Z kroniky Tuláků - 107. část

I další výlet po Praze, který Tuláci uskutečnili, byl hodně zajímavý. Posuďte sami.

Výlet po Praze - 20. 12. 2004

     Sraz byl jako obvykle při výletech po Praze v 9 hodin na Kačerově. V počtu šesti jsme spolu s Petersem ze Zálesáků vyrazili na návštěvu za spisovatelem Jaroslavem Foglarem. Metrem jsme dojeli na Floru a odtamtud jsme už došli pěšky. Vedl nás Radek, který u Foglara na návštěvě už jednou byl. Vešli jsme do domu a stoupali do posledního patra.

     Jaroslav Foglar sice doma byl, ale mnoho času na nás neměl. Na odpoledne je pozván do svého oddílu Hoši od Bobří řeky na vánoční nadílku. Radek mu ještě ve dveřích podal několik krabic cukroví, které pro něj napekla jeho maminka. Tomáš W. mu předal malý balíček, který si pro něj připravil. Pak se Rdek zeptal pana Foglara, jestli by nám mohl podepsat knihy. Šli jsme do vedlejších dveří, kde je klubovna, v které mám p. Foglar knihy podepsal a podepsal se i do kroniky.

    Při podepisování asi dvou desítek knih nám pan Foglar vyprávěl, že ho přepadli dva výrostci. Povalili ho na zem a tloukli s ním o zem a chtěli ho okrást. Sousedé o patro níž ale zaslechli volání o pomoc a přišli. Jednoho výrostka chytli hned. Druhý utekl oknem a spustil se po hromosvodu. Ani on ale daleko neutekl.

     Rozloučili jsme se s panem spisovatelem a šli jsme do Stínadel. Radek nás nejprve vedl Týnskou uličkou, kam jsme šli ze Staroměstského náměstí. Tady nám Radek ukázal vontskou vyhlášku vyzývající k znovuobnovení vontského hnutí. Dál jsme šli do Řásnovky, zde bylo několik vontských vzkazů. Došli jsme na hřiště, kde jsme se na chvíli zastavili. Radek je přesvědčen, že tady byla Myší past.

     Z hřiště jsme se vrátili na Staroměstské náměstí, kde byl u radnice rozchod. Bylo tři čtvrtě hodiny na to se najíst nebo si něco koupit. Když jsme se opět sešli, šli jsme do Židovského muzea, kam nás jako výpravu pustili zadarmo. Prohlídku jsme začali hřbitovem. Prohlídka končila u sinagogy, která ale byla přes poledne zavřená. Šli jsme tedy do Staronové sinagogy, která byla otevřena. Sem se smí vstupovat pouze s pokrývkou hlavy. Proč? To jsme nezjistili. Hned naproti Staronové sinagoze je muzeum. Po jeho prohlídce jsme s evrátili ke hřbitovu. Hned vedle je další sinagoga. Po její prohlídce jsme znova prošli hřbitovem a prohlídku Židovského muzea jsme zakončili v sinagoze, která byla prve zavřená.

     Naším posledním cílem byl průchod z ulice Na příkopech do Panské, kde by někde měl růst strom Gingo. Šli jsme přes Staroměstské náměstí , kde nás ještě „Skryté památky“. Vchod je ze Staroměstské radnice. Sešli jsme po schodech a viděli jsme soutok třech kanalizací . Po výkladu, z kterého nebylo mnoho rozumět, protože odpadová voda velmi silně hučela, jsm epokračovali v cestě za Gingem. Průchod, který jsme hledali podle SPŠ elektrotechnické byl ale zavřený. Rovněž branka, vedoucí z Panské ulice do SPŠ telekomunikační techniky byla také zavřená. Radek objevil ještě jeden dvorek, do kterého se dá jít z Panské ulice. Odsud jsme Gingo viděli. Stojí na hřišti SPŠ telekomunikační techniky, kam jsme tři roky chodil. Dokonce jsme na tomto hřišti i byl, aniž bych tušil, že mohutný strom, který tu stojí, je Gingo.

     Vydali jsme se k metru, kde naše poslední akce v tomto roce skončila.