Linux pro začátečníky - 2.díl

Přinášíme druhý díl seriálu o Linuxu. Tento pojednává ještě trošku o tom, jak tenhle systém používat a naleznete zde popis jak instalovat aplikace. Pokusím se vám vypsat náhrady za aplikace z Windows.

      Ke konci minulého dílu jsem vám slíbil, že vám vysvětlím, jak funguje adresářová struktura a co kde najdete. To splním pouze částečně, protože by to bylo moc uspěchané.

     Tak k té struktuře, pokud jste si nějakou distribuci Linuxu nainstalovali, mohli jste se dostat do problému s tím, že jste nemohli najít mechaniku CDROM, oddíl s nainstalovanými Windows apod. Tahle zařízení hledejte v adresáři /mnt, do něj se přesunete příkazem cd /mnt.

     Ale pozor, otevřeli jste si adresář třeba CDROM a zde nic není, ačkoli CD v mechanice máte? Nestává se to vždy, ale některé distribuce nemají aktivovaný supermount (automaticky připojí CD po vložení do mechaniky, načte disk apod.), takže si musíte poradit příkazem mount /mnt/cdrom (nebo hdc1 apod. podle toho co chcete připojit). Tento problém je sice častý, ale nové distribuce jej většinou nemají. Já jsem se s tímto problémem setkal nejčastěji v Live Distribucích.

     S ovladači na zařízení si většinou nemusíte dělat starosti, v Linuxu je velké množství ovladačů a problémy s nefungujícím hardware jsou nejčastěji s nějakým nestandardním hardware. Pokud si s instalací nebo sháněním ovladače na nějaký nestandardní hardware nebude vědět rady, stačí se podívat do některých diskusích fór o Linuxu, kterých je na Internetu spousta. Pravděpodobně tento problém řešil již někdo před vámi. Pokud máte grafickou kartu používající čip Nvidia nebo Ati, tak tito výrobci dávají k dispozici i ovladače na platformu Linux.

     Pravděpodobně vám počítač po stratu Linuxu naběhl do grafického režimu, pokud se tak nestalo, tak se přihlaste a napište příkaz startx.

     Tak to bychom měli standardní problémy, které by se mohly po instalaci objevit. Nyní se přesuneme k programům. Všechny distribuce Linuxu, které jsem zatím vyzkoušel měly nějaký systém instalace balíčků. Balíčky jsou v podstatě balíčky s programem, je to nejjednodušší systém instalace nějaké aplikace. Téměř vždy, když stáhneme nějaký program z Internetu, tak jej máme k dispozici ve formě zdrojových kódů, které si musíme nainstalovat. Skoro ve všech případech jsou v taru a komprimované gzipem nebo bzipem (anebo něčím jiným).

     Takto distribuované programy nainstalujeme poměrně jednoduše:

1. nejdříve si archív rozbalíme, to uděláme příkazem tar xzf název_archivu
2. přesuneme se do adresáře, kam jsme program rozbalili cd nazev_archivu
3. téměř vždy máme nástroj ke konfiguraci ./configure
4. make
5. make install

     Pokud si nevíte rady, tak se podívejte do souboru readme. Tento soubor má téměř každá aplikace.

     Náhrady za aplikace z Windows:

• Vypalování CD-DVD: cdrecord, k3b atd.
• Prohlížeče obrázků: XnView, GQview atd.

• Office: OpenOffice, KOffice, (Tuším že i 602, ale myslím, že je založená na OpenOffice)

• Přehrávače hudby: u mě vede jednoznačně XMMS (velice podobný Winampu), ještě AmaroK

• Přehrávače videa: MPlayer, Kaffeine
• Bitmapové editory: GIMP atd.
• On-Line Komunikace: LICQ
• Internetové prohlížeče: Mozilla, Mozilla Firefox, Opera, Konqueror atd.
• Správci souborů: Konqueror, Midnight Commander, Krusader atd..
• Email: Thundebird, Kmail, Evolution atd.
• Editace zvuku: Audiacity

     Možná jste si všimli, že některé programy ze světa Linuxu vám nejsou až tak neznámé. Ano, jejich kvalita je pověstná. Dnes Mozillu Firefox používá i velká část uživatelů Windows, GIMP je snad nejlepší grafický program šířený zdarma, Audiacity je na tom podobně jako GIMP.

     Tak, to je zatím vše, ale těšte se zase na další díl.