Kemp Sadská - 3. část

Stále ještě popisuju první týden kempu stolního tenisu v Sadské, který byl nabitý událostmi.

      Pátek 11. 7. byl předposledním dnem prvního kempu. Den před tím jsem ještě sehrál v rámci tréninku vyrovnaný zápas s Michalem Vlachem, který vyhrál Michal 2:0(8,9). To bylo v rámci turnaje, který hrála silnější skupina a slabší skupina naší skupiny A. Já hrál se samými dětmi, což mě ale nevadilo, protože jsme si aspoň vyrovnaně zahrál. Táta zatím během turnaje hrál s nejmladším Kryštofem, s kterým byl vyrovnaný, a kterému nakonec těsně podlehl 4:5.

     V této skupině jsem prohrál dvakrát, jak jsrm jíž zmínil s Michalem 0:2 a potom ještě s Ivanem 1:2. S tím jsem hrál také hodně vyrovnaně, ale vlastrně jsme se s ním v tomto turnaji potkal za stolem poprvé. Další zápasy jsme potom vyhrál. Největší boj byl s Martinem Vlachem, kterého jsme porazil 2:0, snažší to bylo s Honzou a ještě snažší s Viktorkou.

Pořadí		Michal	Martin	Viktorka	Ivan	Honza	Míla	Body	Sety	Vzáj. sety
1.	Michal	xxx	2:0	2:0	2:1	2:0	2:0	5	10:1
4.	Martin	0:2	xxx	2:0	2:1	2:0	0:2	3	6:5	2:3
6.	Viktorka	0:2	0:2	xxx	0:2	0:2	0:2	0	0:10
3.	Ivan	1:2	1:2	2:0	xxx	2:0	2:1	3	8:5	3:3
5.	Honza	0:2	0:2	2:0	0:2	xxx	0:2	1	2:8
2.	Míla	0:2	2:0	2:0	1:2	2:0	xxx	3	7:4	3:2

     Původně jsem myslel, že jsem skončil třetí, když se mi potom náhodou dostala do rukou tabulka turnaje, tak jsem zjistil, že Martin porazil Ivana, čímž jsme měli stejně bodů Martin, Ivan a já a když jsem spočítal vzájemný poměr sad ze vzájemných zápa, tak jsem na tom byl lépe.

     V rámci tréninku jsem si v pátek zahrál ještě jednou s Michalem. Tentokrát mi to šlo hůře, než v turnaji. Prohrál jsem opět 0:2, ale tentokrát jsem si uhrál jenom 7 a 5 bodů v setech. Můj sen, že bych si mohl na Michala uhrát set, se tak rozplynul.

     Na konci předposledního tréninku jsme se fotografovali před halou.

      V posledním tréninku se zkoušely čtyřhry. Hrál každý tak, jak hraje v klubu a tak na mě zbyl táta, takže nás nakonec postavili k zápasu s bratry Honzou a Kryštofem. Ty jsme sice pozarili, ale nikdo jsem si moc nezahráli, protože abychom to vyhráli, tak jsme musel hrát svoje nejlepší podání na Honzu, který mi je většinou nevracel. Když občas nějaké vrátil, měli bod. Na Krištova stačili trochu lepší obyčejné podání a většinou je nevracel. Z většiny míčků zahraných Kryštofem jsme na Honzu musel útočit. Poměrně těsně jsme tedy vyhráli, ale žádná pěkná hra to nebyla.

      Trénink byl zakončený vyhlášením výsledků soutěží pro děti. Těch většinu vyhrál Ivan Zralík. Výsledky vyhlašovala naše trebnérka společně s Josefem Flídrem, který soutěže organizoval.

     Kryštof si odnesl cenu za nejmladšího účastníka. Na závěr si ceny odnesli i někteří starší účastníci.

      Před námi trénovala skupina C. Ta trénovala i před večerním hraní, na které jsme chodili s tátou vždycky o něco dříve. A tak jsem si vyfofil Dominika při tréninku podání.

      Po našem tréninku se fotila skupina B, kterou jsme si také vyfotil.

     Na hřišti se ještě trénovala rychlost. Zachytil jsem při tom našeho trenéra Obrdlíka, který si to také zkusil.

