Malé ohlédnutí za JuniorInternetem

Ještě jednou se vracím k JuniorIntrenetu, o kterém jsem psal už před týdnem. Podělím se s vámi o zbytek svých velkolepých dojmů z této zdařilé akce.

     Velkou výhodou JuniorIntrenetu je to, že dává prostor dětem k tomu, aby samy prezentovaly to, co vytvořily. Tak se učí se vyjadřovat a komunikovat s ostatními a to nejenom dětmi, ale i dospělými. Dítě, které něco se zápalem a nadšením dělá, a vidí své výsledky, si své práce váží, což je rovněž důležité. Učí se i zodpovědnosti.

     Na konferenci se ukázalo, že znalosti a rozhled dětí, jsou mnohem větší, než si mnozí dospělí myslí. Pokud si budme prohlížet dětské práce z technického hlediska, mnohdy ani nepoznáme, že je tvoří děti. To se pozná až při druhém pohledu podle zaměření webu, který má dětský nádech, což je samozřejmě vpořádku a bylo by špatné, kdyby ten nádech neměl. Vyjímky jsou samozřejmě tam, kde starší děti tvoří už profesionálně zaměřené weby na základě objednávek dospělých.

     Na JuniorIntrenetu jsem udělal rozhovor se Zdenkem Cendrou, který ukazuje jeho profesní vývoj a i jeho znalosti. Zabrousili jsme i do témat, která přímo s JuniorInternetem nesouvisí.

     Jak dlouho se věnuješ Internetu?

     Začátky datuju na rok 1996, kdy jsem nastoupil do počítačové školy, kde jsme měli připojení na Internet. Tehdy to bylo ještě dial připojení pro celou školu, takže jsme přístup k Internetu měli omezený. Ale je to rok 1996. To znamená čtyři roky se věnuju Internetu.

     A jaké byly ty začátky?

     Vzpomínám si na to, jak jsem celé dny seděl v počítačové učebně u nás ve škole, kde se používal Exploler 1.0 nebo Nescape nějaké straré verze a pamatuju si třeba na to, jak jsem zkoumal, jak se dělají nadpisy. Nemohl jsem pochopit, že to jsou obrázky. Časem jsem si uvědomil, že to jsou obrázky. Následně jsme třeba používal program Paintshop1.0.

     Ty začátky byly kruté. Vzpomínám si na jednu zajímavost. Prohlížek na tehdejších počítačích se pouštěl asi pět minut, prohlížeč Exploler 1.0 na 386. Ale člověka to tam tak nějak chytlo, že bez jakékoliv dokumentace jsem začal tvořit stránky a dostal se až do současné podoby, kdy tvořím aktivní dynamické stránky.

     Těch projektů jsi postupně dělal víc. Mohl bys je vyjmenovat, jak šly postupně po sobě?

     S nějakou lepší tvorbou stránek jsem začal v květnu roku 1999, kdy jsme začal vydávat deník Speed Express - časopis pro děti od dětí, kde jsme téměř každý den začal sám vydávat články. Potom postupem času, někdy v prosinci roku 1999, se to rozrostlo a začalo psát víc členů. Tento časopis vlastně existoval téměř 18 měsíců, vycházel i na CD příloze Chipu a Levelu a existoval do srpna roku 2000. Za svoji dobu vydal přes 700 článků a někdy na konci srpna skončil Speed Express tim, že jsem se začal věnovat zpravodajství v oblasti ASP stránek pod záštitou ASP serveru. Ten bohužel po měsíci existence skončil a začal server NetDay, který existuje do dnešní doby a věnuje s etaké programování ASP stránek.

     Mezitím jsme měl několik projektů, konkrétně chat, na kterém se registrovalo několik tisíc členů, prochatovalo se téměř 10.000 hodin. Tentp web jsem provozoval asi čtyři měsíce, ale nakonec se mi ho nepodařilo uvést do finální podoby, ale plánuju jeho dokončení. V rámci těchto služeb byly i diskusní fóra, seznamka, bazar a již zmíněný zpravodajský server.

     Jaký osud čeká články z bývalého Speed Expressu, který už nikde na Internetu není?

     Články, které byly vydávané ve Speed Expressu jsou zaarchivované v off line podobách v Chip a Levelu. Od nich jsou desetitisíce kopií. Jinak je možné ty články nalézt u mě a předpokládám, že v budoucnosti bych vytvořil archív veškerých článků, které mi prošly rukama a někde jsem je publikoval. Je jich už velké množství. Ale žádný článek se nikde neztratil. To znamená, jakmile se najde trochu času, se ty články někde objeví.

