Diferencované tresty pro devianty

Před prázdninami probíhaly diskuse o trestu pro vraha malého Jakuba a také o tom, že za zneužití dětí jsou u nás malé tresty. Nyní, když emoce kolem vraždy Jakuba poněkud pominuly, se zkusím na problém podívat z rize pragmastického hlediska.

     O případu znásilnění a následné vraždy Jakuba Šimůnka, jsme před prázdninami psali několikrát. Připomenu několik posledních článků, např. V něčem mají euroskeptici možná pravdu, Zvrhlý vrah Novák kontaktoval děti i přes Internet, ale i Ožehavé téma pedofilie v pořadu ČT Máte slovo.

     Prof. Weiss říká, že za zneužití dětí jsou dávány malé tresty, dost často pouze podmínečné, což na tyto pachatele nepůsobí dostatečně výchovně. Diskuse nastala i o tom, jaký trest dát vrahovi Novákovi za vraždu Jakuba. Já osobně bych byl pro nejvyšší možný trest, protože pachatel se sám, tím že se vyhnul na Slovensku ochranné léčbě, vzdal všech možných polehčujíccíh okolností, které by mohl mít s ohledem na svoji sexuální orientaci, s kterou se narodil a sám si ji nevybral. Tím, že ale o své orientaci a její nebezpečnosti věděl a o vlastní vůli odmítl pomoc lékařů, na sebe při plném vědomí vzal všechny rizika a nese tedy za v raždu Jakuba plnou odpovědnost.

     Tresty by určitě měly být diferencované, tzn. trest za vraždu zneužitého dítěte, by měl být výrazně vyšší, než trest za samotné zneužití dítěte. Vražd dětí po sexuálním zneužití není mnoho, podel statistik byl Jakub od sametové revoluce třetí obětí. Vrazi v těchto případech vraždí ze strachu před prozrazením a následným trestem za zneužití. Vyjdu-li z pragmatrické, ale logické úvahy, že rodič bude mít sice zneužité dítě, raději živé než zavražděné, je třeba, aby mezi oběma skutky byl velmi rozdílný trest. Bude-li tento rozdíl malý, bude mít devinat po zneužití dítěte chuť riskovat a hrozí nebezpečí, že bude vraždit proto, aby se vyhnul tretsu za zneužití. Bude-li ale vědět, že následnou vraždou si trest zněkolikanásobí, rozmyslí si takovéto ?zakrývání důkazů?, protože s ohledem na velký rozdíl sazeb, se mu nevyplatí.

     Z posledních zpráv Jakub zemřel proto, že vrahovi po znásilnění řekl, že to řekne doma rodičům. Dnes už nikdo nezjistí, zda mu to řekl sám o své vůli, nebo zda se jej na to vrah ptal. V každém případě měl Jakub zalhat, říct, že nic neřekne, a následně to říct. S ohledem na fakt, jak málo je případů těchto vražd, by asi nebylo vhodné preventivně poučovat děti o tom, jak se mají chovat, budou-li znásilněny. Tím by je takovýto návod pro většinu případů zbytečně vyděsil. Případ, kdy jsou dospělé ženy poučovány, jak se chovat v případě znásilnění, kdy vidí, že se násilníkovi neubrání, není v tomto případě srovnatelný.

     Trest pro devianta by měl také výrazně rozlišovat, zda použil násilí a nebo manipulaci, kterou samozřejmě nelze také tolerovat. Argument, že někdo učil chlapce onanovat, určitě neobstojí, protože příroda to má zařízeno tak chytře, že tohle se každý kluk naučí sám a v pravý čas, přesně, když to bude potřebovat. Ani dříve ani později.

     Dalším problémem, který jsem vypozoroval z různých diskusí nebo i rozhlasovým pořadů může být to, že jen určitá část sexuologů je schopna pedofilně orientovaným lidem pomoci. Někteří proti nim totiž mají předsudky. Slyšel jsem o dost případech, kdy lidé odešli od svého sexuologa a pomoc našli např. u MUDr. Fifkové.

     Pro stanovení výše trestu by určitě měla hrát roli i ochota spolupracovat při léčbě. Důležité je také co největší odtabuizování tohoto téma, protože se o něm stále pořád ví jen málo. Prakticky jinde, než na Internetu, člověk systematické a pravidlené informace nenajde. V televizi se občas nějaký pořad vyskytne, ale to je tak jednou za několik let. Určitě by prospělo, kdyby si lidé s touto orientací mohli přečíst veškerá rizika, která jim přináší arady, jak se s ní naučit žít, aby neubližovali svému okolí, tedy hlavně dětem.

     Čekáte-li jako závěr tohoto článku návrhy konktrétních sazeb trestů, tak vás zklamu. Nejsem v této věci odborník, ale v případě vraždy, bych to viděl někde kolem maximální možné míry. A pokud by byly okolnosti takové, jako u vraždy Jakuba, asi bych se nebránil ani trestu smrti. Pouze bych požadoval jistotu, že nejde o justiční omyl. To už ale dnes může myslím celkem spolehlivě v těchto případech dokázat DNA.