Zájmový kroužek, nebo raději dobrý oddíl?

Dnes začíná školní rok a v mnoha rodinách se znovu rozhodí o tom, čím vyplnit volný čas dětí.

      Dnes se školní třídy opět zaplní dětmi. V mnoha rodinách přitom vyvstane před rodiči staronová otázka: Kde a jak by měly jejich ratolesti trávit svůj volný čas? Je pro ně lepší, když budou většinou na přání rodičů „brousit“ světový jazyk v intenzivním kurzu, rozvíjet svůj talent ve výtvarném kroužku nebo zaplňovat prázdná políčka v rozvrhu hodin sportovními tréninky s vidinou uplatnění jako vrcholových sportovců? Nebo existuje ještě jiná možnost? – Ovšemže, říkají vedoucí různých dětských organizací, a spolků: stačí se jen trochu porozhlédnout, informovat se o našich programech – a vybrat si.

     Oproti kroužkům, které většinou rozvíjejí jen jednu část osobnosti, nabízejí sdružení dětí a mládeže něco navíc – společenství s důvěryhodnými vztahy, tedy dobrou partu vrstevníků, se kterými pod dohledem proškolených vedoucích mohou děti a mladí lidé nejen trávit volný čas, ale i:

-          naučit se životní „pravidla hry“, tedy přebírat zodpovědnost nejen za sebe, ale i za ostatní, hrát týmově i vést ostatní,

-          prostřednictvím širokého spektra činnosti rozvíjet univerzálně svou osobnost,

-          setkat se s jiným typem dospělých než v rodině – vedoucími,

-          při víkendových akcích i letních táborech prožít opravdová dobrodružství na rozdíl od virtuální reality pasivní zábavy.

     Značnou část těchto sdružení lze přitom najít „pod jednou střechou“: Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) jich nyní zaštiťuje rovných 94. „Najděte svým dětem dobrý oddíl či klub – a darujete jim vstupenku do šťastného a kvalitního života, která se nedá ničím zaplatit. Jejich kamarádi a vedoucí budou jednou vašimi nejlepšími spojenci při výchově,“ poukazuje na jednu z předností takové volby oproti „obyčejnému“ zájmovému kroužku předseda ČRDM Pavel Trantina. ČRDM také připravila pro rodiče „Devatero rad při výběru mimoškolních aktivit“, které poskytuje praktický návod, jak s dítětem postupovat při hledání odpovídající náplně volného času.

     Kdo si na Internetu vyhledá webové stránky www.crdm.cz a otevře si seznam členů zmíněné dětské a mládežnické rady, bude možná překvapen jeho pestrostí. Kromě velkých a obecně známých organizací (Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pionýr, Hnutí Brontosaurus, Asociace turistických oddílů mládeže, YMCA aj.) mezi nimi objeví i menší respektive úžeji profilovaná sdružení. Některá se zaměřují na rozmanité formy pobytu v přírodě (Česká tábornická unie, Liga lesní moudrosti, Zálesák, Azimut, SK A KS Dakota), nebo i přímo na její ochranu (Sdružení Mladých ochránců přírody ČSOP), jiná vycházejí více vstříc náboženskému cítění svých svěřenců (Asociace křesťanských sdružení mládeže, Kolpingovo dílo ČR, Klub dobré zprávy, Salesiánské hnutí mládeže aj.), zájmu o různé typy umělecké činnosti (Folklorní sdružení ČR, Dětské umělecké studio Milevsko, Klub přátel umění v České republice) nebo třeba o zdravotnickou praxi (Mládež Českého červeného kříže, Děti bez hranic). V řadách ČRDM jsou mladí hasiči (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Moravská hasičská jednota), astronomové a radioamatéři (Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s.) i novináři (Dětská tisková agentura). Na své si tu přijdou vyznavači foglarovské romantiky (Sdružení přátel Jaroslava Foglara), keltských tradic (Boii) i jezdectví (Jockey Club Malý Pěčín)…

     Případné rozhodování ohledně takzvaných volnočasových aktivit jejich ratolestí možná tak trochu usnadnila některým rodičům ministryně školství Dana Kuchtová. Letos v březnu totiž udělila celkem 28 nestátním neziskovým organizacím pro léta 2007 až 2010 titul „Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží“; 18 z nich náleží k členským sdružením ČRDM. Udělením titulu stát vlastně garantuje činnost takto vybraných organizací před veřejností. Podle zástupce jedné z nich – Royal Rangers – Jana Holečka tak „začíná být vidět, že si špičky našeho státu uvědomují, že je potřeba pracovat s děckama a s mládeží i někde jinde než ve školách a v rodinách“.