Naše Vánoce

Vánoce jsou svátky, na které jsem se vždycky těšil a těšit budu. Vždy je trávíme v rodinném kruhu a dodržujeme určité tradice. Jsou to svátky domácí, proto je trávíme doma.

     Vánoce patří mezi jedny z nejhezčích svátků v roce. Mnoho lidí je považuje za svátky hojnosti a blahobytu, ale jsou na omylu. Tyto svátky mají vyjadřovat dobrý vztah k bližním. Jejich podstatou je obdarovávat druhé a dělat jim tím radost. Radost máme dělat nejenom lidem, ale všem bytostem na tomto světě, tedy i zvířatům.

     Pro mě má Vánoční období ještě více aspektů. Je to doba, kdy vzpomínám na svoji maminku a své dva bratry, kteří už nejsou mezi námi. Na Vánoce, jako by za námi přicházeli a já rozjímám a vzpomínám na mnoho zajímavých zážitků s nimi. Osud všech tří byl bohužel velmi smutný, téměř tragický. Byla to návaznost na osudovou historii několika našich společných kamarádů. Proto na Štědrý den vzpomínám doma s naší rodinou - nevlastním tátou a třemi nevlastními bratry a na 1. svátek vánoční vzpomínáme společně s našimi kamarády z Bratrstva.

     O Vánocích si tím více uvědomuju, že duševní hodnoty jsou mnohem více než hmotné statky. Maminka, sourozenci a kamarádi zde již nejsou, ale v mých vzpomínkách zůstávají. Zůstávají tu po nich některé jejich skutky.

     Druhý svátek vánoční má také svoji specifiku. Zatím co Štědrý den patří výhradně rodině, 1. svátek vánoční výhradně mým kamarádům z Bratrstva, tak 2. svátek vánoční patří našemu středisku. Vzpomínky jdou již stranou a s kamarády se věnujeme naší mladé generaci ve střediscích Bratrstvo a Tuláci. Tento den patří tradičnímu turnaji ve stolním tenisu a potom fotbalovému zápasu Tuláci versus Bratrstvo. Večer pak patří rozjímání, promítání filmů či prohlížení diapozitivů. Tento den je zcela uzavřeným dnem našich dvou středisek. Na naše akce rádi zveme hosty, tento den je však vyjímkou. Je to svátek naší velké rodiny. Vždyť Vánoce jsou rodinné svátky.

     Na Vánoce samotné nikam nevyjíždíme a nevyjíždíme ani po Vánocích. Zaměřujeme se na akce doma, kterých je hodně. Velkou aktivitu v tomto období mají kluby samotné. Probíhají tedy nejrůznější akce od sportovních, jako např. Tulácko-bratrský víceboj až po akce zcela zábavné.

     "Proplujeme" tak až k Silvestru. Ten většina z nás slaví po svém. Ani na Silvestr nikam nevyjíždíme. Dopoledne děláme nějakou větší akci, která bývá zase naopak otevřenější i hostům. Kluci si vodí své kamarády. Ne vždy je ale jedna akce pro celé dvě střediska. Občas taky dělají kluby svoje akce pro pár klubů. Třeba loni dělali Zálesáci superhrátky, Stopaři uspořádali Silvestrovský víceboj, v kterém byly ryze zimní disciplíny, Svišti zase uspořádali turnaj ve stolním tenisu, Piráti zase Supervíceboj, což byl turnaj v recesních disciplínách. Bylo toho ještě víc. Na každé akci se sešlo několik klubů, asi tak 2 až 6. Ale byly i akce, kam přišly třeba dva kluci z klubu a ostatní šli zase na jinou. Každý dle svého zájmu.

     Na Nový rok zase děláme kratší zimní pochod, který se stal tradicí. Je to akce odpolední, na kterou se scházíme v 14 hodin a chodíme trasu kolem 10 km. Ta je samozřejmě proložena hrami, takže náš Novoroční pochod končívá tak kolem 16. hodiny.

     Tradice jsou důležitou složkou klubové, střediskové i oddílové činnosti. Naše dvě střediska mají vybudované dost hluboké tradice, které se váží nejenom k těmto svátkům, ale to by bylo hodně dlouhé vyprávění. Však jsem tyto tradice v Bratrstvu, které začínalo jako parta před patnácti lety, budovali dost dlouho.