Diferencovaná výchova

Zajímavý příspěvek jak diferencovat výchovu podle mentálních schopností dětí, bez ohledu na věk, nám přišel poštou. Považujte ho za dobrý námět do diskuse.

     Říká se, že dnešní děti jsou vyspělejší. Otázka je, v jakém směru. Jsou vyspělejší i morálně? Např. některé požadavky dětského parlamentu požadují pro žáky základních škol věci, které měly dřívější generace na střední či dokonce až na vysoké škole. Pokud dnešní žáci základních škol dosáhnou morálního stupně, které měly dřívější generace až na středních či vysokých školách, proč ne. Při tom mám na mysli hlavně sebekázeň a uvědomělý přístup ke vzdělání.

     Jenom pro srovnání. Když nepřijde na základní škole do hodiny učitel, většinou na to ředitele školy přijde velmi brzy, protože se ze třídy ozývá ohlušující binec. Pokud se to stane na střední škole, mnohdy se to ani nepostřehne. Studenti využijí volnou hodinu k tomu, aby si udělali v klidu to, co potřebují, tedy buď si píší domácí úkoly nebo se učí a nebo si třeba i čtou. A potom prostě dodatečně dojde služba s třídní knihou za vyučujícím, aby onu suplovanou hodinu zapsal.

     Nic se nestalo. Třída byla radši, že je sama a že zde není učitel, který by se nutil k aktivitě, která by studenty otravovala. Učitel, či spíše v tomto případě středoškolský profesor, zase může být rád, že strávil volnou hodinu po svém, aniž by musel vysedávat ve třídě a suplovat předmět, ke kterému třeba ani nemá žádný vztah.

     Není to možná ideální případ, ale je to případ jisté uvědomělosti a vyspělosti studentů. Prostě něco za něco. Chceme nějakou výhodu, ale něco za ni nabídneme. Ostatně, i když učitel přijde, není problém se s ním dohodnout, že nechá třídě volný program, ale oni budou v klidu. A učitel si aspoň v této hodině opraví písemky. Učitel bude jistě tolerantnější k takovýmto žákům, než k těm, kteří jej sami přinutí tím, že budou dělat binec, aby je zaměstnal a pak si budou naříkat, že je otravuje, tím, že po nich něco chce.

     Protože tato úroveň na různých školách je různá, a to v průběhu věku, jsem pro diferencovanou výchovu. Pokud rozdělíme žáky do různých kast, ale podle zásluhy, pak není problém, určitým kastám, kde budou vyspělejší žáci, poskytnout určitá privilégia. Ovšem musí si je zasloužit a za prohřešky se mohou dostat do nižší kasty s menšími privilégii.

     Proč by tedy ta nejvyšší kasta nemohla mít toleranci v nezkoušení při indispozici, jak to požaduje dětský parlament? Naproti tomu bych ji neposkytl té nejnižší kastě a zde bych naopak přitvrdil ve výchově a trestech za nekázeň. Předpokládám, že žákovi z nejvyšší kasty by za tentýž přestupek stačilo k ukáznění napomenutí, zatím co na toho s nejnižší kasty by byla třeba rákoska.

     Žákům z vyšších kast bych nechal i větší demokracii v možném výběru trestu za přestupek. Ať si sám rozhodne, jestli se nechá přeřadit do nižší kasty a nebo absolvuje třeba symbolický výprask na zadek či zůstane po škole, kde bude vykonávat prospěšné práce pro školu. Samozřejmě ale v mezích, aby tento výběr nezneužívali. Symbolických výprasků může být za určité období jenom určité množství, pak musí přijít silnější a nebo jiný trest.

     Myslím, že tato forma by školám pomohla. Žáci by byli sami více motivováni se chovat tak, aby se dostali do vyšší kasty s vyššími výhodami. A motivace je hnacím motorem výchovy.