Magazín eKamarád v jihlavské zoo

Slíbil jsem, že se k dětskému ni v zoo Jihlava ještě vrátíme. Ve své druhé reportáži s ebudu věnovat tomu, co jsme si stačili prohlédnou před tím, než jsme zahájili soutěže v naší expozici.

     Po příjezdu do zoo jsm esi doložili v kanceláři věci a šli jsme se naobědvat. Ach ta úleva, když jsem sundal ze zad asi patnáctikilový batoh plný cen.

     Hned po obědě, ke kterému jsme si s Jirkou dali smažený sýr, jsme se začali rozhlížet po zoo. Nebyly tu jen zajímavá zvířátka, ale i zajímavě situovaná vesnička, v které je restaurace. Hned za ní je potom vysoký tobogán, kterým z radostí sjižděly dolů nejenom děti, ale občas i nějaký ten tatínek.

     V dalším pavilónu nás zaujaly malé opičky, na které jsme se dívali přes sklo a které se k nám zvědavě seběhly.

     Jirka si vyzkoušel tobogán i kolo a znova tobogán.

     Za sklem se majestátně vyhříval tygr, kousek dál plavala vydra.

     Na lamy jsme vyděli z naší expozice a hned vedle byli poníci.

     O kus dál byl hroch, který tu měl své jezírko, v jehož okolí se bahnil. Kolem naší expozice občas projížděl vláček, který křižoval celou zoo.

     Vedle tobogánu byly další atrakce. Například se zde mohly děti vozit na zařízení, připomínající lyžařský vlek. Ma této kotvě mohly jet z kopce.

     Vyřádit se mohly děti  i na tobogánu, který byl okupován skupinkou kluků, kteří se až nebezpečně drželi dole u výjezdu. Měli štěstí, že je nikdo z projíždějících nesmetl.

     Například Jirka, který si tobogán také vyzkoušel, by je asi smetl a odstřelikl o kousek dál. Měli štěstí, že do nich při sjíždění nenerazil. Jirka se naposledy svezl a byl čas jít na autobusopvé nádraží.