Den pro bezpečnější Internet

Při příležitosti Dne pro bezpečnější Internet se v úterý 12. února konala tisková konference projektu Safer Internet.

      U příležitosti letošního Dne pro bezpečnější Internet se 12. 2. konala tisková konference na Ministerstvu vnitra za účasti ministra vnitra Ivana Langera, který vyhlásil tvůrčí soutěž pro mládež Mobilstory SID 2008 (www.mobilstory.cz). Soutěžící děti, studenti a žáci, budou pomocí mobilu vytvářet videoklipy reflektující jejich vidění virtuálního a reálného světa a pozitivní možnosti řešení problémů, které občas moderní formy komunikace přinášejí.

     Den pro bezpečnější Internet 2008 je již pátým ročníkem iniciativy vyhlašované pravidelně na počátku února sítí INSAFE pod záštitou Vivian Redingové, evropské komisařky pro informační společnost a média.

     V průběhu Dne pro bezpečnější Internet probíhá v Evropě každoročně řada doprovodných akcí, jejichž cílem je upozornit na problematiku bezpečného užívání Internetu. K tomuto účelu připravuje český projekt Saferinternet.cz z podnětu sítě Insafe a s podporou UPC zcela novou pomůcku pro děti a rodiče. Tato interaktivní rodinná příručka bezpečného Internetu obsahuje sadu návodů pro rodiče, názorného průvodce, který je navržen speciálně pro děti ve věku 6-12 let, nálepky, situační karty a rodinný certifikát ? to vše v zábavné formě bez mentorování.

     Při zahájení promluvili o projektu prezident společnosti Safer Internet Institute z.s.p.o. Pavel Vichtera, za Linku bezpečí vedoucí projektu Helpline Mgr. Vendula Kodetová a ředitelka Nadace Naše dítě ing. Zuzana Baudyšová.

     Od 1. 4. do 9. 10. 2007 probíhal zkušební provoz Internet Hotline bez širší informovanosti veřejnosti. V tomto období bylo podáno přes tento formulář na webových stránkách 207 oznámení a podnětů, které se týkaly nebezpečného obsahu Internetu. Z těchto podnětů občanů jich bylo 129 předáno policii ČR.

     Po vyhlášení soutěže ministrem vnitra Ivanem Langerem, který se při tom zmínil i o vlastních dětech na Internetu, promluvili i partrneři projektu, zástupci UPC, O2, Microsoftu a Vodafonu. Vodafon např. umiřňuje odeslat dětem SOS SMS zprávu na libovolné číslo, i když již nemají kredit. Tak mohou v případě nebezpečí informovat své rodiče.

     Důležitost zabezpečení Internetu dokazují konkrétní čísla:
- 98% dětí ve věku 12 až 17 let používá mobilní telefon a většina se považuje také za intenzivní intenretové uživatele,
- každé dítě alespoň 1x sdělilo nebo dokonce pravidelně sděluje důvěrné informace o sobě, rodině, bydlišti, svém chování a zálibách přes Internet nebo mobil,
- přes 50% dětí je ochotno jít na schůzku s neznámou osobou dohodnutou přes Internet.

     Z administarcí webů pro děti máme sami zkušenosti, protože jich několik provozuje. Nejvíce je to patrno např. na Dětské seznamce či portálu Osídlení. Měl jsem možnost chvíli pohovořit i s administrátorkou serveru Alík Radkou Páleníkovou. Naše zkušenosti se shodly v tom, že děti rády porušují elementární pravdila bezpečnosti. Na druhou stranu ale musím konstatovat, že v požadavcích na bezpečnost je na některých serverech nejednotnost a že nám se osvědčilo pravidlo, že méně znamená více. Zakážete-li toho dětem na Internetu moc, nedodržují potom nic. Při tom ne každá ze zakázaných věcí má stejný stupeň nebezpečí. Prozradí-li dítě z velkého města své křestní jméno, měsro, věk a zájmy, určitě se tím ohrozí podstatně méně, než když si sjedná s někým koho mezná, schůzku pžes Internet, na kterou půjde samo. Některé údaje dítě samy o sobě neohrozí, ale ve spojení s jinými údaji ano. Nejnebezpečnějšé je ale samozřejmě kontakt s neznámou osobou.

    Na portálech ICOKu se omezujeme na tři základní body, které by děti nikdy neměly dělat, které se týkají osobního setkání. Dále pak důrazně doporučujeme nedávat neznámým lidem po Internetu kontakt na mobilní telefon a až potom následuje ještě několik dalších doporučení. Dítě má bezpečnostní pravidla strukturované a byť by se rozhodlo respektovat jenom jedno z nich, je logické, že to bude to první, které je označeno jako nejdůležitější, je na Internetu bezpečnější, než když pod návalem zákazů, hodí za hlavu všechny bezpečnostní pravidla.

    Určitě by stála za to spolupráce provozovatelů jendotlivých portálů pro děti a vzájemná výměna zkušeností. Bohužel se setkáváme s tím, že zástupci větších portálů o tuto spolupráci většinou zájem nemají. Je nám jasné, že portál s větší návštěvností je těžší monitorovat a zabezpečit, než portál s menší návštěvností. Není ale možno podceňovat tu skutečnost, že potencionální pachatel si může najít kontakt na oběť na velkém portálu a z obavy jeho monitoringu se s ní dále domlouvat na menší portálu, u kterého očekává, že zebazpečen a monitorován nebude. A ani tuto skutečnot nneí dopbré podceňovat.

     Portály pro děti, mají-li být pro děti bezpečné, jsou nákladnější. Je potřeba, aby se jim věnovalo více administrátorů, než portálům pro dospělé. Tím pádem na sebe tyto portály nevydělají reklamou a je potřeba je dotovat. A o to by se mohlo starat např. i Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, protože stále více dětí tráví svůj volný čas ve virtuálním světě Internetu, ale i Ministesrtvo vnitra, které převzalo finanční prostředky svěřené zaniklému Ministesrtvu informatiky, které byly jako podíl z pivatizace Českého Telecomu určeny na rozvoj Českého Internetu. Avšak pouze čtevrtina těchto prostředků se dostala prostřednistvím grantů MI vypsaných v roce 2006 k svému využití. Kde jsou další tři čtvrtiny těchto finančních prostředků? Dočkáme se jejich využití pro rozvoj Internetu? V oblasti Intenrteu pro děti by byly hodně potřeba. To pochopili i v sousedním Německu, kde investují každoročně nemalé částky na zabezpečený Internet pro děti. Dočkáme se tedy někdy grantového řízení pro provozovatele dětských portálů Internetu, které by umožnily jejich větší bezpečnost?