ICQ a děti

O ICQ jsem se dozvěděl od svých kamarádů, tak jsem si ho asi před rokem nainstaloval. Je to opravdu skvělý pomocník a dnes už bych si život na Internetu bez něj ani nedovedl představit.

     S instalací ICQ mi kdysi pomáhal kamarád a pak chvíli trvalo, než jsem se ho naučil používat. Dá se stáhnout z Internetu na stránce www.icq.com a nebo v české verzi na www.icq.cz .Mě to instaloval kamarád z CD a mám to v angličtině. Anglicky sice zatím moc neumím, ale už jsme si zvykl.

     Mezi dětmi je ICQ rozšířeno poměrně dost. Je třeba na něm dodržovat určité bezpečnostní zásady, proto bych ho asi úplně malým dětem nedoporučil. Důležité je bezpečnostní nastavení, které musí být tak, aby jste zbytečně nenabízeli moc informací o sobě. Zkušený hacker, když bude chtít, si je stejně zjistí, ale nač mu to ještě usnadňovat.

     V kontaktlistu mám asi dvacet kamarádů, takže mám přehled, kdo z nich je on line na Internetu. Můžeme si přes ICQ vyměňovat krátké zprávy, které jsou velmi rychlé. Protože se mi ICQ aktivuje při každém připojení na Internetu, každou zprávu, kterou mi někdo pošle, hned vidím. Lze ji tedy poslat i tomu, kdo právě není on line.

     Přes ICQ lze posílat i soubory. Je to rychlejší než emailem, ale je třeba, aby byli oba současně on line. Zejména pro velké soubory je to velká výhoda, protože přes ICQ je to několikanásobně rychlejší.

     ICQ má i svůj chat, který je mnohem rychlejší, než klasické www chaty. Navíc v něm máte stoprocentní soukromí. Můžete si tam nastavit i režim několika oken, v kterém přímo vidíte, jak druhý píše. Tenhle režim je vhodný, pokud chatujete ve dvou. Chatuje-li vás více, je lepší režim klasického chatu, kde se váš text objeví až po stisku klávesy Enter.

     Pro větší bezpečnost jsme si zadal požadavek autorizace, takže si mě do kontaktlistu může dát jenom ten, komu to povolím. Protože si ho současně s povolením autorizace dávám do kontaktlistu i já, mám přehled, kdo mě má ve svém kontaktlistu.

     Pokud mám hodně práce a nechci být rušen, dávám si někdy režim invisible, v kterém mě ostatní na Internetu nevidí. Režimů je na ICQ hodně, což poznám podle různých ikonek. Většinu z nich zatím ale ještě neznám a nevím, k čemu slouží.

     Na ICQ je také důležité heslo. Když vám na něj někdo přijde a zná vaše číslo, může se přihlásit jako vy a potom posílat zprávy za vás či vám dokonce vaše ICQ zrušit. To se mě jednou stalo. Pak jsem si musel založit nové, vytvářet nový kontaktlist a bylo s tím dost práce. Hlavně jsem přišel o archívy chatů. Když chatujete, můžete si totiž celý rozhovor uložit a později znova přečíst.

     ICQ můžu všem doporučit. Pouze to chce určitou obezřetnost a nebýt zase moc důvěřivý. Je třeba mít vždy na paměti, že nikdy nevíte, kdo je opravdu na druhé straně Internetu a jaké má úmysly.