Cesta kolem světa za 80 dní

Již měsíc běží v našich kinech film Cesta kolem světa za 80 dní podle stejnojmenného románu Julese Verna. K němu se také vztahuje soutěž o zajímavé ceny, která se již blíží ke konci.

Režie:……………..Frank Coraci
Scénář:……………David N.Titcher podle románu Julese Vernea
Kamera:…………..Phil Meheux
Hudba:……………Trevor Jones
Střih:………………Tom Lewis
Producent:………...Bill Badalato, Hal Lieberman
Produkce:…………Walden Media, Walt Disney

     Slavný román Julese Vernea Cesta kolem světa za 80 dní inspiroval už nejednu filmovou a televizní adaptaci. Doposud nejznámější a nejúspěšnější byla verze Michaela Andersona z roku 1956, oceněná pěti Oscary. Novou podobu starému příběhu nyní dal režisér Frank Coraci; v jeho snímku se slavná dobrodružství spojují s komediálními a akčními prvky v jedinečnou podívanou pro celou rodinu.

     Hrdinou nového snímku Cesta kolem světa za 80 dní je výstřední vynálezce Phileas Fogg (Steve Coogan), jenž ve viktoriánském Londýně působí rozruch svými pokusy proniknout do tajů létání, elektřiny a kolečkových bruslí. Oficiální vědecké kruhy v čele s Lordem Kelvinem (Jim Broadbent), předsedou Královské akademie věd, však na jeho snahu pohlížejí s posměchem a přezíráním: všechno už přece bylo vynalezeno a objevovat něco víc je čirá pošetilost! V zoufalé snaze, aby ho vědecká komunita konečně začala brát vážně, uzavře Phileas Fogg s lordem Kelvinem bláznivou sázku: za osmdesát dní prý dokáže objet celý svět! Spolu se svým sluhou, Číňanem s francouzskou přezdívkou Passepartout (Jackie Chan), a odvážnou francouzskou malířkou Monique (Cécile de France) se Fogg vydává na šílený závod s časem, v němž zdolávají země a kontinenty nejrůznějšími dopravními prostředky, po souši, po vodě i ve vzduchu.

     “Verneovu Cestu kolem světa za 80 dní každý zná, takže se pro nás mohla stát skvělým odrazovým můstkem,” říká Jackie Chan, který do filmu vnesl své charakteristické umění spojit komedii a bojová umění v jediný, energií nabitý koktejl. “Frank Coraci byl velmi otevřený vůči všem mým nápadům, týkajících se akčních scén. Chtěli jsme lidi rozesmát a myslím, že se nám to opravdu podaří.” Výkonná producentka Phyllis Aliaová dodává: “Naše verze Cesty kolem světa spojuje dobrodružný žánr s komedií, akčním filmem a fantasy. Je to dosud nevídaná, magická podívaná, která divákům umožní procestovat svět a poznat nové, exotické kultury.” “Naším cílem bylo natočit výpravný velkofilm se smyslem pro humor,” říká režisér Frank Coraci.

     Coraci byl doposud především režisérem komedií (mj. Píseň pro nevěstu, Vodonoš) a Cesta kolem světa za 80 dní se pro něj stala první velkorozpočtovou podívanou. Producent Cary Granat o něm říká: “Ve Frankovi Coracim jsme našli skutečného vizionáře, který klasickému Verneovu příběhu vdechl vizuální magii a přesvědčivost.”

     Režisérovi bylo od počátku jasné, že samotné cestování kolem světa už v dnešní době není dostatečně atraktivní a že filmová adaptace románu bude vyžadovat nový přístup. Klíčem k nové interpretaci se mu staly vynálezy: “Napadlo mě udělat z Philease Fogga bláznivého vynálezce, který si vyrábí spoustu nejrůznějších bizarních hračiček.” Myšlenka proměnit Fogga v muže, který jde o krok napřed před svou dobou, nejenže příběh obohatila o další zábavnou vrstvu, ale navíc do něj vnesla typickou atmosféru známou i z jiných Verneových románů.

