Neziskový sektor

Současná situace neziskového sektoru u nás je velmi špatná. Pracovníci neziskového sektoru jsou v naší společnosti velmi nedoceněni a to je i důvodem velmi pomalého rozvoje neziskového sektoru. Mnohé organizace přežívají pouze díky podpoře ze zahraničí.

     Čím je způsobena velice nepříznivá situace neziskového sektoru v naší republice? Faktorů je víc. Tím nejdůležitějším je ale finanční závislost na státu. Ta je dána alibistickým přístupem státu k celé problematice. V naší republice jsou absolutně nevyhovující daňové zákony. S ohledem na to je jasné, že spoustu aktivit tedy musí podporovat stát. Ten se však alibisticky ohání tím, jak je to v západních vyspělých zemích, kde stát podobné aktivity podporuje minimálně a težiště financování neziskového sektoru je v sponzorinku. Neuvědomují si, že pouze drobný sponzorink je ze sociálních pohnutek a u toho velkého je hlavním měřítkem reklama a daňové úlevy.
     Pokud někdo v naší společnosti věnuje peníze na dobročinné účely, může si je odepsat ze základu daně. To vysvětleno znamená, že část daru může promítnout z daní, ale větší část daní zaplatí ze svého. Spoluúčast státu se tu pohybuje od 20 do maximálně 40%. V západních vyspělých zemích funguje jiný princip a dary se tam přímo odepisují z daní v plné výši. Každý podnikatel tak ví, že určité procento ze svého zisku může buď odvést státu na daních a nebo je darovat neziskovým organizacím. Tím pádem je pak motivace k darování daleko větší a neziskové společnosti mohou být skutečně financovány převážně ze sponzoringu.
     Neutěšená situace v neziskovém sektoru vede k tomu, že pracovníci neziskového sektoru jsou výrazně podhodnoceni. Většina těchto organizací pracuje buď zcela amatérsky a nebo poloamatérsky. Tím pádem se do těchto oblastí málokdy dostanou špičkoví odborníci, kteří by zde byli třeba. Na ty má jenom několik nejznámějších nadací, které jsou schopny zajistit svým dárcům publicitu. Jestliže dárce předá milionový dar na benefičním konceru přenášeným televizí, je to pro něj reklama, i když z hlediska daňových zákonů to tak posuzováno není. Firma si sice jenom část nákladů tohoto daru odepíše z daní, ale získá velké renomé, které jí za to stojí. Reklama v televizi obdobného rozsahu, by ji stála možná více a rozhodně by neměla takový dopad ve společnosti.
     Systém který je u nás, dává státu regulující moc, protože stát přerozděluje peníze, které ve vyspělé západní společnosti jdou mimo něj. Každý podnikatel si tam sám určí, které aktivity podpoří. Odpadají tak možná špatná rozhodnutí způsobená neinformovaností nebo dezinformacemi, které obdrží státní úředníci, kteří rozhodují. Navíc propojením s centrem pak není pro stát problém likvidovat pro ně nepohodlné nebo znelíbené organizace. Důkazem toho může být například příklad Sdružení klubů správných kamarádů ČR, které má zastaveny dotace z důvody jakéhosi posudku podaného MŠMT ČR z Okresního úřadu Klatovy. Nikdo nezkoumá jeho objektivnost, nikdo nechce vyjádření druhé strany. Každý vše bere jako bernou minci a šíří vše dál, čímž dostává sdružení  do izolace, která jej může výrazně poškodit. O tom svědčí třeba okamžité informování Magistrátu hl. m. Prahy a patrně i jednotlivých městských částí. Jaký účel může mít takovéto odstavení sdružení od skoro všech finančních zdrojů? Pokud toto sdružení nebylo informováno o důvodu, pak je jasné, že účel má vést k likvidaci. Náprava bez toho, aby si členové sdružení byli vědomi v čem chybovali, není možná. Iniciativa je zde jednoznačně na OÚ Klatovy, kterým se SKSK ČR stalo z nějakých důvodů nepohodlné. Jak je ale možné, že MŠMT ČR, aniž by vše objektivně prošetřilo a nechalo se k věci vyjádřit i druhou stranu, postupuje tímto způsobem? Jak je možné, že se uředníci MŠMT ČR ani nezamyslí nad tím, proč nebylo SKSK ČR s výsledky šetření OÚ Klatovy seznámeno? Zajímavou skutečností je i to, že se funkcionáři SKSK ČR dozvěděli o zastavení dotací nejdříve ze serweru Adam až asi hodinu po té z korespondence od MŠMT ČR. To se opravdu  v naší společnosti nad takovýmto postupem nikdo nepozastaví? Proč? Asi proto, že jde o neziskový sektor, kterého si nikdo dostatečně neváží. O celé kauze se můžete podrobněji dočíst v článcích Spolupráce s OÚ Klatovy  a  Kauza Loreta pokračuje.