     Ještě k té předposlední otázce jsem zapomněl na textlink, což je reklamní systém, který vyměňuje na Internetu textové odkazy. Jedná se o systém, který jsme vytvořil z důvodu toho, že na českém Internetu nebyl reklamní systém, který vyměňuje textové odkazy, ale netroufl jsem si konkurovat sistému Linx a Bilboard,,které mění bannery, protože jsou to už zavedené systémy a textovou reklamou si myslím, že začínám vyplňovat místo na trhu. V současné době se zobrazuje denně tak kolem 600.000 textových reklamních bannerů.

     Jaký máš názor na české reklamní systémy, které nabízejí placenou reklamu surfováním?

     Jsou to určitě systémy, které využívá spousta lidí, ale český trh je natolik malý, že není schopen zajistit plnost systému, aby si zájemci o reklamu vykoupili prostor a reklama v těchto systémech je natolik drahá, aby klienti, kteří si reklamu na svém monitoru zobrazí, za to měli nějaké peníze. Na českém Internetu tyto aplikace nejspíš nemají v současnédobě šanci, protože potenciálních zájemců je málo a podle toho ty systémy také vypadají. To znamená, že se tam objevuje velice málo reklamy.

     Domníváš se, že časem až aspoň trochu doženeme v rozvoji Internetu západ, že se to změní, nebo že je to trvalý stav daný malou rozlohou naší republiky?

     Komerční aplikace na bázi výměny reklamních panelů pomocí porgramu na obrazovce si myslím, že je v současné době mrtvá věc. A i v řádech let do budoucnosti, dokud se Internet nerozšíří třeba po elektrické síti, kdy by mohlo dojít k masovému rozšíření, ale to už je vzdálenější budoucnost. Osobně si myslím, že tyto systémynemají šanci. Šanci by měl systém, který by měnil nekomerční bannery a člověk by zobrazoval na svém monitoru a za to by si naspořil vlastní kredity a ty by zase zobrazil jinde na monitoru.

     Velmi zajímavá je i myšlenka JuniorInternetu a jeho tomboly. Všechny děti do 15 let, které na JuniorInternetu byly, se této tomboly zúčastnily (mimo dětí z organizačního týmu). Všechny tím, že se sem dostaly, prokázaly nějaké znalosti, prošly některou z nominačních soutěží. Srovnávat souměřitelnost obtížnosti těchto soutěží, myslím není podstatné. Někdo je mladší, někdo starší, někdo je na Internetu déle, někdo je teprve snaživý nováček. Jde ale o to, že všechny tyto děti umějí tvořivě a smysluplně trávit svůj volný čas. Většina z nich asi neví, co to je nuda. Proto se mi líbí myšlenka této tomboly, kde může vyhrát každý, kdo v ní je, a to i hodnotné ceny, které jej motivují k další práci na Internetu.

     Podíváme-li se do statistiky dětí, které se nominovaly, zjistíme, že je zajímavá. Asi nejvíce dostupnou a nejjednodušší byla nominační soutěž JuniorText, v které stačilo napsat pár vět o svém vztahu k Internetu. Některé příspěvky byly ale velmi zajímavé. Většina dětí si stěžuje na to, že připojení k Internetu je drahé.

     Oceněný Michal Kamenský napsal: "Internetová komunikační síť používám proto, abych se dozvěděl něco, co normálně nemůžu zjistit. Internet používám jenom ve škole, a tak se nemůžu podívat na všechno, na co bych se podívat chtěl. Ale na druhou stranu bych Internet ani moc doma nechtěl mít. Za prvé to není nejlevnější záležitost a asi bych u něho vždycky dlouho zůstal sedět. Líbí se mi na něm, že se můžu dostat téměř ke všem informacím, kteréna světě jsou. Můžu pomocí něho nakupovat, prodávat, inzertovat a mnoho dalších věcí. Dále se mi ještě líbí, že můžu po síti hrát s kamarády, ale i s jinými dětmi po celém světě, počítačové hry. Na druhou stranu se mi ale nelíbí, že někteří lidé (hackeři) pomocí Internetu dokáží manipulovat s daty na jiných počítačích. Ale jinak je Internet velmi prospěšný Internet pro kuminikaci lidí, jak třeba chatem, e-mailem anebo jiným kuminikačním prostředkem, který ani neznám. Na Internetu mě i zaujala pestrost a zajímavost internetových stránek. Sám doma pokouším vytvářet stránky pomocí HTML jazyku, ale znám teprve základy a je mi záhadou, jak některé stránky vytvořili a jak fungují."

