Důležité chatování

Dva žáci šesté třídy měli možnost chatovat s ředitelem Evropské unie. Jaké z toho mají dojmy, si můžete přečíst v článku.

     Někdo si řekne, že chatovat po Internetu je pouze nezajímavá zábava pro ty, kteří zrovna nemají co dělat. Ale dnešek mě přesvědčil o opaku. Jsem žák 6. třídy a je mi 11 let. Na dnešní hodině anglického jazyka nás naše učitelka pozvala na návštěvu do jedné učebny, kde se mělo konat důležité chatování. Nejprve jsem moc nevěděl, o co jde, a co to má s AJ společného, ale když jsem přišel po vyučování dobrovolně s kamarádem ze třídy do učebny, všiml jsem si našeho ředitele, jak zaujatě hledí do jednoho monitoru. Vedle něj stála naše učitelka angličtiny. Nahlédl jsem nenápadně do monitoru a hned jsem dostal odpověď na všechny mé otázky. Ředitel si chatoval s ředitelem z EU! Když si nás všiml, odrhl hlavu od monitoru a pustil nás k počítači, který byl na tak důležitý chat připojen.

     Nejprve jsme jen nevěřícně koukali, ale pak jsme si dodali odvahu a za pomoci plynně anglicky mluvícího ředitele jsme anglicky usmolili otázku. Já si ještě navíc všiml, že jsme jediná česká škola, která je připojena na tak (jak už jsem řekl) důležitý server. Teda! Jediní dva žáci z celé České republiky a mají možnost povídat si s tak vysoko postaveným členem EU. Naše první otázka šla přímo na tělo: "Můžete nám, dětem z 6.třídy vysvětlit, proč ještě nejsme v EU?" Odpověď byla zdrcující: nejste (vy = Češi) ještě na tak vysoké technické zdatnosti, aby jste mohli být v EU. To byla pro našeho ředitele poslední kapka. Napsal, cituji: ,,Jsme jedenáctiletí žáci základní školy, sedíme před 36 počítači v naší počítačové učebně a tento rozhovor si pouštíme na velké obrazovce promítačkou v ceně za víc než 0,5 miliónu CZK". Od té chvíle jsme od něj dostávali pouze seriózní odpovědi. Přesně jak praví přísloví: na hrubý pytel hrubá záplata.