Chřipkové prázdniny

Pár dní po tom, co skončily Vánoční prázdniny jsme se dozvěděli radostnou zprávu. Byly vyhlášeny týdenní chřipkové prázdniny. Uvítali jsme to s radostí a hned jsme věděli, co budeme dělat.

      O letních prázdninách jsme byli týden na chatě u Franty. Měli jsme být u Frantova dědečka, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme byli týden úplně sami na Frantově chatě. Byl to senza týden a protože tam po nás po tom týdnu byl pořádek, rodiče se divili a pochválili nás. Frantův táta slíbil, že až budou zas nějaké prázdniny, že tam můžeme znovu sami jet. Pochválil nás, jak jsme už samostatní.
    No a právě teď ty prázdniny nastaly. Tenkrát jsme tam byli sami nedopatřením, tentokrát však legálně s vědomím rodičů nás všech. Bylo nás pět, co jsme v našem klubu Zálesáci - Franta, Vojta, Šmoulák, Drobek a já. Rodiče nás vybavili konzervami a nějakými dalšími potravinami. Zas tak moc jsme toho ale nevezli, protože tam jsou celkem dobře zásobené obchody. A tak nám dali rodiče dost peněz a zbytek si můžeme nechat.
      Jeli jsme na devět dní a každý jsme dostali tisíc korun. Co ušetříme, si můžeme nechat   Hned v pátek odpoledne jsme vyrazili s baťohy na vlak. Tím jsme jeli asi tři hodiny a byli jsme na místě. Zase jsme si trochu chatu upravili, tedy jsme přesunuli některé postele tak, že jsme spali ve velké ložnici. Vybalili jsme si, uvařili jsme konzervu k večeři a k ní rýži a potom jsme šli navštívit Frantova dědu. Babička nám nabídla, aby jsme přišli občas na oběd. To jsme párkrát využili, když pekla Frantova babička kuře, potom nám upekla "picu", usmažila sýr, udělala řízky. Já dělal většinou z konzerv, Franta jednou dělal květák s vejci. Umí z nás vařit nejlíp. Vojta zas špagety.
     Měli jsme před sebou devět dní, kdy jsme byli úplně sami a mohli jsme si dělat, co chceme. Samozřejmě jsme si rozdělili povinnosti. Bylo nutno každý den uklízet, mýt nádobí a i občas chodit nakupovat. Nechtěli jsme tu mít nepořádek, který bychom pak uklízeli až před odjezdem. Po našem odjezdu tu musí být stejný pořádek jako prvně, aby nás sem rodiče zase pustili sami. Chceme sem jet pokud možno na dva týdny.
   První den jsme si sice dost přispali, protože každý vstával kdy chtěl. Nejdéle spal Drobek až do desíti. Další dny nás už ale nebavilo se moc dlouho válet v posteli a většinou jsme vstávali kolem deváté hodiny. Po snídani jsme šli většinou dopoledne ven. S místními kluky jsme hráli různé hry venku nebo sportovali. Moc sněhu nebylo. Na sáňkování a klouzání to ale stačilo. Jeden den jsme si zahráli "pinkponk". Udělali jsme si turnaj, který vyhrál Franta. Pak nás vyzvali místní kluci na zápas v "pinkponku". Hráli jsme tři proti třem a jednu čtyřhru. Za nás hrál Franta, Vojta a já. Franta vyhrál všechny dvojhry, další bod udělal Vojta a další já. Rozhodující bod jsem dělal já s ve čtyřhře. Vyhráli jsme 6:4.
      Pár dní dost mrzlo a tak jsme šli bruslit na zamrzlý rybník. Zahráli jsme si hokej s místními kluky. Skončilo to remízou. Poprvé 9:9 a podruhé 8:8. Jednu noc jsme se šli podívat s baterkami do takového lesa. Byla to stezka odvahy. Vrátili jsme se až ve tři hodiny. Pak jsme si trochu přispali. Venku den pršelo. Celý den jsme byli doma, odpoledne jsme potom strávili u televize a u videa. Promítli jsme si i na naše nějaké diáky. Když už nás to nebavilo, vytáhli jsme různé společenské hry a karty. Došlo i na klubové hry, zejména na oblíbené hry Kdo uhodil? a Černý punťa.
      Ve středu nás přišli navštívit děda s babičkou a byli překvapeni, jaký udržujeme na chatě pořádek. Franta řekl, že je lepší ho udržovat průběžně, než pak muset celý poslední den uklízet.
     Potom týden hrozně rychle utíkal. V sobotu napadlo víc sněhu a tak jsme si postavili sněhový bunkr. Taky jsme se koulovali a válčili s místními kluky. Udělali jsme závody v jízdě na bobech, které vyhrál Šmoulák. Školníkův syn zajistil, že jsme si mohli jít zahrát do tělocvičny fotbal. Hráli jsme s místními a prohrráli jsme 3:4. Zaskákali jsme si i do výšky. To vyhrál Petr, který je zdejší. Z nás jsem byl třetí.
      Byla tu neděle a začali jsme pomalu balit. Čekal nás trochu větší úklid a po obědě přijeli auty můj táta. Opět byli spokojeni a odpoledne nás odvezli autem domů.