodně smutné zjištění, protože díky tomu přijde hodně práce těchto združení nazmar.

     Být informován je základem úspěšnosti. Je sice pěkné, že se vydávají nejrůznější brožůrky, které informují o různých kroužcích, měla by ale existovat jejich účinná distribuce. Tu může nejlépe poskytnout dobrá síť informačních center mládeže. Magistrát hl. m. Prahy informatiku nepodporuje vůbec. Jak jsme zjistili, nepodporuje ji ani obvod Praha 4.

     V dnešní době lidi nejsou zvyklí za informace platit, i když je to zboží. Těžko budou rodiče nebo děti chodit a platit za informace o kroužcích či oddílech, které jsou v jejich okolí nebo těžko budou tyto kroužky a oddíly platit reklamu informačním centrům mládeže. Toto je činnost, která musí být zcela jednoznačně někým dotována, jinak nemůže fungovat.

      V Praze není ani deset informačních center mládeže, přitom Praha má velké množství obyvatel a tedy i hodně dětí a mládeže. Jako velké město má i velkou kriminalitu dětí a mládeže, která je způsobena tím, že se dost dětí a mladých lidí bezcílně potuluje ulicemi a nudí se.

     Postoj Prahy 4 je o to zajímavější, že o projekt byl nejprve velký zájem. Nakonec byl problém sehnat nebytový prostor. Všechny lepší nebytové prostory šly do komerčních pronájmů a pro tento projekt zbyl až prostor, který déle jak rok nikdo nechtěl. ICOK tak musel provést dost drahou rekonstrukci, která stála cca 100.000,-- Kč, což je na malé dětské sdružení hodně. Praha 4 potom ani neposkytla slíbený nábytek, protože prostě žádný vhodný nebyl. Komise nepřidělila žádný grant. Při tom v projektu bylo žádáno pouze o částku, která by zhruba pokryla 50% toho, co ICOK investoval do nebytových prostorů Prahy 4 a tím zhodnotil jejich nemovitost. Prakticky všechny peníze z grantu by se tedy Praze 4 vrátily buď zhodnocením její nemovitosti nebo formou sice malého symbolického, pro sdružení dětí a mládeže však přesto velkého, nájmu. Mimo to ICOK bude řešit otázku volného času dětí a mládeže v Praze 4, což jistě mají radní Prahy 4 ve svých politických programech.

     To, že nejde o náhodnou situaci, může dokumentovat i to, že SKSK ČR, které realizuje spolu s TJ ORS projekt klubu otevřených dveří a k tomu účelu opět společně s TJ ORS zhodnotili další nebytový prostor, nedostalo také na nájem této klubovny a podíl nákladů její rekonstrukce ani korunu. TJ ORS tak zhodnotila investicí přes 100.000,-- Kč Praze 4 další nebytový prostor. Opět šlo o nebytový prostor, o který přes rok nebyl zájem, protože na ty lukrativnější nemá dětský oddíl prostě šanci, pokud nenabídne komerční nájemné.

     Obě organizace (ICOK i SKSK ČR) budou mít problémy z čeho hradit nájemné, protože bez dotací to lze těžko. Jestliže poskytnutá klubovna je hygienikem otipovaná na max 12 dětí, pak si můžete spočítat, kolik by takový oddíl musel od dětí vybírat jenom na klubovnu. Nájem se základními službami se tu pohybuje kolem 24.000,-- měsíčně. V tom není započtena elektřina, jejíž spotřeba je s ohledem na topení akumulačními kamny, dosti veliká. Budeme-li počítat skromný náklad, tak účet za elektřinu bude ročně určitě nejméně 10.000,-- Kč. I kdyby se v klubovně prostřídaly 4 oddíly po 12 dětech (což je ale ideální stav, který se těžko takto naplní), tak vychází náklad na jedno dítě na klubovnu kolem 700,-- Kč za rok. To je částka pouze za to, že může chodit do klubovny. Vše ostatní si musí platit zvlášť, tedy výlety a pod. Kolik rodičů dá za takovýchto podmínek dítě do turistického oddílu? Asi mnoho ne. Když už budou mět platit takovéto velké částky, raději zvolí atraktivní sport - fotbal či hokej či tenis, kde sice zaplatí poněkud více, ale budou mít vidinu, že z jejich dítěte vyroste Panenka, či Jágr nebo Lendl.

     Má-li si na sebe vydělat internetstudio, které má nálady mezi 30 až 40 tisíci Kč měsíčně, má-li ještě před sebou splácení dluhu cca 200.000,-- Kč, pak to docílí těžko poskytováním rozumných cen pro děti, aniž by bylo dotované. Jak to myslí stát s neziskovým sektorem, je nejlépe vidět z toho, že slevy, které mají školy či subjekty zřízené MŠMT ČR, se nevztahují na občanská sdružení, která ale pro děti dělají to samé.

     Nebo je snad představa pánů radních taková, že vedoucí, kteří v internetstudiu pracují, zde budou přes den pracovat zadarmo a po večerech a v noci budou chodit po brigádách, aby ještě vydělali na nájem prostor, na připojení na Internet, na elektřinu a na další režijní náklady? No je fakt, že za takovýhle podmínek by ani nepotřebovali mít vlastní byt, protože by neměli čas chodit domů a na skromné jídlo by jim třeba i zbylo. Je opravdu takováhle představa pánů radních? Což by si to šli třeba na měsíc zkusit?

     Mluvit o rozvinutém neziskovém sektoru u nás, je utopie. Není rozvinutý vůbec. Státní i komunální politika nutí neziskové organizace se chovat komerčně tržně. Proč se jim tedy říká neziskové? I ty úlevy, které mají, jsou vzhledem k účetním předpisům zavádějící. Vezměme si to na příkladu ICOK, které provozuje internetstudio. Jeho roční náklady jsou řekněme 400.000,-- Kč. To si samozřejmě nevydělá, takže budeme-li velcí optimisti a budeme počítat, že tržby budou za rok 200.000,-- Kč, je tu ztráta 200.000,-- Kč. Je to činnost, která je prodělková, není tedy dle účetních předpisů pro neziskový sektor činností, která má vliv na daň.

      Těch 200.000,-- Kč tedy bude muset ICOK vydělat někde jinde, jinou činností, kterou bude tuto ztrátovou dotovat. Všechny činnosti, které vykáží zisk, jsou pro nezsikové organizace činnostmi s vlivem na daň. Nezisková organizace nemusí danit do 100.000,-- Kč. Sami tedy vidíte, že 100.000,-- Kč, pokud je nezíská formou sponzorských darů, danit bude muset. Nikdo ale není myslím tak naivní, aby věřil, že někdo dá v dnešní době 100.000,-- formou sponzorských darů do projektu, z kterého nekouká velká televizní publicita. Takováto velká reklama totiž není o nějakém charitativním cítění, ale jenom a jenom o reklamě.

     Nakonec možná při propočtech zjistíte, že kdyby internetstudio provozovala společnost s ručením omezením, vyjde na tom daňově lépe, než občanské sdružení. Tak takto je to v naší zemi myšleno vážně s podporou neziskového sektoru?