Aktivní přístup dětí k Internetu

V třetím diskusním téma našeho diskusního stolu se zaměříme na to, jak aktivní či pasivní jsou děti na Internetu.

     Toto téma je opět vysoce individuelní. Existují děti, které se na Internetu projevují opravdu aktivně a Internet jim přináší hodně. Buď vytvářejí svoje stránky, které se věnují jejich koníčkům, či vytvářejí stránky proto, že je to baví a učí se tak programovat na Internetu a nebo na Internetu publikují a sdělují tak své názory, zážitky a dojmy.

     Opět reagoval jako první Marťas: "Nedokážu odhadnout, kolik dětí se věnuje Internetu aktivně. Dětských stránek na Internetu je poměrně dost. Zajímavé výtvory se představují každoročně na JuniorInternetu. Je ale pravda, že v poměru k celkovému počtu dětí a mládeže v naší republice je to jenom malé procento. Takže bude pravdou, že dětí, které využívají Internet aktivně, bude málo. Mohu to porovnat podle svých kamarádů a spolužáků. Opravdu jsou v menšině.

     Protože já využívám Internet aktivně, mohu potvrdit, že je pro mě velkým přínosem. Patřím spíše k těm, kteří na něm publikují své názory, víc jsem také hodně komunikoval. Je pravda, že v chatech se většinou mluví o ničem. Bohužel to v dost případech platí i o dopisování emaily. Proto jsme vždycky raději chatoval s dospělými a rovněž s dospělými si psal emaily. Byly časy, kdy jsem dostával a odpovídal deset až dvacet emailů denně. V současné době tento počet klesl tak na jeden email měsíčně. Rovněž i do chatů nyní chodím zcela minimálně, spíše výjimečně. Myslím si, že ideálním stavem je, pokud se Internet používá k realizaci neinternetových zájmů."

     Písmák je tentokrát stručnější a shoduje se s Marťasem: "Internet využívám aktivně, protože rád píšu. Mám svůj časopis Písmákův deník, na kterém píši články a současně se učím trochu i dělat stránky na Internetu. Pokud se týká komunikace na Internetu, tak ta mi hodně pomohla, protože pomocí emailu jsem se naučil pravopis a v chatu např. mocniny. Pak na Internetu taky čtu zajímavé články a hraji on line strategické hry Osadníci a Bratrstvo. Většina mých kamarádů ale Internet moc nepoužívá, radši hrají hry na počítači."

     Další diskutující Lukáš Zemek k téma říká: "Ve všech oborech lidské činnosti jsou jedinci, kteří danou věc dělají aktivně ti druzí pasivně a třetí se jí vyhýbají. To samé je i s Internetem a není důvod pasivní uživatele Internetu jakkoliv odsuzovat. Záleží na každém jedinci na jeho povaze apod. Každý není technicky založený, aby na Internetu provozoval vlastní stránky. Zdroj informací je jedním ze základních poslání Internetu. Proto někdo informace jen hledá a někdo je tam dává. To samé jako každý nepíše knihy. Je pravda že je mnohem jednodušší udělat www prezentaci, než vydat knihu, ale princip je stejný. Já jsem např. velmi technicky založený a na Internetu se zajímám zejména o dění ve světě IT a vše tím spojené. Ovšem novinařinu nemám tolik v krvi, a tak se v Novinách Teenager věnuji jejich technickému zabezpečení, než stránce žurnalistické.

