Jedovaté žáby v ZOO Jihlava

V Amazonském pavilonu jihlavské ZOO mohou návštěvníci kromě drápkatých opiček obdivovat nově i devět pralesniček batikových (Dendrobates auratus).

     Tyto zářivě zbarvené žabky amerických tropů dorůstají do délky maximálně šesti centimetrů. Náleží do čeledi asi 120 druhů pralesničkovitých, mezi nimiž je většina nejjedovatějších obojživelníků světa. V jednotlivých klimaticky vhodných lokalitách se liší nejen barvou, ale i kresbou. Nejedná se o poddruhy, ale pouze o barevné varianty. Pralesničky batikové byly v roce 1932 úspěšně vysazeny na havajském ostrově Oahu, aby likvidovaly nepříjemný hmyz.

     Označení šípové žáby si vysloužily díky látce, kterou produkuje jejich kůže a z níž si domorodí indiáni vyráběli jed na šípy. Jasné barvy pralesniček upozorňují predátory, že jsou toxické, takže mohou poskakovat na lesní půdě, aniž by byly obtěžovány. Druhy, které jsou chované v zajetí, však jed nemají prakticky žádný: v potravě, kterou přijímají, totiž chybějí složky, které jsou nutné pro jeho tvorbu.

     Šípové žáby nejsou zvláštní jenom svým vzhledem a jedovatostí: bizarní jsou i jejich vztahy mezi pohlavími. Velmi neobvyklým způsobem se dějí jejich zásnuby: hlavní iniciativa spočívá na samici, která povzbuzuje samce k páření tím, že jej poklepává po hřbetě svýma zadníma nohama. Poté naklade 5-13 vajíček, ale tím její úkol končí. Sameček na ně vypustí své sperma a sám je hlídá. Někdy takto pečuje i o několik snůšek současně. Po vylíhnutí pulců je pak přenáší na hřbetě do malých vodních nádržek ve stromových dutinách. Zhruba po 2 měsících nastává metamorfóza.

     Mláďata pralesniček, jež nyní našly domov v ZOO Jihlava, pochází od soukromého chovatele. I když se jedná o jeden druh, tvoří dvě barevné formy - zelenou a modrou.

Foto - Pralesnička batiková / archiv ZOO