Z kroniky Tuláků - 127.- část

V únoru se chodí skautský pochod přes Brdy a Tuláci na něm ani v roce 1994 nechyběli.

Zimní přechod Brd alias cesta zimou a bahnem 12. 2. 94

     Sešli jsme se na Kačerově v tomto počtu: Míla, já, Martin S. a Jirka. Golem opět nedodržel slovo, což znamená, že ani nepřinesl své kartičky ostatním. 121 jedeme ke Krčskému nádraží, vystupujeme trochu dál, než plánujeme. Jdeme přes koleje, já a Martin jsme si to střihli přes vagón, Míla to obchází.

     Míla kupuje lístky a čekáme na vlak. Už jede. Nastupujeme a je všude obsazeno, stoupáme si do chodbičky. Braník, davy lidí se cpou do vlaku, ve kterém je teď trochu více těsno.

     Rymáně. Vystupujeme a jdeme do Mníšku. Cestou chytáme psa, který utekl a panička za ním vyběhla v pantoflích do pole. Už vidíme proudy, které se valí z Mníšku od nádraží. U podchodu pod silnicí se setkáváme. A jdeme dál a dál, občas měníme lístečky.

     U rybníka potkáváme Smůlu. Pokračujeme. Měníme a měníme lístečky. A už jsme u Kytínské louky. Je tam polní kuchyně a dávají tam čaj. Svačíme. S Martinem jdeme na zkoušku postřehu. Z šesti otázek máme 3 dobře. Po té se mě Martin pokouší přemluvit na zkoušku tělesné zdatnosti. Odmítám!

     Jdeme dál do Řevnic. Cestou mluvíme o Wahagánii, o diplomkách a poválečných lístečcích. Řevnice. Vlakem na Smíchov a domů.