Vyhovuje vaše klubovna hygienickým předpisům?

Říkáte si, cože, jakým hygienickým předpisům? Copak na klubovnu nějaké jsou? Také jsem se divil, jsou. Divil jsem se podruhé, když jsem se dozvěděl, co všechno má taková klubovna pro děti splňovat.

     Dostali jsme nebytové prostory po podnikateli, který v nich měl zámečnickou dílnu. Prostě za ním přišly na kontrolu hygieničky, ale nenašly ho, protože tam už přes rok nepodniká. Místo něj jsem tam byl já a uklízel jsem. Hned mi řekli, že si musíme zažádat na klubovnu i na internetstudio vyjádření hygieniků.

     Klubovnu máme ve sklepním prostoru, protože lukrativnější prostory se v Praze dětem za symbolické nájemné nedávají. To už jsme na vlastní kůži vyzkoušeli, když jsme uspěli až z asi pátou žádostí. Jenže teď jsou problémy. Dozvěděl jsem se, že klubovna pro děti musí mít strop vysoko nejméně tři metry. Ta naše má světlou výšku 245 cm. Dost mě tenhle požadavek zaujal, protože jsem těsně po roce 1990 působil na Jižním Městě a vím, že v sídlištní zástavbě budete těžko hledat místnosti s takto vysokým stropem.

     Trochu nechápu logiku, že dítě je někdy až 24 hodin doma v bytě, kde tato výška není (aspoň já mám doma strop tak kolem dvou a půl metru), ale když bude títě dvě hodiny týdně na schůzce v klubovně, která má strop stejně vysoko jako je v bytě, kde i spí, tak to najednou hrozně moc vadí.

     Docela by mě zajímalo, jestli někdo vede oddíl na Jižním Městě nebo jinde na sídlišti a má v klubovně strop tři metry vysoko, kdyby mi mohl napsat. Uvítám i příspěvky těch, kteří mají strop nižší a samozřejmě, budou-li chtít, jim zachováme anonymitu, aby neměli problémy.

     Navíc tak vysoký strop je velmi nepraktický z hlediska vytápění, které je v zimě pro většinu oddílů pohromou. Dost oddílů, kteří mají v klubovně strop vyšší, to naopka řeší zbudováním dřevěného patra, čímž si ho sníží.

     Druhou věcí je WC. Měly by být nejméně dvě, zvlášť pro kluky a zvlášť pro holky. Ono správně by měl mít svoje vlastní WC i vedoucí, protože je to vlastně pedagogický pracovník a ve školách, jak známo, mají učitelé také svoje WC, kam nechodí žáci. Docela by mě zajímalo, v kolika klubovnách mají spoň dvě WC. Nepočítám v to samozřejmě třeba velké klubovny tělovýchovných jednot či DDM nebo jiných větších zařízení.

      V roce 1990 jsme se scházeli s oddílem v bývalých agitačních střediscích na Jižním Městě. Většina z nich neměla WC vůbec. Kluci prostě chodili ven a holky, které to mají složitější, to musely většinou vydržet. Nevím, že by to tenkrát někoho vzrušovalo. Tenkrát byla klubovna s jakýmkoliv WC, třeba i společným, přepychem.

     Hygieniky zajímá i osvětlení. Akorát nevím, jak zjistit jeho hodnotu v luxech, protože watáž, která se běžně uvádí, jim prý nestačí. Koupili jsme si do klubovny dvoje akumulační kamna, které stály 25.000,-- Kč. Teď se bude zkoumat, jestli neobsahují azbest, protože ten je zakázaný. Nyní musím ještě měřit velikost oken.

     Vzpomenu-li si na doby, kdy si parta kluků našla nějakou boudu a nebo UNIMO buňku a tam si udělala klubovnu, kterou si sama zařídila, to by asi hygienici vyletěli stropem. Dovedu pochopit, že klubovna by měla být čistá, teplá, ale hlavně estetická a bezpečná. Vždyť pobyt dětí v ní týdně je prakticky zanedbatelný. Ze 168 hodin tam stráví 8 hodin, což je necelých 5%.

      Budu rád, rozvine-li se k tomuto článku diskuse dalších vedoucích, jaké mají oni zkušenosti a názory. Mám obavy, aby díky činnosti hygieniků nakonec neustala veškerá dobrovolná činnost s dětmi, protože by byla tak nákladná, že by ji nikdo nezaplatil. Myslím si, že je lepší, když bude dítě dvě hodiny týdně sedět v klubovně, která má o půl metru nižší strop, než je předepsáno a kde je jenom jeden záchod místo dvou, než když bude někde na ulici fetovat nebo krást nebo něco ničit. Co si o tom myslíte vy?