      Hlavní hvězdou v hereckém ansámblu Cesty kolem světa za 80 dní se stal Jackie Chan v roli Foggova sluhy, pomocníka a někdy také zachránce Passepartouta. Jeho role se ve srovnání s literární předlohou rozrostla o důležitou vedlejší zápletku: Passepartout má za úkol vrátit do své rodné vesničky Lanzhou kultovní nefritovou sošku Buddhy. “Myslím, že je to poprvé, co Jackie hraje také pro dětské publikum,” říká producent Hal Lieberman. Chan přivítal výzvu vyzkoušet si poněkud odlišný žánr, než na jaký byl dosud zvyklý: “Rád bych, aby mě publikum bralo také jako herce, a ne jenom jako akční hvězdu,” říká. Ve spolupráci s režisérem Coracim Chan snímek obohatil o řadu dynamických akčních scén, inspirovaných slavnými čísly Bustera Keatona, Charlieho Chaplina či Freda Astaira.

     Pro roli Philease Fogga režisér Coraci už od začátku počítal s britským hercem Stevem Cooganem: “Musíte věřit, že Fogg je génius, ale také to je tak trochu legrační týpek. Když jsem Stevea viděl ve filmu Nonstop party, hned mi bylo jasné, že jsem našel svého člověka,” říká. Producent Cary Granat dodává: “Steve Coogan je Peter Sellers své generace. Je neuvěřitelně talentovaný.”

     Coogan byl příležitostí zahrát si Fogga ihned nadšen: “Cesta kolem světa je slavný příběh. Je to velká zodpovědnost, ztělesnit takovou proslulou postavu, o které už každý čtenář má nějakou představu a od vás očekává, že tuto představu naplníte. Ale právě to mě na té roli přitahovalo.” Jeho hrdina se ovšem ve srovnání s románovou předlohou poněkud změnil: “V knize je Fogg záměrně vykreslen jako poněkud šedivá, upjatá figura,” říká Steve Coogan. “Frank se rozhodl změnit ho v nadšence, který navíc nemá příliš velké sebevědomí, čímž mi dal daleko větší komediální prostor.”

     Spolu s Foggem a Passepartoutem absolvuje osmdesátidenní cestu kolem světa také francouzská avantgardní malířka Monique, jejíž tvorba nenachází pochopení u dobových kritiků. “Stejně jako Phileas, také Monique je o krok napřed před svou dobou,” říká Frank Coraci. “Je to vášnivá žena, která si umí jít za tím, v co věří.” Představitelku Monique hledali tvůrci mezi nejlepšími francouzskými herečkami a nakonec ji objevili v rodilé Belgičance Cécile de France. “Cesta kolem svět za 80 dní je přesně ten druh dobrodružného filmu, které jsem milovala jako dítě,” říká. “Právě kvůli takovýmto filmů jsem se chtěla stát herečkou.”

     Britský herec Jim Broadbent ztělesnil Foggova hlavního protihráče, konzervativního Lorda Kelvina. “Kelvin je skrznaskrz padouch,” vysvětluje Broadbent. “Dělá všechno pro to, aby tu úžasnou cestu kolem světa překazil. Je z hloubi duše přesvědčen, že věda a civilizace už se dál nemohou vyvíjet a s daným stavem věcí je spokojený.”

     Po stopách trojice, cestující kolem světa, se vydává Ewen Bremner v roli inspektora Fixe, najatého Lordem Kelvinem. Jeho hrdina ve filmu slouží hlavně jako neškodný boxovací pytel, jehož jednání připomíná eskapády figurek z kreslených filmů. “Pokaždé, když se objeví na plátně, skončí to pro něj nějakou katastrofou,” říká Bremner. “A přitom je stále přesvědčen, že má situaci pod kontrolou.”

