Babí léto na Vyšehradě

Ač včera meteorologové slibovali na celý den déšť, jejich katastrofická předpověď se nevyplnila a místo toho byl krásný prosluněný podzimní den, který jsme strávili na Vyšehradě.

     I když pozvánku na akci „Za vyšehradským pokladem“ vysílalo rádio Regina i ji vydalo ve svém servisu ČTK, takže se objevila v nejedněch novinách, lidé se nechali zastrašit katastrofickou, leč nepravdivou předpovědí počasí, a nepřišli. A tak jsme si aspoň zašli do katakomb a prohlédli Vyšehrad sami, což nám zaplnilo příjemné dopoledne až do třinácté hodiny.

    Prošli jsme od metra Vyšehradem a u druhé hradby jsme počkali na prohlídku katakomb. Časově nám to vyšlo akorát, protože jsme ještě na Vyšehradě čekali na Michala. U katakomb jsme byli za pět minut jedenáct a prohlídky zde jsou vždy v celou.

     Chodby tu jsou po celé délce široké metr a půl, kolísá pouze výška, která je v nejnižších místech dva metry. Je tu i stálá teplota kolem 8 stupňů Celsia. Chodby mají větrací otvory, kterými sem za deště prší. To ale dnes, navzdory meteorologům, opravdu nehrozilo. Nad Prahou se sice vznášely mraky, ale nepršelo z nich. Naopak zpoza nich neustále yvkukovalo sluníčko.

     Prohlídka končí v rozsáhlé místnosti, v které jsou umístěny originály soch z Karlova mostu. Na něm jsou nyní kopie těchto soch, kterým venkovní počasí příliš nesvědčilo. Nanoseny sem byly vraty, které sem vedou přímo z venku. Aby je sestěhovali po schodech, museli je rozříznout a stěhovat zvlášť sochy a zvlášť jejich podstavce.

     I když prohlídka ve velké místnosti končí, chodba vede dále, ale je zahrazena mříží a není již pro veřejnost přístupná.

     Pokochali jsme se tedy pohledem na originály soch i na krásnou klenbu místnosti, kde s eobčas pořádají i různé výstavy a dokonce i svatby.

     Průvodkyně nám zde řekla mnoho zajímavých informací a to jak o jendotlivých sochách, tak o katakombách vůbec. Ty byly dokonce v ohrožení, když byly podminovány ale hrdinně zacháněny lidmi, kteří přestřihli dlouhý zapálený doutnák.

     Stejnou chodbou jsme se vrátili a rozloučili s průvodkyní a protože venku bylo opravdu krásně, tak s enám nechtělo domů a šli jsme se ještě projít po Vyšehradě, kde je několik nádherných parků. Po cestě nám zapózovaly dvě veverky, které si hrály ve stromech. pro můj objektiv byly ale příliš rychlé, přesto se mi podařilo je aspoň trochu zachytit.

     Naše další cesta vedla na Slavín, kde jsme si prohlédli hroby našich osobností. Koukal jsem, že hrob spisovatele Karla Čapka je opět změněn a má nyní společný hrob se svojí ženou Oglou Scheinpflugovou. Naší pozornosti samozřejmě nemohly uniknout ani Čertovy kameny, které jsou v jednom z parků sopusedících ze hřbitova a je na ně vidět přímo z jkeho branky.

      Dominantu Vyšehradu umocňovalo to, že jsme tu byli v pravé poledne, kdy se rozezněla zvonkohra katedrály sv. Pavla a Petra. My od kostela pokračovali dál k nakreslenému bludišti, kde si pohrál Michal, který si jej prošel a měl i jiné publikum, než jsme byli jenom mi.

     Prošli jsme dalším parkem plným zajímavých soch a zamířili k nábřeží, abychom s epodívali, kudy skákal Horymír na Šemíkovi. Zde se nám naskytl pěkný pohled na panorama Prahy a na Vltavu.

     Na zpáteční cestě jsme si ještě všiml gotického sklepa, který jsme také navštívili. Byla zde výstava, kterou jsme si prohlédli.

     Výstavu jsme měli prohlédnutou brzo, protože byla poměrně krátká. Stihli jsme se tu i vyfotit. Klenba tohoto sklepa je velice zajímavá.

     I když šlo vlastně o nevydařenou akci, na kterou nikdo nepřišel, a s kterou se Marcel, který ji připravoval, dost nadřel (celé páteční odpoledne umísťoval vzkazy do tajných schránek), rozcházeli jsme se po třinácté hodině se slovy, že to byla příjemně strávená část dne. Kdo nepřišel, prohloupil, protože takto slunečných dnů už asi letošní podzim mnoho nenabídne.

     Závěrečný dík patří Marcelovi za přípravu hry (i když bohužel zbytečně), kterému nakonec nebylo dobře a tak nás opustil a odjel domů.

     Další akce, které chystá KSK Praha budou již s ohledem na počasí v prostorách Klubu Kamarád, respektive Internetstudia pro děti a mládež a to 9. 12. Mikulášský turnaj v šipkách a 22. 12. Vánoční turnaj ve stolní kopané. Doufejme, že přijde více lidí.