Nedostatek vedoucích v Praze

Praha se potýká nedostatkem nových vedoucích, kteří by byli ochotní dobrovolně pracovat s dětmi. Ještě před pár lety byla situace mnohem lepší. Jaké jsou příčiny?

     Vzhledem k tomu, že jsme dělali v našem sdružení vždy akce i pro jiné děti než naše členy, měli jsme vždy poměrně velkou potřebu vedoucích. Když jsme sháněli vedoucí přes inzeráty, vždy se jich ozvalo dostatek. Pak byl sice velký úbytek, protože někteří lidi mají hobby odpovídat na všechny podobné inzeráty, někteří zase mají hodně přelétavé zájmy.

     Problém vidím v tom, že lidi, kteří mají o tuto činnost zájem, už někde pracují a noví nepřibývají. Běžící oddíly musí stavět na svých vlastních odchovancích, jinak jim hrozí zánik. Ztratí-li někdo, byť krátkodobě, kontinuitu, jako se to podařilo nám v Praze, má velké problémy.

     V současné době se kluby mého 6. střediska Zálesáci stěhovaly. Sice jen z Nuslí do Nuslí, ale to nikdo netušil. Těsně před koncem prázdnin jsme dostali výpověď ze staré klubovny a tak jsme sháněli novou. Proto samozřejmě neproběhl ani nábor. Klubovnu máme v Praze 4, která je největším pražským obvodem. Proto nemělo cenu dělat nábor v Nuslích, pokud bychom se např. stěhovali do Braníka či na jiný konec Prahy 4.

     Na začátku roku máme vždy úbytek členů, který doplňujeme náborem. Tentokrát jsme jej nedoplnili a protože nebyla klubovna a k tomu se nakombinovaly ještě moje časové problémy, klub mi pomalu ale jistě zanikl. Vzhledem k tomu, že dělám též náčelníka sdružení a jsem zahrnován stále větším množstvím papírů, mám na klub času stále méně a potřeboval bych pomocníka. Toho je však obrovský problém sehnat.

     Nyní jsme vybudovali klubovnu opět v Nuslích, pouze v horní části Nuslí. V klubovně se ještě musí něco uklidit a potom vyřešit již zmíněné byrokratické požadavky hygieniků. O nich jsem zde psal již dvakrát. To jsou další papíry navíc. Připadá mi to, jako by náš stát usiloval o to, aby každý vedoucí měl na jednu hodinu přímé práce s dětmi nejméně jednu hodinu papírování.

     Zájem mladých lidí o to, dělat něco dobrovolně, klesá. Vypadá to, že se naše společnost silně komercializuje a osobní hodnoty ustupují dozadu. Podal jsem inzerát do Annonce, prakticky bez odezvy. Na jedinou odpověď jsem odpověděl, že mám zájem a že bych se chtěl sejít a dojednat podrobnosti spolupráce, odpověď už ale nepřišla. Přitom naše sdružení nabízí v Praze vedoucím k jejich práci i onen administrativní servis. Když už budu vyplňovat stohy byrokratických papírů pro svůj klub, není problém je vyplnit i pro ostatní kluby střediska. V problému administrativy to asi nebude.

     Řeším tedy další problém. Pracně jsme vybudovali novou klubovnu. Druhým problémem je, najít její vytížení. Jak to vypadá, pomocníka k sobě do klubu asi nenajdu. Ještě tak před třemi lety by se tohle myslím nestalo.