Vtipy na Silvestra

Je tu Silvestr a tak dnes přinášíme toho humoru trochu více. Doufáme, že se budete dobře bavit a že do nového milénia vstoupíte zvesela.

     Snoubenec se ptá svojí snoubenky: "Zlatíčko, co by jsi chtěla k narozeninám?"
     Ona říká: "No uhádni, co to je. Věší se to na ramínko, dělá to tik tak a dá se při tom tancovat."
     Rozmýšlí. "No, podávám se. Nevím."
     "No, nedá se nic dělat. Je to jarník, hodinky a magnetofon."

      Povídají si dva přátelé: "Tak jak je to v manželství, kamaráde?"
     "No víš, moje žena je výborná žena. V literatuře je doma, ve výtvarnictví je doma, v hudbě je doma, jenomže nikdy není doma."

     Potkají se dvě kamarádky a jedna povídá: "Prosím tě Máňo, jak to je možný, že máš dítě, když jsi ještě neměla svatbu?"
     "No prosím tě, copak to dítě může vědět, kdy ta svatba bude."

     V porodnici listuje mladá maminka v telefonním seznamu.
     "Hledáte pro malého křestní jméno?", ptá se sestřička. "To si vemte radši kalendář."
    "Ale víte sestřičko, já radši ten telefonní seznam, já totiž nehledám křestní jméno, ale příjmení."

     Jedna paní vařila halušky s mákem. Když je uvařila, zjistila, že nemá mák. Řekla svému papouškovi: "Jdu koupit mák. Ty zatím halušky nesněz nebo tě ostříhám a dám za okno." Když se vrátila, halušky tam nebyly. Vzala nůžky, ostříhala papouška a dala ho za okno. Šel okolo holohlavý pán a papoušek zakřičí: "Vy jste také papal halušky?"

     Stěžuje si Francouz: "Říkejte si, co chcete, móda je pro nás zkáza, ženské vrtochy jsou nevyzpytatelné. A móda se mění jako dubnové počasí."
     "My Gabrované módu vítáme", kategoricky prohlašuje muž z Gabrova.
     "Cožpak se při tom nedostáváte do finančních potíží? Vás to nerujnuje?", žasne Francouz.
     "Ani v nejmenším. A je to docela jednoduché. Než mě žena přesvědčí, že si dá něco ušít, dávno tom mezitím vyjde z módy. No a pak mě zase začne přesvědčovat o další módní novince."

     Babička se prvně dívala na televizi.
     "Tak co, babi, jak se vám to líbí?"
     "Moc", povídá babička. "Víte, když zavřu oči, je to skoro tak pěkné, jako rádio."

     Nováčci nastoupili na kasárenském dvoře.
     "Tak, kdo z vás umí vařit?", ptá se kapitán. Hlásí se vojín.
     "Vařil jste už někdy v tak velkých kotlích?"
     "Vařil, ještě ve větších."
     "A co jste vařil?"
     "Asfalt."

     "Zrcadélko kouzelné, řekni, kdo je na světě nejpitomější?"
     "No přeci vy můj pane."
     "Nu což, aspoň do nikoho nemusím cpát otrávané jablíčka."

     Vlak prudce zabrzdí a zůstane stát. Cestující se ptá průvodčího, co se stalo.
     "Porazili jsme krávu", paní.
     "Prosím vás, ona stála na kolejích?"
     "Ne, honili jsme ji po poli."

     Tři králové v Betlémě přijdou k jesličkám. Ten jeden se praští o trám do hlavy a vykřikl: "Ježíši Kriste".
     A svatej Josef povídá panence Marii: "No vidíš, to by bylo jméno a ty pořád Hugo, Hugo."

     K psychiatrovi přijde muž a představí se: "Jsem Napoleon Bonaparte."
     "Račte se posadit výsosti. Na co si stěžujete."
     "Přicházím kvůli manželce."
     "Á zřejmě kvůli císařovně Josefíně."
     "Ano. Jsem úplně bezradný pane profesore. Představte si, že ona se každému představuje jako Marie Nováková."