     Druhá oceněna byla Karolína Šubrtová, která v příspěvku nazvaném "Intrenet a já" napsala: "Po minulém ročníku soutěže a konference JuniorInternet se toho plno změnilo. Rodiče se na mě nejdříve trochu zlobili, že jsem prointernetovala tolik peněz, ale když se potom dozvěděli o tom, že sem půjdu číst svoji slohovou práci, byli radostí bez sebe a na všechno úplně zapomněli i když jsem to s Internetem doopravdy trochu přehnala. Oni vlastně ani nevěděli, že jsem to psala a já jsem na to taky nějak zapomněla, takže když mi přišel mail, nejdříve jsem nevěděla o co tu vlastně jde. Konference byla skvělá, nic takového jsem v životě nezažila a tak jsem celý měsíc nemluvila o ničem jiném, než o této události. Začínala jsem vidět Internet z úplně jiného úhlu. Když jsem o přednášce napsala do našeho třídního časopisu, spolužáci začali brát Internet za něco lepšího, než jsou třeba noviny, nebo zprávy v televizi. Ten dlouhý článek četlo i mnoho rodičů a tak počítačů s připojením v rodinách přibývalo. Začínalo platit motto: "Rodina je máma, táta, dítě a Internet." Internet má prostě budoucnost! Teď je celá třída jeden velký mail. Mail sem, mail tam.Internet má vlastně plno fantastických služeb: Obchody, slovníky, encyklopedie, chaty, konference, e-maily a stovky dalších věcí.... Nesmím vlastně zapomenout na "Vydělávání serfováním" a Casina! Z vydělávání serfováním jsou přece jenom nejúděsnější takzvané "Pyramidové hry". No prostě děs. Jednou mi přišel mail od jednoho pána, který nabízel podobnou věc. Byl to mail na osm stránek a ve čtyřech jazycích, ve kterém popisoval jak je toskvělé, že člověk párkrát pošle asi 5 dolarů a hned je milionář. Popisoval také, jak hezky se mu teď žije. Jemu možná, ale ten chudák, co na takové hlouposti naletí poslední, bude za chvíli asi na mizině. Taky mi moc nejde do hlavy, kde vlastně vzal můj e-mail! Znám i Fazole.cz . Člověk prohlíží různé předem určené stránky, na kterých sbírá fazole. Za fazole si může "koupit" mobily, slevy a několik jiných věcí. Je to všechno sice moc hezké, ale myslím si, že takhle se z Internetu jednou stane jeden velký job. Ze všeho nejvíc mi na Internetu vadí ! pornografie. Takové věci ničí Internet jako hackeři! Když se třeba podíváte na žebříčky nejoblíbenějších stránek, tak většinu prvních míst obsazují stránky s tímto obsahem. Taky třeba ve zprávách v televizi je reportáží o Internetu víc záporných než kladných, jako třeba o návodech na bomby. Co s tím však člověk nadělá? Internet mi vlastně pomáhá pořád. Již dlouho jsem snila chodit do skautskéhooddílu, ale nevěděla jsem, jak mám můj vysněný oddíl najít, přestože jsem hledala v různých adresářích a všude, kde to jen šlo. Jednou jsem si řekla, že bych nějaký oddíl mohla najít na Internetu, i když jsem tomu moc nevěřila. Našla jsem ten nejskvělejší oddíl, který jsem jen mohla najít. Už i skautskéoddíly člověk na Internetu najde! Však i přes to řada lidí Internet odsuzuje a nechce pochopit, jak je vlastnědobrý a užitečný. Já osobně si totiž myslím, že Internet mi nikdy neublížil. Jak by také mohl?! Casina na Internetu, ani stránky mně neurčené nenavštěvuji, nesedím jen u počítače, tak čeho se bát?"

     Co říkají o dětech, které se nominovaly do JuniorTextu statistiky. Dětí bylo 54, z toho 26 chlapců a 28 děvčat. Je to jediná kategorie, v které měly děvčata převahu. Věkový průměr dětí byl 13,1 let. Převažovaly zde děti ze základních škol, kterých bylo 87%, zatím co dětí z gymnázií bylo jen 13%. Z těchto dětí se na Internet nejvíce připojuje ze školy (70,3%). Z domova se připojuje 25,9% a v menšině je připojení z kavárny nebo odjinut, které shodně tvoří 1,9%. V této nominační soutěži bylo nejvíce začátečníků, protože 46,3% používá Internet méně než rok, 22,2% 1 až 2 roky, ale jsou zde i zkušení, kteří používají Internet 3 roky a více a těch je 31,5%. Nejvíce těchto dětí se naučilo s Internetem pracovat ve škole (32,1%), dále pak od kamarádů nebo od někoho jiného (shodně po 26,4%) a nejméně od rodičů 15,1%. Nejvíce je těmito dětmi používaný Internet k zábavě a to v 69,8%, shodně pak k učení a komunikaci v 13,2%. Děti se nejčastěji připojují jednou týdně (72,2%). Tato nominační soutěž byla zastoupena nejpočetněji, což je myslím pochopitelné.