     V symbolických roličkách se v průběhu filmu objeví celá řada hvězdných tváří. Arnold Schwarzenegger, k nepoznání změněný neobvyklou parukou, se ve filmu objeví v roli marnivého tureckého prince, který se zamiluje do Francouzky Monique. Komik Rob Schneider (Žába k zulíbání) si zahrál tuláka, který Philease Fogga učí žebrat. Kathy Batesová (Misery nechce zemřít) v závěru filmu ztělesnila královnu Viktorii, Owen a Luke Wilsonovi se zase objeví ve scéně na Divokém západě. “Putování kolem světa přináší divákům řadu překvapení, a chtěl jsem, aby jedním z těch překvapení byli i lidé, které hrdinové potkávají,” říká Frank Coraci.

     Klíčovou roli pochopitelně stál výběr co nejpestřejších natáčecích lokací. “Před natáčením jsme sami podnikli opravdovou cestu kolem světa, během níž jsme hledali místa k natáčení,” říká Coraci. “Za dva týdny jsme projeli 18 zemí, sám jsem si připadal jako Phileas Fogg.” Cílem této cesty bylo najít několik lokací, které by se daly využít rozmanitým způsobem. Prvním z nich se stalo Thajsko, které ve filmu zastoupilo Indii i Čínu. “Potom jsme jezdili po Evropě a objevili Berlín,” říká producent Bill Badalato. “Velice nás překvapil svou rozmanitostí a zjistili jsme, že klidně může představovat Londýn i Paříž. A tyto dvě země, Thajsko a Německo, nám nakonec v Cestě kolem světa zahrály téměř celý svět.”

     Thajsko sloužilo především jako pozadí pro Lanzhou, Passepartoutovu rodnou čínskou vesničku. Architekt Perry Andelin Blake, který s Coracim již dříve spolupracoval na filmech Vodonoš a Píseň pro nevěstu, ji od základů vybudoval na úpatí thajských hor. “Thajsko je magické místo a myslím, že trochu z jeho kouzla se nám ve filmu podařilo zachytit,” říká Coraci.

     Patrně nejobtížnější scénou, natáčenou v evropských exteriérech, bylo dramatické přistání Foggova létacího stroje před davem čumilů na schodech Královské akademie věd. Příslušné záběry se natáčely na jednom berlínském náměstí. Technický štáb tam vybudoval obrovskou třicetimetrovou konstrukci, ze které improvizovaný “létací stroj” spouštěli na zem. “Náměstí bylo pro naše potřeby dokonalé,” říká Blake. “Nejenže bylo dostatečně velké, ale navíc bylo obklopeno nádhernými historickými stavbami, především pak budovou Opery, která nám posloužila jako Akademie věd.” Na jedné straně náměstí však bylo nutno zakrýt modernější stavby, a tak tam tvůrci vybudovali vlastní “historickou” budovu, zhruba dvanáct metrů vysokou, šedesát metrů dlouhou repliku v obdobném stylu jako okolní domy.

     Důležitou součástí atmosféry Cesty kolem světa za 80 dní jsou i Foggovy podivuhodné vynálezy. Tvůrci chtěli Philease Fogga vylíčit jako neškodného, ale bláznivého vědce, jehož vynálezy jsou zflikovány ze starého haraburdí. “Jako dítě jsem si vyráběl “stroje”ze všemožných krámů, které jsem našel. Chtěl jsem, aby Foggovy výtvory vypadaly podobně,” vysvětluje architekt a výtvarník Blake. Jeho nejodvážnějším projektem se stal již zmíněný létací stroj, který si Phileas Fogg sestaví ze součástí zaoceánské lodi.