     Večer jsme šli ještě s tátou hrát a pak už následoval poslední den, kterým byla sobota, kdy kemp končil turnajem. Ve skupině jsem hrál první zápas s panem Paláskem, který na mě hrál měkce, protože poznal, že má převahu a díky tomu mě rozehrál. Samozřejmě vyhrál 3:0. Hned v dalším zápasu mě čekal Ivan Zralík. N atoho jsme uhrál set aměl jsme velkou šanci uhrát i druhý, ale v závěru mi to srovnal míčkem, který šel na hranu na 9:9 a protože to byl už druhý zápas po sobě, neměl jsme nějak sil to zvrátit a srovnat na 2:2. Takže naopak Ivan zápas zakončil vítězstvím 3:1. A protože jsem pak podle očekávání už nikoho dalšího ve skupině neporazil, šel jsme dále do ?pavouka? čtvrtých.

     V pavouku čtvrtých jsme se potkal s tátou, kterého jsem porazil 3:0. Los zde byl krutý k příbuzným, protože spolu hráli i Martin a Michal Vlachovi. Dle očekávání postoupil Michal, který se stal mým dalším soupeřem. Jinak v 1. kole tohoto pavouka se spolu potkali i bratři Honza a Kryštof Mitkovi.

      Proti Michalovi jsme podal životní výkon. První set jsem ke svému překvapení vyhrál. Takže můj sen, uhrát si na Michala, se nakonec splnil. Potom Michal srovnal na 1:1. A následovalo další překvapení. Uhrál jsem na Michala druhý set a vedl jsem 2:1. Michal srovnal na 2:2. V rozhodujícím setu měl Michal už náskok 5:0, ale já ho dotáhl. Stejně jsem, s ním hrál v 2. setu našeho prvního zápasu, kde taky bvedl 5:0. Rozhodující set Michal nakonec těsně vyhrál. Sety končily rozdílem dvou až tří míčků.

     Řekl bych, že jsem v tomto zápase nekazil žádné lehké míče. To co jsem zkazil, byly chyby, které si vynutil svojí hrou Michal. Mojí slabinou byl příjem jeho podání. Až v druhém kempu jsme se od trenéra dozvěděl informace, ze kterých mi došlo, že domnělé čopy jsme mu házel za stůl proto, že to nebyly čopy, ale nárazy. Druhé podání, které na mě střídavě hrál, jsem mu celkem vybíral. Rozhodně naše výměny nezačínaly hne dútokem, ale vždy pinky a přípravou míčku. Útok pak následoval na jistotu. Výjimkou byly chvíli moje podání, které jsem mu dával po čáře do forhendu s rotací doprava. Ty my ze začátku asi dvě nevybtal, pak mi je vracel trochu vyšší a hlavně dlouhé do forhendu, takže jsme z nich zaútočil s mírným vytažením a umístil jsem je křížem prakticky tak, že na ně nedosáhl. Ale v průběhu 4. setu mi tyhle podání Michal už vracel na střed stolu těsně nad síťkou.

     Michalovým dalším soupeřem byl Michal Brych. Ten trénoval ve skupině C, takže Michal Vlach proti němu mioc šancáí neměl, přesto si na něj v druhém setu uhrál 7 bodů a dokonce ze začátku vedl.

     Výhodou bylo, že stůl, na kterém hráli, byl v rohu přímo pod výbojkou, tajkže se na něm dalo fotit i bez blesku, který by samozřejmě v zápasu vadil.

     V semifinále hlavního pavouka podlehl Michalův táta asi dvanáctiletému Josefu Krombholzovi.

     Pepík potom vyhrál po velkém boji 3:2 ve finále nad asi o rok starším Lukášem Poláškem a stal se vítězem celého turnaje.

     Turnaj skončil a tím skončil i první kemp. Odpoledne jsme si s tátou udělali procházku k jezeru.

     Volný půlden jsem využil k rekonvalescenci sil. Měl jsem namožené zápěstí, na které mě půjčila mastičku trenérka Rozkovcová, a která mi pomohla i na namožené, nemo možná spíš natažené rameno. V něm mě píchlo při rozpinku s Michalem Vlachem, když jsme kontroval z forhendu vyšší míček. Díky této mastičce, kterou jsem používal celý druhý kemp a potom vrátil přes Josefa Flídra, jak jsme byli domluveni, jsem přežil celý druhý kemp, o kterém zase příště.

     Mým nejsilnějším dojmem z tohoto kempu byl vyrovnaný zápas s Michalem. I když jsem prohrál, hrál jsem dobře a výsledek byl spravedlivý.

     Článek byl převzat z Magazínu TTC Praha.