Z kroniky Tuláků – 91. část

V kronice Tuláků ještě stále pokračujeme Oddílovou mozaikou. V ní se můžete opravdu velmi důkladně seznámit s vedoucím oddílu Tuláci, který oddíl založil.

Oddílová mozaika – Míla Fuček – pokračování

     S Brontosaurem jsme první výlet dělali do Řevnic. Tak silný je vliv z mého úplně prvního výletu. Zápis je v kronice. Bylo to 14. dubna 1985, tedy hned jj dní po založení oddílu. Jel s emnou Mirek, který převzal na Spořilově Létající kuřata. Vyfocen je na první fotce v kronice. Fotka byla pořízena před cukrárnou v Řevnicích.

     Ve školním roce 1985-86 jsem měl v třetím ročníku přerušené studium ze zdravotních důvodů. Dva měsíce jsem pracoval jako vychovatel ve školní družině na ZŠ Písnická. Od ledna jsme pak přešel jako učitel na ZŠ Nedvědovo náměstí v Podolí. Tady jsme učil ve dvou šestých třídách fyziku, v osmé třídě matematiku a ještě další předměty, jako pracovní výchovu, základy techniky a další.

     Ve školním roce 1986-97 jsem už zase studoval. Na pionýrské skupině jsem pracoval ve vedení a měl jsme na starosti oblast sportu. Zejména jsme organizoval pionýrskou sportovní ligu ve stolním tenisu a šachu. K šachu mám také poměrně kladný vztah, i když je nijak zvlášť neumím. Pravidla ale znám dobře. Na učilišti v Brně jsem skoro dva roky chodil do šachového kroužku.

     Z vojny se vrátil Honza a společně jsme uspořádali takové akce, jako 17. 1. 87 bruslení. Honza bruslí dobře, já bruslit neumím vůbec. Protože mám narušenou jemnou pohybovou motoriku, není to s mým sportováním nic zvláštního. Díky tomu jsme se nenaučil bruslit ani lyžovat.

     V roce 1987 jsme konečně založili odbor turistiky a zaregistrovali jsme se jako TOM pod číslem 504 66. Náš oddíl se začal zaměřovat čím dál více turisticky. Šli jsme prvně Pochod Praha – Prčice (16. 5. 87) a to 22 km ze Střezimíře. Začali jsme jezdit na lesní brigády do Dolních Břežan a rok vyvrcholil letním táborem. ten byl zaměřen na stolní tenis, proto ej v lronice nazván Letní výcvikové soustředění v Havlíčkově Borové. Byl to můj v pořadí třetí tábor, tentokrát jsme jel ve funkci hlavního vedoucího. Havlíčkovu Borovou jsem si nevybral náhodně. Byl to můj první tábor, dobře jsem to tu znal a právě na tomto táboře jsem získal svoje první táborové zkušenosti. I k tomuto místu mám teď jistý hlubší vztah.

     V roce 1987-88 mě pomáhala mimo Honzy i instruktorka Irena, odchovankyně oddílu. Začali jsme se účastnit turistických akcí, mimo pochodu na Říp a již zmiňovaného Pochodu Praha – Prčice, jsme se 13. 2. 88 zúčastnili i zimního přechodu Brd.

     3. března 1988 jsme v odboru tzuristiky, jehož jsem byl předsedou, založil oddíl dospělých. V té době se věnuju turistice plně. Pokud nemám výlet s oddílem našim, chodím s oddílem dospělých. Pořádáme také akce pro veřejnost – Chodí celá rodina aneb Dobrodružství Šáreckého údolí, dále Májové putování pohádkovým lesem, Turisticko-brannou stezku odvahy a dobrodružství a Podzimní stezku odvahy a dobrodružství.

     Podruhé se účastníme „Prčic“ opět ze Střezimíře. Na své devětadvacáté narozeniny dělám s oddílem výlet na Vyšehrad, o měsíc později jsme se zúčastnili výstavy „Jaroslav Foglar a jeho oddíl Hoši od Bobří řeky“. Jak patrno z kroniky, výletů, a to zejména vícedenních, přibývá. Máme dvě brigády, jednu v Dolních Břežanech a druhou v Modřanech. S Honzou a Jirkou (nový vedoucí, který vzešel z oddílu dospělých) pořádáme dva velkolepé výlety do Pacova a do Přeštic. Rok vrcholí letním táborem v Holýšově, který v kronice bohužel není zachycen. Snad časem doplním aspoň fotky, protože textovou část už po tolika letech dohromady nikdo nedá. Spali jsme ve škole. Nechyběli Honza a Irena. Jako vedoucí jeli i Jirka a Honzův kamarád Pavel.

     Školní rok 1988-89 je ve znamení mojí spolupráce s vedoucí Vlaďkou. Ta se se svojí početnou rodinou (ona, manžel, a 4 kluci) nejprve přihlásila do oddílu rodinné turistiky, pak se ale věnuje práci v oddílu. Spolu s ní a Honzou děláme další výlety, například do Kacanov. Po novém roce se Vlaďka osamostatňuje a zakládá vlastní oddíl. Já v té době dostal definitivně modrou knížku. V lednu dělám úspěšný nábor. V té době již máme od TJ Chodov klubovnu v nové hale na Mírového hnutí. S Honzou a Pavlem děláme velký výlet do Polničky, kam bereme i Ireniny Komety. Po třetí jdeme Pochod Praha – Prčice, tentokrát 23 km z Votic. V lednu jsme navštívili výstavu a autogramiádu se spisovatelem Jaroslavem Foglarem. V kronice OT máme autogram Foglara a nakresleného ježka v kleci.

     3. června pořádá nás odbor turistiky pochod Cestou necestou z Prahy do Prahy. Je pět tratí – 50 km ze Zbraslavi, 25 km z Bojova, 20 km z Davle, 14 a 8 km ze Zbraslavi. Cílem je letiště na Točné, kde vypomáhá i náš oddíl. Přítomna byla spolu se mnou jen instruktorka Irena a dva členové – Standa a Jirka.

     Je tu další tábor, tentokráte v Pacově. Opět jsme ve stejném složení - já jako hlavní vedoucí, Irena jako hospodářka, a vedoucí Honza, Pavel a Jirka. Já jsme tentokrát vedl i svůj oddíl. Dělali jsme několik jednodenních výletů, dvoudenní putování se stany na Valchu a třídenní putování do Bechyně do Židovy strouhy.