Jak se Praha bavila

Od 21. 9. 2005 – 28. 2. 2006 probíhá v Muzeu hl. m. Praha výstava Jak se Praha bavila.

      Zajímavá a podnětná výstava pod názvem Jak se Praha bavila
probíhá od 20. září 2005 v  Muzeu hlavního města Prahy. Výstava, mapující společenský život v hlavním městě od konce 18. do začátku 20. století se týká takových témat, jako byly vycházky a výlety Pražanů, život v pražských restauracích, hospodách, kavárnách, z nichž vynikaly Bohemia, Victoria nebo Arco, dotýká se kulturních událostí v divadle, v hudbě a v rodicím se českém filmu. Návštěvník nahlédne do prostředí pražských poutí a trhů a také díky bohatému obrazovému materiálu pronikne mezi kejklíře a potulné akrobaty, do cirkusů a zvěřinců. Nechybí ani technické novinky a vynálezy, ukázky z dobových humoristických časopisů a  všelijaké pestrobarevné plakáty a upoutávky na různé akce.

     Z exponátů určitě zaujmou například pánské vycházkové hole, dámské slunečníky, vějíře, divadelní kukátka a také třeba tenisové rakety či různé sportovní trofeje.

     Rozsáhlá výstava si klade za cíl ukázat, jakými druhy zábavy vyplňovali svůj volný čas Pražané v období od konce 18. století přibližně do konce 1. světové války. Praha se v tomto období postupně proměnila z provinčního města v moderní průmyslové velkoměsto a současně centrum politické a kulturní emancipace českého národa. Došlo ke změnám společenského postavení pražských měšťanů i ostatních obyvatel Prahy, což přispělo také ke změně způsobu jejich života, mimo jiné k většímu využívání různých druhů zábavy ve volném čase.

     Jak dokládají následující řádky, výběr zábavních a volnočasových činností byl skutečně velmi pestrý. Nutno však podotknout, že se Pražané bavili velmi podobně jako obyvatelé jiných evropských metropolí. K jejich oblíbeným aktivitám patřily výlety do parků, na vltavské ostrovy, na městské hradby i za ně – do Královské obory, do Wimmerových sadů nebo Kanálské zahrady. Pražané měli v oblibě také návštěvy divadel, koncertů, masopustních plesů, různých tanečních zábav i známých pražských poutí. Nejen na nich bavili Pražany svými dovednostmi akrobaté, gymnasté, kejklíři, kouzelníci, zpěváci jarmarečních písniček, majitelé loutkových divadel, kočovných cirkusů, zvěřinců či panoptik.

     K zábavě mužů samozřejmě patřila kromě jiného také návštěva hostinců, restaurací, kaváren a vináren. V posledních desetiletích 19. století začínají vznikat  zpěvní síně (šantány) a brzy nato i nejstarší kabarety.

     Toto období provázel i značný rozmach divadla, tradiční opory společenského života a zábavy. Vznikaly dřevěné scény, původně nezastřešené, kde se hrálo podle klimatických podmínek. V repertoáru měly především nenáročné operety, veselohry a frašky. Z kamenných divadel vzpomeňme alespoň Nocticovo (později Stavovské) divadlo z roku 1783 a především Národní divadlo. Položení základního kamene k této stavbě v roce 1868 se stalo mohutnou národní oslavou.

     Důležitost Prahy coby kulturní metropole dokládají mimo jiné i pobyty slavných skladatelů a virtuózů, mezi nimiž vynikli např. W. A. Mozart, L. van Beethoven, C. M. von Weber, F. Chopin, F. Liszt, H. Berlioz či N. Paganini. Hudební život Prahy by byl rovněž nemyslitelný bez českých skladatelů světového významu – B. Smetany či A. Dvořáka, světovou proslulost si získala rovněž pražská houslová škola, mezi jejíž žáky patřili např. F. Ondříček,  J. Kubelík či J. Kocian.

     K důležitým společenským událostem se každoročně řadily některé církevní, spolkové nebo řemeslnické slavnosti a vojenské přehlídky.
Mimořádnou podívanou pak byly slavnosti při příležitosti korunovací rakouských císařů za české krále.  Velkou atrakcí se stalo také předvádění některých technických novinek, např. vypouštění a lety balónů, jízda parního vozu a lodě nebo příjezd prvního vlaku s parní lokomotivou roku 1845. Další technické vynálezy z konce
19. století - fonograf, gramofon a kinematograf - pak byly k zábavě přímo určeny. V Praze byly poprvé představeny převážně na velkých reprezentačních výstavách, např. na slavné Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. 

     Druhá polovina 19. století obohatila společenské aktivity a zábavu Pražanů o vznik organizované tělovýchovy a sportu. Vznikly první tělovýchovné organizace, jako byl Sokol Pražský (1862). Přibývalo sportovních klubů, mezi ty nejstarší se řadily veslařské, bruslařské a cyklistické. K oblíbeným sportovním aktivitám patřilo i lyžování, plavání (nejstarší veřejné plovárny), dostihy, míčové hry, fotbal (nejstarší kluby - ČKV Smíchov 1881, SK Slavia Praha 1892, AC Sparta 1894), lední hokej nebo lehká atletika.

     Široké spektrum zábavy a společenského života Pražanů je na výstavě prezentováno bohatým obrazovým materiálem i trojrozměrnými exponáty,  jako jsou spolkové kroje, prapory, sportovní trofeje, stolní hry, nejstarší sportovní potřeby (brusle a velocipédy), zapomenuté hudební nástroje (skleněná harmonika), hudební strojky a automaty, dochované zbytky starých kolotočů a střelnic, loutky, stereokukátka, fonografy, nejstarší gramofony a mnohé další předměty.
Výstavu doplňují ukázky dobové hudby, k jejímu oživení rovněž přispěje i projekce nejstarších ukázek hraných a dokumentárních filmů, které přiblíží atmosféru zaniklé Prahy.

Kontakt: 
PhDr. Zdeněk Míka, kurátor výstavy; tel.: 224 223 696 (l.132),
                   e-mail: mika@muzeumprahy.cz
Oddělení prezentace, tel.: 224 227 490 (l. 112), 224 223 696 (l.111), 602 495 513; e-mail: fabikova@muzeumprahy.cz
 lukes@muzeumprahy.cz