Čtenářský příběh – 40. část

Minule kluci pokročili ve svém pátrání díky návštěvě Velkého Kata Pavla Bartoše, který jim pro další pátrání doporučil navštívit svého mladšího bratra, který se stal Velkým Katem o pár let po něm.

     Kluci se rozhodli, že Mílu Bartoše navštíví co nejdříve. A nelitovali toho, protože se dozvěděli opravdu dost nových informací. Míla byl totiž několik let kronikářem Pekařské ulice a kroniku vedl i v době, kdy byl Velkým Katem. Historie Katovny jej velice zajímala a byl celkem rád, že poznal kluky, kteří objasnili vraždu Velkého Kata Lukáše Novotného.

     Seznam Velkých Katů, kteří kluci měli, si se zájmem prohlédl a odsouhlasil jim ho. Popsal jim i ono záhadné období, kdy od roku 1993 nebyl Velký Kat.

     „Když v roce 1992 záhadně zmizel Pavel Kotas a všichni byli přesvědčeni, že se utopil, zmizela s ním i Velká Věž. V Katovně bylo hodně bouřlivo. Chystaly se volby nového Velkého Kata, akle některé ulice říkaly, že jsou zbytečné, že pokud nemá Velký Kat Velkou Věž, není právoplatným Velkým Katem. Přesto nastaly volby Velkého Kata, kterých se některé ulice vůbec nezúčastnily. Některé ulice, ač rebelovaly, uznávaly ale, že by Velký Kat být měl a voleb se zúčastnily. Byli tři kandidáti. Jeden byl z katovské, byl to Jirka Pípal, druhý ze Střelničné Láďa Baker a třetí Franta Baker z Dominikánské. Franta byl největším favoritem, druhým favoritem byl Jirka a až třetím Láďa, který byl nakonec překvapivě zvolen.

     Dlouho jsme přemýšlel, proč kluci tak volili. Část jich ke mně ještě občas chodila, ač jsme od nich měl již věkový odstup a bylo mi již přes třicet. Kluci z naší ulice uznávali Frantu jako dobrého Velkého Kata, ale byli přesvědčeni, že je moc měkký na to, aby zvládl napjatou situaci v Katovně. Tu by asi nejlépe zvládl Jirka, ale ten byl příliš radikální a sliboval pomstu kde komu za to, že zmizel Pavel a s ním Velká Věž. Při tom ale nikdo nevěděl, kdo je viníkem a má v tom prsty. Jirka byl tedy příliš radikální na to, aby ho některé ulice volily. Všichni tedy sázeli na Láďu, který byl z ulice Střelničné, která byla součástí tvrdší koalice. Láďa také byl zvolen, ale to způsobilo roztržku této koalice. Ke Střelničné s epřidaly pouze ulice U kasáren, V zákopu a část ulice Vězeňské. Větší část této ulice ale zůstala spojenci Katovslé. S tou zůstaly ulice Minové pole a U hladomorny.

     Láďa vydržel ve funkci rok, ale neměl oporu téměř nikoho. Po půl roce se rozpadla Velká i Malá Rada a většina ulic Láďu ignorovala. A tak po roce složil svoji funkci, kterou nezvládal. A tak nastalo bezvládí, kdy neměla Katovna ani velkého Kata, ani Velkou Radu ani Malou Radu.

     S Pavlem Kostelkou, který byl Velkým Katem přede mnou jsme často rokovali o tom, zda bysme neměli zasáhnout a nějak pomoct nastolení pořádku a nebo zda to máme nechat na klucích a neplést se jim do toho. Zásah nakonec přišel po čtyřech letech. Objevil se tu záhadný muž, který si říkal Artuš. Současně s ním se objevil v ulicích Katovny Duch Katovny, který katovákům ukázal, že Velká Věž je na světě. Tím nahrál Artušovi, že se ulice sešly k rokování. Přijaly jeho návrh obnovit v Katovně pořádek a zvolit opět obě rady a Velkého Kata a pak usilovat o zisk velké věže pro Velkého Kata.

     Byla to dobrá strategie, která opět zavedla v Katovně pořádek. Velkým Katem se stal Radek Baker, který je mladším bratrancem neúspěšného Ládi. Toho doporučil Artuš. Nikdo z kluků netušil, že Artuš je Pavel Kotas, který před časem záhadně zmizel a o němž si všichni mysleli, že se utopil. A nikoho z nich nenapadlo ani ve snu, že je současně Duchem Katovny. To vědělo jenom pár nás starších pamětníků, ale my si to samozřejmě nechali pro sebe, protože Artuš realizoval to, o čem jsme uvažovali, zda to nemáme udělat sami. A určitě to dělal líp, než bysme to dokázali my. Už proto, že je o skoro dvacet let mladší, má k vám klukům tedy věkově blíže a zaujal zejména Duchem Katovny, který potřeboval mrštnost, kterou my už nemáme.“

     Kluci poslouchali Mílovo vyprávění s úžasem. Něco z toho věděli, ale sled událostí neznali. Nevěděli ani, že někteří z bývalých Velkých Katů, ač jsou už dospělí, dění v Katovně stále sledují. A tak padla i zmínka na Vojtu Procházku, který byl úplně prvním Velkým Katem. Ten stále bydlí v Kostelní ulici, kterou nesčíslněkrát procházeli, aniž by to tušili.

     Míla půjčil klukům některé z kronik, které si mohli vzít na pár dní domů a v klidu prostudovat. Více tak pochopili souvislosti mezi vztahy některých ulic. Dočetli se tam více o některých Velkých Katech, zejména vrstevníků Míly, tedy Martina Kováře, jeho bratra Pavla, Pavla Kostelky, Franty Plachého, Jirka Čálka a Radka Nováka. Pak už Míla přestal kroniku psát a předal ji mladšímu kronikáři Filipovi Čápovi, který v ní pokračoval velice svědomitě a ač je o skoro deset let mladší než Míla, často jej navštěvoval a dodnes navštěvuje.

     Čas u Míly klukům utekl jako voda. Však ho ještě navštíví, minimálně při tom, až mu budou vracet kroniky. Ty jim zabraly přes týden času, než je prostudovali. Kam směřovat své pátrání dále? Mají se na chvíli vrátit opět k pátrání v ulicích? A nebo mají navštívit prvního Velkého Kata Vojtu. Taky by mohli vyhledat kronikáře Pekařské, na kterého mají kontakt od Míly. Poradíte jim?

     Radit můžete opět hlasováním v anketě a to až do páteční půlnoci 14. května. Na výběr máte tyto možnosti:

A: Pátrat dál po historii ulic
B: Navštívit Vojtu Procházku
C: Navštívit Filipa Čápa