Pouštění draků

První zmínky o pouštění draků pocházejí z Číny ze 4. století před n.l. a podle legend bývaly z počátku používány jako spojení mezi bohy a lidmi, někde měli draci zahánět blížící se bouře anebo zastrašit nepřítele.

     V devatenáctém století se draci používali různě. Například pan Polock si v roce 1826 nechal patentovat kočár tažený draky, který dokázal uvést až pět lidí rychlostí kolem 40 km/hodinu. Benjamin Franklin používal draky k pokusům s elekřinou a o něco později byli draci využíváni meteorology k pozorování počasí ve velkých výškách.

      V našich končinách patří pouštění papírových draků již mnoho let mezi velmi oblíbené zábavy malých i velkých. Jakmile se začne foukat ze strnišť a zvedne se chladný podzimní vítr, začínají se na kopcích a polích objevovat první nadšenci s kupovanými, ale i vlastnoručně vyrobenými modely draků, aby předvedli své umění pouštění draků.
Draků existují různé tvary a typy, odlišné velikostí, názvem, způsobem výroby a použitým materiálem.

     V dnešní době rozlišujeme draky hlavně podle tvaru na plošné a krabicové a podle využití na rekreační a závodní. Ty závodní pak dále na draky akrobatické a bojové.

      Plošní draci jsou různých plošných geometrických tvarů a mají ocas. Mezi nejznámější tvary plošných draků patří kosočtvercové (tzv. diamond) a trojúhelníkové (delta).
     Krabicový draci jsou trojrozměrní, dokážou létat ve velmi vysoké výšce a vyznačují se výjimečnou aerodynamickou rovnováhou.

     Akrobatičtí draci jsou schopni udělat ve vzduchu velmi mnoho akrobatických kousků. Mají dlouhý ocas, který doslova opisuje dráhu letu draka po obloze.

     Bojový draci jsou zas ti, kteří mají jen jedno vlečné lanko a vyznačují se velmi velkou rychlostí pohybu. Úkolem je chytit lanko soupeřova draka a stáhnout ho na zem. Velké dračí bitvy se konají v Japonsku, kdy každý takový drak má určitou část šňůry polepenou lepidlem, mletým sklem a pískem. Každý se snaží svého draka řídit tak, aby přeřezal šňůru soupeřova draka.
Konávají se ale i jiné soutěže, např. který drak dolétne výš, o nejmenšího, největšího nebo nejstaršího draka, popřípadě i nejhezčího či nejoriginálnějšího.

     V roce 1919 bylo německými příznivci puštěna sestava osmi propojených draků, kteří vystoupali do závratné výšky 9740 m.

Převzato ze serveru České tradice.