     Celková vizuální podoba snímku se nese v duchu “futuristického retra”: děj se odehrává na konci 19. století, ale jeho hrdinové (stejně jako jejich autor, Jules Verne), jsou zároveň již jednou nohou v budoucnosti. Tvůrci se přitom inspirovali poetikou padesátých let 20. století. “Padesátá léta jsme si zvolili proto, že v té době lidi hodně pohlíželi do budoucnosti. Stavěli první kosmické rakety a podobné věci. Snažili jsme se tohoto ducha integrovat do doby kolem roku 1880,” říká Perry Blake.

     Na celkové vnější podobě filmu se podílela také návrhářka kostýmů Anna Sheppardová: “Tento projekt byl pro mě poněkud neobvyklý, protože obvykle pracuji na filmech z druhé světové války, jako byl Pianista či Schindlerův seznam,” říká. “Film plný létacích strojů a jiných vynálezů si žádá trochu jiný přístup. Nemusela jsem se tak přísně držet dobových reálií a mohla jsem popustit uzdu fantazii. Kostýmy, které se v Cestě kolem světa objeví, jsou proto spíše mou interpretací dobové módy.”

     Spojení filmu a cestování pro něj není novinkou: jako začínající filmař natáčel cestopisné dokumenty pro velkou cestovní kancelář. Coby režisér hraných filmů debutoval snímkem Murdered Innocence. Režíroval také komedie Vodonoš a Píseň pro nevěstu, obě s Adamem Sandlerem v hlavní roli.

     Začínal jako jevištní komik a na jevišti jednoho z londýnských klubů ho také objevil televizní hledač talentů pro pořad First Exposure. Posléze se Coogan začal objevovat pravidelně jako komik na obrazovkách britských televizí. Roku 1994 obdržel cenu British Comedy Awards pro nejuznávanější osobnost v oboru komedie. Na velkém plátně se objevil například v roli Krtka ve filmu Žabákova dobrodružství, v hlavní roli snímku Nonstop party z prostřední britské hudební scény 80. let, či v povídkovém filmu Jima Jarmusche Kafe a cigára.

     Jackie Chan (Passepartout)

     Jedna z největších asijských hvězd se prosadila i v Hollywoodu díky úspěchu snímků jako Křižovatka smrti nebo Rytíři ze Šanghaje. Jacki Chan od sedmi let trénoval ve škole pro herce pekingské opery a zvládl náročné techniky čínského divadla včetně akrobacie, gymnastiky, bojových umění, zacházení se zbraněmi, tance, zpěvu a dramatického herectví. Začínal jako herec epizodních rolí a režisér akčních scén. Vytvořil si vlastní styl, kombinující náročné akční kousky a komediální herectví.

     Jeho dlouholetá kariéra v divadle, na televizní obrazovce i ve filmu vyvrcholila v roce 2003 Oscarem za vedlejší roli v dramatu Iris. Mimo jiné si také zahrál v muzikálu Moulin Rouge, v dramatu Gangy New Yorku, snímcích Výstřely na Broadwayi, Hra na pláč, Tichý hlas či v legendárním Brazil.

     Jedna z nejslibnějších francouzských hereček se doposud objevila např. ve filmech L´Art délicat de la séduction, Haute tension. Za roli ve filmu Erasmus a spol. obdržela prestižní francouzskou cenu César.

     Je tak povznášející vidět dobrou akční komedii, která je plná humoru, ale není v ní sex a nudistické scény jako v dnešních filmech.

     Konečně tu je pěkný akční film, na který mohu vzít bez obav svoji malou sestru.

     Těšil jsem se na tento film a doufal jsem, že bude jiný než Oscarová Cesta kolem světa. Mé očekávání bylo naplněno. Díval jsem se na film s lidmi ve věku 35 let a jejich reakce byla úžasná, nejlepší film, jaký jsem kdy viděl … pokud hledáte humorný, zábavný, optimistický film … jděte na Cestu kolem světa.

     Nápad pozměnit původní předlohu činí film mimořádně vtipným a zábavným. To je ten hlavní důvod, proč se díváme na filmy. Je to tak?

     Soutěž o ceny k tomuto filmu najdete zde.