     Některé výroky, na které reaguje Lukáš Zemek jím byly patrně chybně interpretovány z důvodu špatného přečtení či pochopení. Ztotožním se s tím, že pasivní uživatele Internetu není vhodné odsuzovat, o což nikdo z diskutujících neusiluje. Dokonce bych řekl, že pasivitu lze ještě členit do dvou kategorií. Pasivitu vůči Internetu jako zdroji a pasivitu používání. Při tom pasivitou vůči Internetu mám na mysli toho, kdo pasivně čerpá informace, které ale pak aktivně užije pro svoji potřebu, což je např. tvorba referátu do školy apod. Pasivitou používání mám na mysli toho, kdo sám nic do Internetu nedodává, což je ale většina uživatelů. Jen málokdo má na to, dodat do Internetu opravdu hodnotné informace, které by byly ku prospěchu ostatním. A určitě není důvod, aby se do toho nutili ti, kdo na to nemají, protože by tak vznikaly na Internetu různé dezinformace a stal by se nepřehlednější.

     Pokud se chatů týče, pak bych chtěl upozornit, že naše bohatá mateřština dělá velký rozdíl mezi výrokem "chaty jsou o ničem" a "většinou se v chatech mluví o ničem." Najdu-li v chatu někoho zajímavého, pak si sním i zajímavě popovídám, ale náš rozhovor, ač je relaxujícího charakteru, má úroveň a není o ničem. Naproti tomu jsem byl svědkem toho, kdy se chatu mluvilo, ale nikdo nebyl schopen říct o čem. Při tom je tolik věcí, o kterých se dá povídat. Přece každý má snad nějaké zájmy. Bohužel mě připadá, že většina lidí, kteří chodí do chatu, asi žádné zájmy nemají nebo mají hodně malou fantazii. Podotýkám ovšem většina, protože jsou výjimky, s kterýma si dokážu v chatu velice zajímavě popovídat. Chodit do chatu jenom tak z povinnosti, že jsem zvyklý tam být denně od 19 hodin do půlnoci, mi připadá hloupé. Je to v podstatě zabíjení nudy jinou formou nudy. V mém případě to nepřipadá v úvahu, protože nevím, co to je nuda a většina mé práce je současně mým koníčkem. Koníčků mám tolik, že je nestíhám. Takže pokud mě chat nezaujme, prostě odejdu.

     Ještě k tomu rozdílu v češtině. Výraz "chaty jsou o ničem" znamená, že by chaty byly špatné a nepřínosné. To určitě pravdou není, protože jsou nástrojem komunikace. Řeknu-li ale "v chatech se většinou mluví o ničem", pak to určitě není kritika chatů jako takových, ale těch lidí, kteří v nich o ničem chatují a nedokáží si najít nějaké smysluplné téma. Tím tématem nemusí být práce, ale mohou to být koníčky, které snad má každý."

     Na toto téma reaguje Marťas opakovaně a říká: "Chtěl bych podpořit výklad, který zde zazněl ohledně chatování. I já jsme se vyjádřil, že se většinou chatuje o ničem, což ale určitě nebylo míněno jako kritika chatů, protože slovo většinou není vždycky. Zažil jsem spoustu moc zajímavých chatů na Majácích, i když to byly většinou chaty s dospělými nebo staršími. Vždycky jsme si měli o čem povídat, vždy jsme našli nějaké zajímavé téma. Obdobně to bylo i s dopisováním emaily. Měl jsem kamarády, s kterými jsme si psali ve stylu, ahoj, jak se máš, já dobře, už musím končit, příště napíšu víc. Taková korespondence ale příliš dlouho nevydržela, protože je taky o ničem. Je to jenom zdvořilostní vzájemné odpovídání na emaily, které nemá cenu. Ale také jsem si vyměnil s některými lidmi moc zajímavé emaily. Když jsme nevěděli o čem psát, tak jsme si třeba dávali různé hádanky apod.

     Chat i email jsou určitě velice mocné komunikační nástroje, které někdo využije smysluplně a někdo k pouhému zabití nudy obyčejným tlacháním o ničem. To ale záleží na každém, jak tyto skvělé nástroje využije nebo nevyužije."

     Marťasův příspěvek je tečkou za tímto téma, které jako první se trochu více rozjelo. Větší diskusi snad slibují i další témata, která se budou zaměřovat na stránky pro děti a mládež.