Bezpečně na Internetu – 4. část

Vše souvisí se vším. A to je pravda i na Internetu. Dnes se tedy o osobní bezpečnosti dětí na Internetu budeme bavit v souvislostech.

     Na začátku našeho cyklu jsme se bavili o tom, že největším nebezpečím pro děti může být osobní setkání s někým, koho znají pouze z Internetu. Ještě horší situací ale může být, pokud si je někdo na Internetu vytipuje a sejde se s nima, aniž by oni tušili kdy a kde. Prostě si je vypátrá.

      Uvedete-li svoji poštovní adresu a máte-li na své stránce i fotografii, pak se můžete někomu zalíbit a ten se může rozhodnout vás chtít vyhledat. Není to sice příliš velká pravděpodobnost, ale vyloučit to nemůžeme.

     Ještě horší kombinace například je, když uvedete kam chodíte do kroužku i s jeho adresou a dobami, kdy kroužek začíná a končí a máte ještě uvedenu svoji adresu, kde bydlíte. Pak ten, kdo by se s vámi chtěl sejít a překvapit vás, si snadno zjistí přesné místo vašeho pohybu v určitém čase. A procházíte-li třeba opuštěným parkem, můžete být v ohrožení, protože tam na vás může čekat. Proto je dobré tyto údaje o sobě neuvádět. Z hlediska vaší prezentace na Internetu jsou zbytečné. Chcete-li sdělit své zájmy, stačí, když napíšete do jakých kroužků chodíte, ale nemusíte už psát kam a už vůbec ne přesné časy jejich začátků a konců. Rovněž je zbytečné psát adresu svého bydliště, protože pokud se potom někde zmíníte, kdy jedete s rodiči na společnou dovolenou, může si vás vytipovat zloděj, který pak ví, kdy nebude nikdo doma a kdy vás může nerušeně vykrást.

     Další, co si všichni neuvědomují je to, že na Internetu se dá snadno vyhledávat. Pokud máte dvě různé stránky nebo stránku a blog či stránku a jenom profil na nějakém portálu, není problém tyto údaje dohledat a informace z nich si spojit. Takže pokud obě místa dodržují tyto zásady jednotlivě, je třeba dát pozor na to, aby je splňovaly i komplexně jako jeden celek. A pamatujte na to, že dost informací se o vás dá dohledat třeba i přes ICQ, pokud si tam o sobě něco napíšete do profilu.

     Pro mladší děti je nejbezpečnější off line komunikace, tedy ta, kde nereagujete hned, což je např. email, který autor napíše, pošle a vy si jej stáhnete a přečteet třeba druhý den. Odpovíte na něj třeba další den a odeštete jej. Zde máte čas se v případě potřeby poradit s někým dospělým, máte-li v něčem pochybnost.

     Program ICQ je třeba určen až od 13ti let, protože jde o on line komunikaci, kdy reagujete hned. Nemáte tedy čas se poradit. Navíc se přes něj dají posílat i soubory. A takový soubor může být i tzv. trojským koněm, který třeba v zápětí odešle z vašeho počítače všechny vaše hesla.

     Vím o dost mladších dětech, kteří program ICQ používají. Těm tedy aspoň doporučuji, aby jej neuváděli jako veřejný kontakt na sebe a poskytli jej třeba až po té, co si s někým vymění pár emailů a trochu více jej poznají. I pak je ale lepší raději žádné soubory nepřijímat.

     Trojský kůň či jiný virus se vám může dostat do počítače i různými přílohami emailů. Nikdy byste neměli otevírat přílohu, o které nevíte, co obsahuje. Posílá-li vám někdo přílohu emailem, měl by do emailu napsat, co v ní je. Pokud to neudělá, je lepší přílohu vůbec neotvírat.

     Rovněž byste nikdy neměli dál šířit řetězcové emaily ani jiné řetězcové zprávy např. přes ICQ. I zpráva, která na první pohled vypadá užitečně, se časem ukáže jako hoax (poplašná zpráva). Skutečně důležité zprávy se tímto způsobem nešíří. Jejich jediným účelem je zatěžovat mail servery, takže takováto zpráva je ve své podstatě také virus. Sice vás neohrožuje, ale pošlete ji někomu, kdo v tomto oboru pracuje a něco o tom ví, nebude mít o vás nejlepší mínění.

     V příštím posledním dílu ještě zmíníme několik drobnějších skutečností, které pro vás mohou být také užitečné.