Klady a zápory návrhu nového občanského zákoníku

Nyní probíhá diskuse a připomínkování nového občanského zákoníku, který ovlivní nejenom všechny obyvatele této republiky, ale i činnost všech neziskových subjektů.

      Snad největším záporem nového návrhu občanského zákoníku je požadavek, aby sdružení, které mají své základní články, za sebe vzájemně ručily. To znamné, když kterýkoli ze základních článků zadluží sdružení, budou na něj doplácet všichni ostatní, přestože nemají žádnou efektivní možnost tomu zabránit.

     To povede buď k rozpadu velkých sdružení na samostatná malá a nebo k tomu, že se z ústředí stanou střešní organizace, které budou své nižší organizační články sdružeovat jako členy s kolektivním členstvím. Tím se tohoto nesmyslného ustanovení zbaví, protože sdružení, v novém návrhu nazávané jako spolek, má jiný vztak ke svým členům. Sdružení nezodpovídá za dluhy svých členů a členi nezodpovídají za dluhy sdružení, jehož jsou členi. Za případné dluhy sdružení mohou nést zodpovědnost pouze statutární zástupci sdružení.

     Návrh nového zákona opět vrací to, co bylo novelou zrušeno. Není to tak dávno, co bylo požadováno, aby občanská sdružení měla ve svém názvu buď slova občanské sdružení nebo aspoň zkratku o.s. Nový návrh občanského zákoníku požaduje v názvu písmena o.s., která ale nebudou znamenat občanské sdružení, ale ohlášený spolek. Výsledný efekt je ale stejný.

     Jedním z kladů, který návrh zákona sdružením přináší, je že bude existovat registr sružení, v kterém budou například zapsáni statutární zástupci sdružení. Nyní je někdy dost obtížné dokládat, kdo vlastně sdružení zastupuje, porotže ve stanových to uvedeno není a žádný rejstřík, jako mají např. nadace, pro sdružení dnes není. Jediným dokladem je tedy zápis či usnesení orgánu, který statutární orgán zvolil. Pro něj ale není žádná závazná právní niorma, jaké má mít náležitosti.

     Občanský zákoník bude upravovat i záležitosti nadací a nadačních fondů. Nadace jsou v něm popsány poměrně dost podrobně, nadační fondy už méně. Nadace by např. nyní neměly mít možnost podporovat svého zakladatele, což může způsobit problémy některým občanským sdružením, které si založily své nadace právě na podporu své vlastní činnosti. U nadačních fondů jsem toto omezení nenašel.

     Dále se u nadací mění minimální nadační vklad, jehož výše se bude měnit se změnami existenčního minima. Lze tedy očekávat, že s postupující inflací s ebude existenční minimum zvyšovat a tím tedy se bude zvyšovat i minimální nadační jmění, které je nyní stanopveno na 500.000,-- Kč. Tyto změny se ale nebudou vztahovat, které v průběhu své činnosti nebudou nadační jmění měnit. Pokud jej ale nadace zvýší, nebude jej smět zpětně snížit na původní částku, bude-li pod aktuální hodnotou platnou v době změny.

    Občanský zákoník je hodně obsáhlý zákon, který toho upravuje hodně. Zaměřil jsem se ale pouze na aspekty týkající se neziskového sektoru. Zde dále upravuje např. usnášení schopnost členských schůzí či statuárních orgánů, přičemž jen u některých věcí připouští možnost stanovední stanovami odlišně. Téměř vždy mohou stanovy stanovit přísnější podmínkiy, než stanoví zákon.

     Dle mého názoru by neměl nový občanský zákoník svazovat občanská sdružení novými povinnostmi či omezeními. Jediným jeho kladem vidím zavedenímj rejstříku občanských sdružení, který bude jakousi obdobou nadačního rejstříku pro nadace a nadační fondy. Jinak si myslím, že je současná legislativa plně vyhovující.