     Problémů neziskovíého sektoru by bylo více. Problém je však v tom, že například uvedený způsob je způsobem, jak je možno jednotlivé neziskové organizace téměř beztrestně poškozovat. Nikdo totiž nemůže prokázat rozsah dopadu takové pomluvy. Napříkald SKSK ČR se podílí na projektu ICOK, které chce otevřít intrenet studio pro děti. ICOK nedostal nebytový prostor, o který žádal a před tím byl již odmítnut několikrát. Jestli je souvislost s tímto případem a pomluvami SKSK ČR nikdo neprokáže, ale také nevyvrátí. TJ ORS dostala výpověď z klubovny a vypadá to, že nesežene náhradní nebytový prostor. V klubovně se schází turistický oddíl, který je současně členem SKSK ČR. Je zde spojitost nebo ne? Také nikdo nedokáže ani, že je ani, že není. Výpověď z kanceláře dostala i Nadace Kamarádi, jejímž zřizovatelem je SKSK ČR. Ani ona pravděpodobně nesežene náhradní prostor, na který by finančně měla. To už jsou tři případy, které mohou být náhodou, ale nemusí. A to ještě z důvodu nedostatku času nikdo nesledoval, proč ještě SKSK ČR neobdržela k podpisu smlouvu na dotaci přidělenou OÚ Praha 4. Velký boj muselo SKSK ČR, ale i ICOK svést o dodace od Magistrátu hl. m. Prahy, které byly také na základě této kauzy zastaveny. V tomto případě je spojitost prokázána. ICOK měl být poškozen jenom proto, že má stejného statutárního zástupce jako SKSK ČR, ale nikoho nezajímalo, že se zabývá i úplně jinými aktivitami. Je toto chování hodné demokratické společnosti?
     Jaké je vlastně postavení neziskového sektoru? Například v případě ICOK a jeho projektu Internet studio pro děti je třeba ICOK nucen, chce-li projekt realizovat, se začít chovat komerčně. Na to samozřejmě mohou doplatit pouze děti. To ovšem zastupitele Prahy 4 nezajímá. Prostě byznys je byznys a vítězí i tam, kde by neměl. Každý si hraje na svém písečku. Hlavně, že on ušetří peníze ve svém rozpočtu. Jestli v důsledku toho vzniknou škody, které budou sice vyšší, ale budou hrazeny z rozpočtu někoho jiného, ho nezajímá. To je ovšem politika víc než krátkozraká.
     Bohužel dost neziskových organizací přežívá pouze díky podpoře z prostředků PHARE, což jsou peníze z vyspělých západních zemí. Jak se chceme řadit k vyspělým západním zemím, když naše občanská společnost musí být takto dotována z jejich prostředků a stát není sám schopen se o ni postarat.
     Nezávislosti neziskového sektoru může napomoct rozdělení prostředků z NIF. Kdy ale k němu dojde? Včera už bylo pozdě. Je potřeba, aby zde byly rovnoměrně finančně zabezpečeny všechny oblasti. Nesmí být opomenuty ani děti a mládež, přestože je relativně velkými částkami podporuje stát, je vidět, že tento zdroj je snadno manipulovatelný a poměrně dost nestabilní. Jednotlivé úrovně se vzájemně ovlivňují. Nezávislým a nestranným donátorem tedy mohou být v tomto případě pouze nadace.
     Jak vidět financování neziskového sektoru je problém dosti složitý. Stát upravuje na rychlo dělanou zmatenou legislativu. Konečně jsem se dočkali zákona o nadacích, vznikl zákon o obecně prospěšných společnostech, který je však podle názoru odborníků velmi nedotažený. Chystá se zákon o občanských sdruženích. To vše je chválihodné. Tyto zákony dávají tato sdružení do mantinelů, do kterých patří. Neznemožní jim to ale činnost. Tím, že není dosud vyhovující daňový zákon, jsou nuceny některé neziskové organizace si na svoji činnost peníze vydělávat a chovat se komerčně. Jestliže jim nová legislativa odřízne tyto zdroje a nezajistí jiný přísun peněz, hrozí tak neziskovému sektoru krach a nebo ještě větší závislost na státu.