Rozumné rozvrhy dětem

Protože občas narážíme na to, jak skloubit termín kroužku s tím, aby na něj mohly chodit děti, které o něj mají zájem, začal jsme v poslední době sledovat, jaké mají děti ve škole rozvrhy hodin.

     Některé školy publikují rozvrhy jednotlivých tříd na svých stránkách, jiné pak znám od dětí a některé od rodičů dětí. Některé rozvrhy vypadají velmi příznivě, jiné pak opravdu děsně. Např. odpolední škola čtyři dny v týdnu pro osmé třídy, to mě opravdu docela děsí.

     Jak to bylo dříve? Vzpomínám-li na svoje dětství na základní škole, pak bych řekl, že jsme měli hodin asi méně. Odpolední školu jsme také mívali, ale většinou jednou týdně, v deváté třídě pak asi dvakrát týdně – v úterý a ve čtvrtek.

     Je mi jasné, že přibyly nové předměty, jako např. informatika a další povinně volitelné. Ostatně rok a půl jsem učil v průběhu vysokoškolských studií a po přerušení, takže o tom něco málo vím.

     Ze struktury, jak lze rozumně sestavit rozvrh hodin, by neměl dle mého názoru týdenní počet hodin přesáhnout 32. Ty se dají seskládat do dvou odpoledních vyučování, kdy budou žáci ve škole 7 vyučovacích hodin a dáme-li do zbylých tří dní po šesti hodinách, což je asi nejdelší možná výuka, po které se jde na oběd, vyjde právě oněch 32 hodin.

     Vzpomenu-li na naše předměty a jejich rozsah, pak jsme měli 5 až 6 hodin týdně češtiny (těch 6 hodin bylo ale až v 9. třídě), dále 5 hodin matematiky a v 9. třídě k tomu navíc rýsování, a potom dvouhodinové předměty fyziku, zeměpis, dějepis a přírodopis. Hodinu hudební výchovy, dvě hodiny tělocviku, dvě hodiny výtvarné výchovy, jednu hodinu občanské nauky, dvě hodiny pracovní výchovy a 2 nebo 3 hodiny jazyků (v naší době ruštiny). A abych nezapomněl, tak od osmé třídy dvě hodiny chemie.

     V deváté třídě nám přibyly nějaké hodiny, ale zase ubyl zeměpis, který jsme tam už neměli.

     Nyní sice přibylo předmětů a je otázka, kde se dá ubrat. Protože jsem půl roku učil fyziku, tak vím, že tam moc rezervy není (spíše žádná). Pokud tedy některé děti mají fyziku pouze jednou týdně, pak to musí být pouze díky redukci učiva. Nedokážu ovšem posoudit, co je možno v tomto předmětu zredukovat.

     Vzhledem k tomu, že jeden čas byly zrušené deváté třídy a žáci vycházeli z 8. tříd a zdůvodňovalo se to tím, že v deváté třídě se už neprobírá nic nového a pouze se opakuje, pak si myslím, že když nyní opět deváté třídy jsou, že by se dalo učivo rozložit rovnoměrněji do všech ročníků. Kam chceme spěchat?

     Připadá mi, že v dnešní době je trend dětem co nejvíce zkracovat dětství. Má to ale svoje opodstatnění. Pokud se život prodlužuje, což se říká, proč dětem zkracovat dětství a přetěžovat je učivem tak, že jim pak mnohdy nezbude čas ani na zájmové kroužky?

     Byly doby, kdy byly silné populační ročníky, kdy bylo dokonce směnné vyučování. V té době ty děti, které chodily do školy odpoledne, protože bylo málo tříd, měly problém, pokud chtěly dělat třeba sport nebo dělat nějaký specializovaný zájem. Částečně je mohla zabavit škola, byla samozřejmě dopolední družina. Ale co s těmi staršími, které už do družiny nechodily a měly takové specifické zájmy, které jim škola uspokojit nemohla?

     Dnes tento problém nehrozí, protože počet dětí ubývá, takže nastává problém opačný. Tím pádem by neměl být problém sestavit dětem takový rozvrh hodin, aby jim umožnil odpolední využití svého volného času.

     Jaké bych já viděl optimum? Aby na prvním stupni nemusela být odpolední škola vůbec, i když my ji myslím v páté (a možná i 4. třídě) jednou týdně měli. Aby byli odpolední školy pokud možno ušetřeni i šesťáci, sedmáci a osmáci ji měli pouze jeden den v týdnu (osmáci třeba ob týden druhý den v týdnu) a dvakrát týdně aby byla až v deváté třídě.

     Pokud totiž dítě přijde po odpolední škole domů po půl čtvrté, pak než si napíše úkoly a naučí se, je večer. Pokud někdo dělá sport a má tréninky dvakrát či třikrát týdně, pak mu už nezbude čas vůbec na nic jiného a nebude-li dostatečně talentovaný, aby mu učení šlo lehce od ruky, tak to ani nebude zvládat.