     Drouhou nejpočetněji zastoupenou soutěží byl JuniorWeb. Zde se zúčastnilo 24 dětí. Poměr děvčat a chlapců je zde zcela obrácený. Zúčastnilo se pouze jediné děvče. Je zde zcela obrácený i poměr školy, ze základních škol je jenom 9,1% účastníků a suveréně vede gymnázium s 90,9%. Místo a četnost připojení se moc neliší. 50% těchto dětí používá Internet tři roky a více, 33,3% jeden až dva roky a jenom 16,7% méně než rok. Většinu těchto dětí naučili pracovat s Interenetem rodiče, celých 58,3% a nejnémě učitelé vě skole - pouhých 4,2%. To je poměrně překvapující údaj. Na druhém místě je někdo jiný, s celými 30,2% a kamarádi jsou na 3. místě s 7,3%. Tyto děti používají Internet z 45,9% k jiným účelům, z 25% ke komunikaci, z 20,8% k učení a jenom z 8,3% k zábavě. Jako nejoblíbenější předmět označují matematiku, fyziku a informatiku z 91,6%. Nikdo z nich nemá v oblibě výtvarnou nebo hudební výchovu. V této soutěži je průměrný věk nejvyšší a to 13,5 let.

     V kategorii JuniorBanner byly pouze čtyři účastníci, z toho jedna dívka a tři chlapci. Při tomto množství musíme statistiky brát se značnou rezervou. Čtvrtina těchto dětí chodí na gymnázium a tři čtvrtiny na základní školu. Všechny tyto děti se připojují z domova a z 50% denně a z 50% aspoň jednou týdně. Dvě z těchto dětí používahjí Internet jeden až dva roky, jeden déle jak tři roky a jeden méně než jeden rok. Všechny tyto děti naučili s Internetem pracovat rodiče. Internet používají z 50% k zábavě a po 25% ke komunikaci a k něčemu jinému. Sympatie ke školním předmětům jsou rozděleny na půl k předmětům matematika, fyzika, informatika a český jazyk, dějepis. Průměrný věk je 12,2 let.

     Pokud se podíváme na statistiky komplexně, tedy ve všech kategoriích, tak zjistíme, že celkově se zúčastnilo 52 chlapců a 30 dívek. Převažují děti z gymnázií, kterých je 85,7%. Nejvíce dětí se připojuje ze školy (69,2%) a velká část z domova (28,6%). Připojení z kavárny nebo odjinud je s 1,1% téměř zanedbatelné. Nejvíce dětí se připojuje alespoň jednou týdně (72,5%) a 25,3% denně. Z toho se můžeme domnívat, že denně se připojuje většina dětí, které se připojují z domova a alespoň jednou týdně pak děti, které se připojují ze školy, kde se patrně každý den na Internet nedostanou. Co se týká zkušeností s Internetem, celkově je to zcela vyvážené, třetina účastníků jsou začátečníci do jednoho roku, další třetina používá Internet jeden až dva roky a poslední třetina tři roky a více.

     Nejvíce dětí se naučilo pracovat s Internetem od rodičů (39%), na druhém místě je od někoho jiného (23,1%), třetí je škola (19,8%) a až na posledním místě kamarádi (17,6%). Nejvíc používají děti Internet k zábavě (45,1%), potom k jiným účelům z 30,8%, k učení 14,2% a nejméně ke komunikaci pouhých 9,9%. Z oblíbených předmětů vedou u internetových dětí matematika, fyzika, informatiky z 61,5% před českým jazykem, dějepisem, které získaly 24,3%. Jazyky jsou v oblibě s 9,9% a výchovy pouze s 4,3%.

     Věřím, že příští ročník bude mít obdobnou anketu a proto srovnání výsledků té letošní s výsledky za rok, bude určitě zajímavé. Naše ohlédnutí zdánlivě končí, ale v jednotlivých článcích se ještě budeme k JuniorIntrenetu vracet. Máme slíbeny články od autorů většiny přednášek, které zde zazněly. Rovněž vás postupně seznámíme se všemi nebo aspoň s většinou stránek, které byly nominovány do soutěže JuniorWeb.