Učitel nebo novinář

Mám poměrně hodně zájmů. Mimo psaní, mě zajímá též učitelování. Dlouho jsme se rozhodoval, jestli až budu dospělý, mám být učitelem nebo novinářem. Na začátku tohoto milénia jsem se myslím už rozhodl.

      Psaní článků a povídek je zajímavé. Píšu do nejrůznějších internetovských časopisů, převážně amatérských. Nejvíc nyní píšu do tohoto magazínu eKamarád, moje články ale najdete i v dalších časopisech, mezi které patří Locátor, Tulácký Bratříček, Genese a dnes již neexistující Speed Express, který jsem několik měsíců šéfredaktoroval. Z profesionálních časopisů jsem psal i do Živě a České školy. Moje články můžete najít i v Zavináči a Tady jsme. Psal jsem i do WebMagu, který bohužel také zanikl.

     Ve škole jsme od 3. třídy získali nového třídního učitele. Ten se stal mým vzorem a velice mě ovlivnil. Vyřešilo to mé předchozí problémy s učiteli, protože podle naší první třídní učitelky jsem byl grázl. Nový třídní učitel nám dal všem novou šanci a na posudky předchozí třídní učitelky nedal. Protože nám žákům i rozumí a má pro nás pochopení, ovlivnil mě natolik, že chci, až budu dospělý, také učit.

     Učitelé jsou v naší společnosti špatně placení. Táta mi to proto zpočátku vymlouval, ale když zjistil, že mě to opravdu baví, tak řekl, že mi bude šetřit peníze, abych z nich měl potom na přilepšenou. Novináři jsou sice placení lépe, jenže psát pro profesionální magazíny není vůbec jednoduché. Ze začátku to vypadalo dobře, psal jsem články pro Živě, kde mě za to sice nic neplatili, protože mi není ještě 15 let, ale to mě nevadilo. Moje články četlo hodně lidí a dost jsem se při tom i naučil, protože občas mi pan Holčík článek vrátil s připomínkami, že to či ono tam mám vylepšit. Bohužel, Živě má hodně autorů a tak pan Holčík uveřejňoval moje články stále méně a vždy až po několika připomenutích. Poslední článek jsem mu poslal už pětkrát, takže není možné, aby mu nedošel. Článek nevyšel a ani mi pan Holčík nenapsal proč, co je na něm špatně. Připadá mi, že si profesionální magazíny svých dopisovatelů asi moc neváží. V mém případě ani nemají zájem mě něco naučit. Proto už na Živě psát nebudu, když tam o moje články už nestojí.

     Moje články, které jsem psal o různých internetových časopisech a stránkách, jim v několika případech pomohly. Například článek o eKamarádovi zvýšil jeho čtenost, která se od té doby ustálila kolem deseti návštěv denně. Psal jsem i o Mozaice, Zavináči, Speed Expressu, Tuláckém Bratříčku, Dětské seznamce, The Gate a dalších stránkách, které buď dělají děti nebo jsou pro děti určeny. Některým z těchto stránek moje články celkem pomohly. Je to tedy škoda, ale co se dá dělat. Psát ale nepřestanu, pouze se budu zaměřovat na amatérské magazíny a psát pouze pro radost.

     S novým miléniem jsem se tedy rozhodl, že učitelská profese pro mě bude v dospělosti zajímavější. Proto si psaní nechám pouze jako koníček. Psát je lepší pro zábavu.